* fitra - knihovna *

  Cairo/Al-qahira foto by Hazem Khaled @ D o c u m e n t a r i e s  Mystika, bez ohledu na náboženskou příslušnost, zažívá v postmoderní době svou konjunkturu. Dost možná se z ní stává jakási "postmoderní teologie", jejíž pravidla zcela korelují se smazáváním hranic a významů společnosti vykreslené autory Lewis Mumford , Jean Baudrillard nebo Neil Postman   (1) . Muslimská mystika je  Západem nazývána "súfismus", v islámské teologii se nazývá "tasawwuf"  (3) . Západní pojetí muslimské spirituality představuje súfismus jako žádoucí praktiku a podobně jako v diverzitě  (3)  i v něm vidí kladný aspekt eliminující rigidní praktiky tradicionalistů. Narazit na kritiku súfismu není lehké a jestliže na nějakou narazíte, jedná se o kritiku z fundamentalistických řad typu Dái´š. Stejně jako je v muslimském písemnictví tématizován spor sunnitů/šíitů, šariatské otázky nebo státní uspořádání, lze narazit i na kritiku súfismu. Proto se tento článek pokusí pouk...

  Kniha seznamuje čtenáře s hlavními přístupy středověkých myslitelů reagujících na problematické postavení filozofie v arabském světě, jež vycházelo z úsilí harmonizovat řecké myšlenkové dědictví s náboženskou tradicí islámu. Proti těmto harmonizačním tendencím s cílem obrany náboženství před filozofy velmi ostře vystupovali mnozí vládci, učenci a duchovní. Postavení filozofů v arabském světě proto nebylo jednoduché. Mnozí museli své teze skrývat mezi řádky vědeckých spisů a vyhýbat se veřejnému filozofování. Vedle nepřátelského prostředí určovalo místo filozofie v tehdejší společnosti také mezi učenci všeobecně sdílené přesvědčení o škodlivosti filozofických názorů prezentovaných nepřipravenému posluchači či rozvoj arabské mystiky. Ibn Bádždža, andaluský filozof z 12. století, reaguje na nejasnou pozici filozofie v arabském prostředí a ve své filozofii osamoceného se snaží velmi důrazně spojit obec s životem filozofa. Nabízí tak v arabské filozofii zcela originální pojetí role fi...