* fitra - knihovna *

"If you are weak of heart, stay away from me,  For my song drips blood" source: "Tulip in The Desert" Muhammad Iqbal Foto: Martha Cooper "street play"

  Cairo/Al-qahira foto by Hazem Khaled @ D o c u m e n t a r i e s  Mystika, bez ohledu na náboženskou příslušnost, zažívá v postmoderní době svou konjunkturu. Dost možná se z ní stává jakási "postmoderní teologie", jejíž pravidla zcela korelují se smazáváním hranic a významů společnosti vykreslené autory Lewis Mumford , Jean Baudrillard nebo Neil Postman   (1) . Muslimská mystika je  Západem nazývána "súfismus", v islámské teologii se nazývá "tasawwuf"  (3) . Západní pojetí muslimské spirituality představuje súfismus jako žádoucí praktiku a podobně jako v diverzitě  (3)  i v něm vidí kladný aspekt eliminující rigidní praktiky tradicionalistů. Narazit na kritiku súfismu není lehké a jestliže na nějakou narazíte, jedná se o kritiku z fundamentalistických řad typu Dái´š. Stejně jako je v muslimském písemnictví tématizován spor sunnitů/šíitů, šariatské otázky nebo státní uspořádání, lze narazit i na kritiku súfismu. Proto se tento článek pokusí pouk...

Mecca (SA) foto: Mohamed Mokhtar @  D o c u m e n t a r i e s  "Náboženský život lze zhruba rozdělit na tři období. Ta lze označit jako „víru“, „myšlení“ a „objevování“.V prvním období se náboženský život jeví jako určité učení, jež musí jednotlivec či celý národ přijmout jako bezpodmínečný příkaz, aniž by jakkoliv rozumově chápal jeho základní smysl a účel. Tento postoj může mít veliký dosah pro společenské a politické dějiny národa, ale nepřinese vážné následky pro vnitřní růst a rozvíjení se jedince. Naprosté podřízení se je následováno rozumovým pochopením tohoto učení a jeho základního zdroje autority. V tomto období hledá náboženský život své opodstatnění v metafyzice – logicky soudržném nahlížení světa, jehož součástí je Bůh. Ve třetím období je metafyzika nahrazena psychologií a náboženský život začíná usilovat o přímý styk s nejzazší realitou. Právě zde se náboženství stává záležitostí osobního osvojení si života a moci; jedinec získává svobodnou osobnost – ni...

Cairo/Al-qahira foto: Mohamed Nabil @  D o c u m e n t a r i e s  Jelikož byl Iqbál básníkem-filosofem, snažil se o propojení dialogu s dialektikou způsobem, jenž nemá obdobu ani v klasickém Řecku, ani v moderní filosofii. V Koránu nalezl model trvalého dialogu Boha s člověkem, probíhajícího v několika rovinách. Na začátku šlo o stížnost člověka vůči Bohu. Po návratu z Evropy do Indie v roce 1909 přednesl před shromážděním muslimů svou báseň Stížnost . Strohé sdělení v básni neladilo se zpěvnými verši a Iqbálovým příjemným hlasem, vyznělo však jasně: Iqbál želel toho, že neotřesitelná víra muslimů, jež přetrvala po staletí, se v době, kdy žil, ocitla v ohrožení. My muslimové jsme setřeli špínu ze stránek historie,  my pozvedli jsme lidstvo a řetězů otroctví zbavili je,  my podlahy Ka´aby tvé umyli rosou svých čel  a na hrudi nosíme Korán, jejž seslals nám a otevřel. Ty však teď žehnáš jen domovům bezvěrců,každému z nich, a hněv Tvůj jak ble...

Legendu o pádu člověka najdeme v různých podobách v literaturách starověku. Není možno vymezit stupně jejího vývoje, ani jasně určit různé lidské motivy, jež se musely na jejím pozvolném utváření podílet. Setrváme-li však u semitské podoby tohoto mýtu, je velmi pravděpodobné, že vznikla z touhy primitivního člověka po tom, nějak si vysvětlit nekonečné utrpení svého pobytu v nepřívětivém prostředí, jež oplývalo nemocemi a smrtí a na každém kroku mu bránilo v jeho snaze o obživu. Protože nedovedl ovládat přírodní síly, pesimistický pohled na život mu byl zcela přirozený. Na starém babylonském nápisu tak najdeme hada (falický symbol), strom a ženu, jež muži nabízí jablko (symbol panenství). Význam mýtu je jasný – pád člověka z předpokládaného rajského stavu byl důsledkem prvotního pohlavního aktu, jehož se lidský pár dopustil. Způsob, jímž tuto legendu pojednává Korán, bude jasný, srovnáme-li jej s vyprávěním knihy Genesis. Pozoruhodné rozdíly mezi koránským a biblickým vyprávěním ...

Poselství z Východu v grafické úpravě a s ilustracemi Miloslava Troupy je první knížkou, jejíž obálka a přílohy byly tištěny jako původní grafické práce novou ofsetovou technikou. Jde o polotónový ofset, který poskytuje mnoho nových možností jak v oblasti reprodukce fotografované, tak i pro přímé grafické práce výtvarníka.

Rekonstrukce náboženského myšlení v islámu se českému čtenáři prvně představuje filosofické dílo Muhammada Iqbála. Tato kniha – jak naznačuje již samotný název – není obhajobou islámu ani jeho vyvrácením, ale pokusem o nalezení nové cesty, jak v islámu filosoficky myslet. Knihu lze číst nejen jako uvedení do filosofie islámu se zajímavým výletem do oblasti islámského práva, ale i jako podnětný příspěvek k filosofii, sociologii, psychologii a historii náboženství obecně. Našemu dnešnímu pohledu se při četbě jako nejpozoruhodnější jeví skutečnost, že se autor – obeznámen s islámskou tradicí a súfismem i s evropskou filosofií a vědou – odvážil všechny tyto prameny kriticky prozkoumat a nalézt stanovisko, v němž by se mohly setkat. Nad tímto nevyřčeným předpokladem – že věda a náboženství spolu mohou hovořit a rozumět si – se člověk 21. století, který uvykl mlčky považovat tyto oblasti života za oddělené, snad může podivovat či namítnout, že navzdory Iqbálově předpovědi, že „den, k...

Islámský svět je neustále v pohybu. Probíhají v něm závažné procesy i konflikty, což je nám téměř denně již po desetiletí připomínáno sdělovacími prostředky. Ačkoliv kořeny a skutečné příčiny těchto procesů je nutné hledat především v oblasti sociálně ekonomické v neposlední řadě i v působení vnějších sil a zájmů, vystupuje v nich mnohdy jako významný ideologický a politický faktor islám. Tato studie se snaží postihnout vzájemné působení islámu a politiky v procesu přechodu islámských zemí do tradičních zemí od tradičních forem moci a vlády, vzniklých ve feudálním období, k novodobým formám, tak i jako odpověď na vnější tlaky ze strany světových mocností. Autorský kolektiv pokládal za nezbytné zabývat se vztahem islámu a politiky v historické perspektivě, neboť tento vztah se vytvářel již v dávné minulosti a v průběhu dějin pak nabyl určité konkrétní formy, která přes všechen další vývoj působila a stále působí na společenské vědomí muslimů. (text je převzat z úvodu knihy) ...

Druhý díl monografie Moderní islám uzavírá téma reformismu v muslimském myšlení a politice od počátku 20.století do konce 60. let. Závěrečný díl lze rozdělit na dvě části.