* fitra - knihovna *

Pro fanoušky urban music není jméno hudebního publicisty Karla Veselého žádnou novinkou. V roce 2010 napsal monografii Hudba ohně, která mapuje, jak říká podtitul, " radikální černou hudbu od jazzu po hip hop a dál ". Toto léto se ozval s další knihou, tentokrát románem, kde s vyfabulovaným příběhem zasazeným do doby normalizačního Československa vypráví, jak se funk málem stal novým nástrojem, skrz který by Gustav Husák a další (krypto) fanoušci George Clintona filtrovali svou ideologii českému proletariátu. Více o knize a celé myšlence - Karel Veselý @DVTV Ačkoli se nyní na české scéně zažehly ohně mezi dvěma vydavatelstvími , předkládaný rozhovor s Karlem Veselým směřuje více k hudbě jako tématu, skrze které lze nahlížet na společnost a rovněž v opačném procesu vidět, jak se společenské postoje reflektují v hudbě.

Hudební publicista Karel Veselý ve svém posledním článku pro A2larm hodnotí novou desku českého rappera Jamese Cola a verdikt není zrovna lichotivý. Vyřknout takovýto ortel bylo ale třeba, a mohlo to být, dle mého názoru, i klidně dříve. Rapperova nekonečná  ego  jízda, či spíše focení se u své knihovny, zmiňování, že udělal přijímačky na FF UK a že umí napsat text (cca 900 znaků včetně mezer), bylo už příliš. Jestli jsem v roce 2014 ve spojitosti s Řezníkem řekl, že český hip hop je zábava pro ignoranty, úspěch hrdiny z 12 opic to jen potvrzuje. James Cole je nafouklá bublina. Jeho rádoby intelektuálský háv je vyčten z knih, které, dle mého názoru, nikdy nedočet do konce. Jeho 900 znaků o současné společnosti bylo možná gesto, je ale dost podivné, že stejný počet znaků mi poslal, když obhajoval Řezníkův klip Konečné řešení . Co potřebuje James Cole není múza, ale prozřít, a až k tomu dojde, nebude to uspokojivý pocit. To je ale holt osud náš všech; dospět a smířit se sám...