* fitra - knihovna *

Kniha představuje první a jediný zcela dokončený díl pamětí českého Američana, orientalisty a polyglota Aloise Richarda Nykla (1885–1958). Velmi čtivou formou se v nich věnuje svému mládí v Rakousku-Uhersku a pozdější pouti světem, např. ve Švýcarsku, Německu, USA, Mexiku, Egyptě a Japonsku. Po svém návratu do USA v roce 1916 nastoupil dráhu univerzitního profesora a později se stal světově proslulým specialistou na andaluské a srovnávací literatury. V pamětech, napsaných na počátku třicátých let minulého století, se snaží zhodnotit jak svůj život i způsob, kterým nabyl své pozoruhodné jazykové znalosti přímým i teoretickým studiem po celém světě.

Středomoří bylo vždy dynamickým regionem, ve kterém docházelo k setkáváním nebo střetům náboženství, říší, národů či etnik. Přední čeští a slovenští historici, arabisté, islamologové a orientalisté v knize zkoumají, na území vymezeném Irákem a Granadou, dynamiku těchto dějů od středověku až po současnost. I když se jednalo o velmi rozsáhlé teritorium, lze zde vysledovat velké množství společných prvků. Především velký vliv nejvyšších elit a značnou podobnost jejich struktury, jednání a politického zapojení v rámci arabských států. Zdeněk Beránek si tohoto prvku všímá na situaci Alžírska posledních dvaceti let a Jaroslav Bureš na území Palestinské samosprávy. Událostem v národnostně nebo nábožensky různorodých zemích se věnují Karol Sorby ml. v případě dodnes citlivé kurdské otázky v Iráku a Karol R. Sorby v Libanonu po občanské válce v roce 1958. Josef Ženka rozplétá kontury působení a intrik žen v nasrovské Granadě a Václav Drška ukazuje na složitost vztahu křesťanského Burgundska ...

Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska, zahrnuje především anonymní arabskou kroniku popisující průběh granadské války, kratší zprávu z pera arabského kronikáře al-Maqqarího o osudech Granaďanů po kapitulaci a jejich emigrace do severní Afriky a text od Hernanda de Baeza.

Předložená práce je výsledkem několik roků trvajícího studia problematiky posledního arabského státního celku na Pyrenejském poloostrově, tzv. emirátu rodu Nasr (1230-1492). Granadský emirát po celou svou existenci sváděl boj o přežití s okolními křesťanskými královstvími a muslimskými říšemi. V 15. století v něm převzalo moc na úkor panovníků několik velkých rodin a jejich členové vedli téměř neustále boj o moc v emirátu. Právě těmto granadským rodinám a jejich podstatnému přispění k zániku poslední říše muslimského Španělska se věnuje kniha Josefa Ženky. Autor se snaží na základě analýzy jednotlivých rodin a událostí 15. století dokázat, že ani Granada nebyla výjimkou v arabsko-islámském světě a elitám se před zánikem emirátu podařilo granadské emíry odstavit od faktické moci. Knihu doplňují genealogické stromy a soupisy panovníků a prvních ministrů.