* fitra - knihovna *

V roce 1671 přeložil Edward Pococke ml. Ibn Tufajlovo dílo do latiny. Pro překlad použil arabský originál, který roku 1630 v Aleppu získal jeho otec Edward Pococke st. Anglický překlad, jehož autor byl britský orientalista Simon Ockley (1678 – 1720), vyšel až r. 1708, tedy 11 let před vydáním Robinsona Crusoe od Daniela Defoea.               foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Překlad: Ivan Hrbek Připravila: Lucie Němečková Hudební spolupráce: Josef Plechatý Režie: Lída Engelová Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová Natočeno v roce 2014 pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut" "Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: ...

"Naděje (radža´) spočívá v tom, že srdce lpí na něčem milém, co se má dostavit v budoucnu. Stejně jako se budoucnosti týká strach, tak i naděje se upíná k budoucímu očekávání. Na naději spočívá život a svoboda srdce. Naděje se liší od pouhého přání tím, že přání ponechává člověku pohodlí, takže se nevydává cestou horlivosti a úsilí, zatímco naděje v tomto směru naopak působí. Naděje zasluhuje chválu, pouhé přání je choré." Abú-l-Qásim al-Qušajríh „Psaní (Risála)“ 11.století zdroj: Duchovní cesty islámu Luboš Kropáček (Vyšehrad, 1998), s.160 ✻   ✻   ✻   Velmi pozoruhodný nový výklad islámu podává také veskrze nekonvenční Osman Yahia. Islám nepojímá jako systém, ale jako vše zahrnující vizi, nikoli jako učení, ale samu moudrost. Rozlišuje islám makroskopický, jímž je všechen vesmír jako výraz svého připoutání k prvotnímu principu, a islám mikrokosmu, zahrnující člověka, nadaného svobodou a rozumem a vědomého si Boží existence, uznávající prvotní princip ...

Obecně lze říct, že islám chová pro Ježíše velkou úctu, rovněž ale chápe jeho roli s určitými rozdíly než křesťané, tj. dogma o trojici a role Ježíše jako Syna Božího. Pro přesnější popis a výklad byly zvoleny ukázky z knih našich dvou předních orientalistů, Luboše Kropáčka a Bronislava Ostřanského. První část, zaměřená obecně na teologii, je převzata ze dvou velmi známých publikací, " Duchovní cesty islámu " a " Súfismus: dějiny islámské mystiky ". Zde je popsáno postavení a význam Ježíše v sunnitském islámu, dále pak pohled súfíjů, který je mnohdy na hranici islámu, ale vždy se snahou o jeho sblížení se s křesťany. Je-li řeč o Ježíši, nemůžeme opomenout islámský pohled na konec světa, ve které hraje Ježíš významnou roli. Pro tuto pasáž byla použita ukázka z knihy " Konec tohoto světa: milenialismus v judaismu, křesťanství a islámu ", autor islámské části je Bronislav Ostřanský. 

    Proměny Afriky v ukázkách z klasické i moderní literatury (Audio přednáška) O spisovatelích a jejich díle ve společenském kontextu hovoří islamolog Luboš Kropáček (HTF UK), afrikanista Vojtěch Šarše (FF UK) a novinářka Pavla Jazairiová. Download 5 x MP3

Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy pořádá k poctě prof. Luboše Kropáčka konferenci „Islám a křesťanství“. Husitská teologická fakulta UK, Pacovská 350/4, Praha 4 čtvrtek 7. března 2019 od 9:30, AULA H109 Předběžný program přednášek a vystoupení: 9:30 Doc. Kamila Veverková: Zahájení konference 9:50 Doc. Zdeněk Vojtíšek: „Ze života a díla prof. Kropáčka“ 10:00 Prof. Luboš Kropáček: „O milosrdenství“ 10:15 Doc. Jiří Janák: „Josef egyptský a egyptský Josef“ – o podobnostech mezi Imhotepem a Josefem a o jejich prolínání v rámci židovství, křesťanství a islámu v Egyptě“ + diskuse 10:35 Prof. Břetislav Vachala: „Starověká spolia: Staroegyptské stavební prvky v islámské Káhiře“ + diskuse 10:55 Přestávka 11:15 Dr. Martin Klapetek: „Mešita jako výraz identity komunity: konkurence a kontroverze“ + diskuse 11:35 Dr. Daniel Křížek: „La Convivencia jako předmět odborných polemik“ + diskuse 11:55 Dr. Zora Hesová: „Balkánská sousedství: 500 let soužití křesťanství a islámu na ...

