* fitra - knihovna *

  Frankfurtská škola v 30. letech: druhá dekáda 30. léta byla pro kritickou teorii, jak ji dnes známe, elementární a ustanovující. Také proběhly závažné společensko-politické události a jevy. V roce 1929 vypukla v USA ekonomická krize, která se rozšířila do Evropy a uvrhla velkou část nižších a středních tříd v nezaměstnanost a chudobu. Krize otřásla nepevným Versaillským systémem , který se rozsypal jako domeček z karet. Mladé neukotvené evropské demokracie padaly jedna za druhou a nahrazovaly je fašizující a fašistické autoritativní režimy. V tomto zlomovém historickém okamžiku nebyly levicové strany — sociální demokracie a komunisté - schopny jednotného postupu a postavit hráz šíření fašismu a nacismu. Část proletariátu - teoretické opory marxismu - se přiklonila k fašismu a nacismu. Dílčí marxistické teze se v praxi ukázaly jako neplatné. V Německu byla rozložena demokratická Výmarská republika a k moci nastoupil Hitler. [...] Analytická práce ve 30. letech byla spojena zejména...

  foto: Angela Davis and Herbert Marcuse (c. 1968) Hledání ztraceného smyslu revoluce zrod a počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953-1960 Michal Kopeček (Argo, 2009) 386 s. Revoluce na pořadu dne : kritická teorie Frankfurtské školy a její recepce v německém protestním levicovém hnutí šedesátých let dvacátého století, Frakci Rudé armády a německé strany Zelených: diskursivní analýza Martin Valenta (Matfyzpress ; Ústav pro studium totalitních režimů, 2011) 318 s. celý text v PDF Od Adorna k Habermasovi : studie ke vztahu kritické teorie a náboženství Karel Hlaváček (Centrum pro studium demokracie a kultury, 2020) 191 stran Smrt Západu : jak vymírání obyvatel a invaze přistěhovalců ohrožuje naši zemi a civilizaci Patrick J. Buchanan (Mladá fronta, 2004) Buchanan v knize popisuje zánik Západu. Příčinu vidí ve ztrátě jeho hodnot, především potom ve ztrátě židovské a křesťanské víry. Vinu za to dává idejím čtyř myslitelů, „Čtyřem, kteří stvořili revoluci“, marxistický...

SVOBODA — PSYCHOLOGICKÝ PROBLÉM?  Moderní evropské a americké dějiny se soustřeďují na úsilí osvobodit se od politických, ekonomických a duchovních pout, která lidi svazují. [...] Principy ekonomického liberalismu, politické demokracie, náboženské svobody a individualismus v osobním životě byly výrazem tužeb po svobodě a současně se zdálo, že přibližují lidstvo k jeho seberealizaci. Člověk zpřetrhal jedno pouto za druhým, odvrhl nadvládu přírody a sám se učinil jejím pánem; zničil nadvládu církve a způsobil převrat absolutistického státu. Odstranění vnější nadvlády se zdálo být nejen nezbytnou, ale i dostatečnou podmínkou k dosažení vytouženého cíle: svobody jednotlivce. [...] Temné a ďábelské síly lidské přirozenosti byly vypovězeny do středověku a ještě starších historických údobí, přičemž se vysvětlovaly nedostatkem vědění či prohnanými záměry podvodných králů a kněží. Na tato období se pohlíželo, jako by to byla nějaká sopka, která už dávno přestala hrozit. Člověk se cítil bezp...