"Poznání sebe sama je klíčem k poznání Boha, neboť jak praví hadíth: Ten, kdo zná sám sebe, zná Boha, a jak je psáno v Koránu: Ukážeme jim znamení Svá ve všech světa končinách i v nich samých, dokud se jim neobjasní pravda. Vždyť nic ti není bližšího než ty sám, a jestliže neznáš sám sebe, jak bys mohl znát cokoli jiného?… Prvním krokem k sebepoznání je vědět, že se skládáš z vnějšího tvaru, zvaného tělo, a z vnitřního jsoucna, jež se nazývá srdce nebo duše. „Srdcem“ nemyslím sval umístěný nalevo v hrudníku, ale to, co využívá tvých všech dalších schopností jako nástroj a služebníků. Ve své skutečnosti nepatří k viditelnému, nýbrž k neviditelnému světu, a na tento svět přišlo tak, jako přichází do cizí země návštěvník za obchodem, a brzy se zase vrátí do své vlasti. Poznání tohoto jsoucna a jeho vlastností je klíčem k poznání Boha. Určitou představu o realitě tohoto srdce či ducha může člověk získat, když zavře oči a zapomene na všechno kolem kromě své jedinečnosti. Takto ...

Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu. Texty jsou písemně zpracované přednášky Lubomíra Ondračky, Luboše Kropáčka, Tomáše Halíka, Milana Lyčky a Marka Zemánka, které byly předneseny na přednáškovém cyklu Cesty domů v Městské knihovně v Praze na přelomu roku 2009 a 2010. e-book (PDF) ..................... Název: Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti Autor: Ondřej Krása (editor) Vydavatel: Cesta domů  Rok: 2010 Počet stran: 115 ..................... ..obsah.. Předmluva  Dobrá smrt vysokokastovního hinduisty (Lubomír Ondračka) Umírání, smrt a eschatologické představy v islámu (Luboš Kropáček) „Poslední věci“ v křesťanské tradici (Tomáš Halík) Smrt a umírání v judaismu (Milan Lyčka) Smrt a umírání z pohledu buddhismu (Marek Zemánek) O autorech...

Úvaha prof. Kropáčka o knize S.Huntingtona "Střet civilizací", a obecně o vztahu Západu a islámského světa a jejich možném dialogu. Text je výňatek z poslední kapitoly "Střet civilizací a jeho alternativy" , která je z publikace " Islámský fundamentalismus " vydané ve vydavatelství Vyšehrad, v roce 1996.

  Přednášky našeho předního orientalisty Luboše Kropáčka na katedře religionistiky Husitské teologické fakulty UK začínají toto úterý (1.10.2013) vždy od 17:00. Celkem se jedná o šest přednášek. Tyto přednášky jsou vždy součástích celého bloku přednášek zaměřených na další světová náboženství, více informací na webu Husitské teologické fakulty UK

V prvním rozhovoru s arabistou Lubošem Kropáčkem (září 2011) převládal převážně politický islám jako hlavní téma a nezbylo mnoho prostoru pro muslimskou filosofii (falsafa), což se tímto rozhovorem pokusíme částečně napravit.  Téma falsafy představil českému čtenáři již v roce 1957 Ivan Hrbek svým překladem filosofického románu Ibn Tufajla, " Živý, syn bdícího ", který Luboš Kropáček v roce 2011 revidoval a doplnil překladem Tufajlovy předmluvy (Muqaddima), a dále napsal úvod a poznámkový komentář.  Další možnost setkat se s muslimským učencem byla prostřednictvím Ghazzálího " Zachránce bloudícího " (Vyšehrad, 2005). 

Filosof, teolog a mystik Abú Hámid al-Ghazzálí (1058-1111,  v lat. podobě Algazel) se narodil v íránském Chorásánu, oblasti, která ve středověku dala světu celou řadu velkých náboženských osobností. Ve své slavné autobiografii Zachránce bloudícího, srovnávané kupříkladu s Augustinovými Vyznáními, líčí své velkolepé hledání nepochybné jistoty a pravdy.

poznámka : Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Z řady překladů Ivana Hrbka jsou nejvíce zmiňovány díla z edice „Živá díla minulosti“ (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, al-Mas’údí) a hlavně Korán (Al-Qur´an), dále pak překlady prózy (Táhá Husajn nebo Ghassán Kanafání). Mezi těmito publikacemi tvoří výjimku dílo, které se zabývá muslimskou filosofií a jejímž autorem je filosof a lékař Abu Bakr ibn Tufajl, který žil ve 12. století, v období muslimské vlády ve Španělsku (od 7. do 15. století ). Dílo „Živý syn Bdícího" (arab.“ Risála Hajj ibn Jakzán), a i jeho autor, představují filosofii převážně aristotelského typu v logice, fyzice, psychologii a přírodních vědách, neboť ta je také nedílnou součástí muslimské filosofie. Dále dílo reflektuje východiska novoplatonismu, který byl na základě mylně přisuzovaného autorství tzv. "Aristotelovy theologie" (jejímž autorem byl ve skutečnosti Porfyrios, žák a propagátor myšlenek Plótína) rovněž součástí filosofi...

Rogersonovo převyprávění Muhammadova živote se čte s napětím a přináší potěšení i užitek. Poznatky, které zprostředkovává, nabízejí klíč k porozumění významné části duchovního světa muslimů, a zachází-li se s ním moudře, zároveň klíč k jejich srdcím. Autor sám projevil nepochybně mnoho dobré vůle, přesahující až k laskavému zanícení. Prorokova osobnost vyvstává z jeho vyprávění v plné dějinné velikosti, k níž patří i Muhammadova prostota a lidskost, neušetřená slabostí - právě tak, jak ji vidí ve své trvale živé historické paměti stamiliónů muslimů. Je třeba si rozhodně přát, aby v Evropě - a zvlášť u nás - vzestoupilo vědomí křesťanských kořenů naší kultury na podobnou úroveň znalostí a živých reflexí, jaká je u muslimů ve vztahu k velkým příběhům jejich svatých dějin běžná.

Jméno tohoto arabisty a odborníka na islám můžeme vídat už od počátku 70. let, kdy vydal dvoudílnou publikaci nazvanou Moderní islám a odstartoval tím svou vědeckou dráhu v oblasti arabistiky a historie islámských zemí. Na konci 60. let studoval na Filosofické fakultě UK arabistiku u profesora Karla Petráčka, a postgraduálně afrikanistiku u dr. Ivana Hrbka.V roce 1968 se zúčastnil devítiměsíční cesty pražských vysokoškoláků třinácti africkými zeměmi do gabonského Lambaréné, v témže roce získal titul PhDr. V letech 70 - 74 pracoval jako odborný asistent na tehdejší katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK. V období 74 až 89 byl nucen opustit fakultu a živil se jako překladatel a tlumočník z arabštiny. V roce 1990 se vrátil na Filosofickou fakultu UK a obhájil svou kandidátskou práci " Dárfúrský sultanát: studie o státu, obchodu a kultuře " a habilitoval se jako docent.V letech 2008 - 2010 byl vedoucí katedry religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy....

Druhý díl monografie Moderní islám uzavírá téma reformismu v muslimském myšlení a politice od počátku 20.století do konce 60. let. Závěrečný díl lze rozdělit na dvě části.  

Do určité míry ojedinělá a dnes již raritní monografie na téma moderní islám se zaměřuje na reformní a moderní směry v muslimské společnosti. V úvodu prof. Kropáček upozorňuje na publikaci Karla Petráčka ( Myšlenkové proudy v současném Egyptě , Praha 1969), na kterou se snaží svou prací částečně navázat.

S islámem se potýkají a stýkají křesťanské národy a státy již od jeho vzniku v 7. století, kdy v Mekce vystoupil prorok Muhammad. Protože se však tyto dva světy většinou setkávaly na polích válečných, získaly o sobě obraz velice pokřivený a v obou zakořenily hluboké předsudky, které vyvolávaly vzájemné antagonismy. Jejich nebezpečnost vzrostla právě v moderní době, jež všechny země tolik sblížila intenzivními vztahy ekonomickými i politickými.

Po neobyčejně úspěšné knize „Duchovní cesty islámu“ (Vyšehrad 1993) předkládá autor, orientalista, docent Filozofické fakulty UK, další význačné dílo, věnované tentokrát aktuálnímu tématu současného islámského světa – fundamentalismu. Tento jev se snaží analyzovat ve vší jeho komplexnosti, a to jak z hlediska filozofického, sociologického a historického, tak i v jeho současných konkrétních projevech.Pro přesnější pochopení autor navrhuje rozlišovat fundamentalistické tendence v myšlení a praxi od politického islámu (islamismus) a od extremismu, sahajícímu až k teroristickým akcím, které strhávají na sebe nejvíce pozornosti sdělovacích prostředků.

Dlouho očekávané dílo předního českého arabisty, autora řady čtenářsky i odborně úspěšných publikací o dějinách a kultuře islámských zemí, přináší ucelený pohled na téma mystiky v islámu: téma považované právě tak za bohaté a podnětné jako někdy za kontroverzní. V šesti větších oddílech rozkrývá autor fenomén islámské mystiky v jeho dějinném, myšlenkovém i geografickém kontextu, předkládá portréty nejvýznačnějších postav súfismu a jejich názorů, zkoumá vývoj a rozdíly spirituality hlavních směrů či škol (tzv. „taríq“).

Kniha postihuje a analyzuje politické, hospodářské a sociální přeměny, k nimž v různé míře a různým tempem dochází v 80. a 90. letech v arabských zemích, a ukazuje, že převládající obecný směr odpovídá globálním tendencím: jde o transformaci směrem k hospodářské a politické liberalizaci a k větší míře hospodářské integrace v regionu i nad jeho rámec.  Zvláštní pozornost je věnována rozborům víceznačné role islámu i vzájemným vztahům mezi Blízkým východem a Evropou. Pět oddílů práce – obecný úvod, předpoklady a perspektivy sledovaných přeměn, politické systémy, islám (i s podrobným výkladem o postavení islámských komunit v Evropě) a vývoj v 90. letech od rozpadu bipolárního světa až po současné zablokování mírového procesu – vychází všestranně vstříc zájemcům o Blízký východ a o islám i o perspektivy demokracie a lidských práv v celé této oblasti.