* fitra - knihovna *

  Emir Omić (1977) se narodil v Bosně. Islámskou teologii vystudoval v Jordánsku a v letech 2007 až 2011 zastával funkci imáma v Praze. Celý rozhovor vyšel ve věstníku Maskil (Červen 2012), který vydává židovská reformní kongregace Bejt Simcha, přidružený člen Federace židovských obcí ČR (viz odkaz na celé číslo v PDF, s. 4.-5.) . Ptal se: Pavel Kuča, foto: archiv Emira Omiće. Vaše rodná země má zeměpisnou šířku Florencie či Marseille. Kde se v ní vzal islám? Ve středověku značná část bosenských Slovanů vyznávala bogomilství – náboženství, které se  vydělilo z křesťanství. Zatímco křesťany byli pronásledováni, tak s příchodem Osmanů na Balkán našli v islámu ochránce. V době osmanské nadvlády pak většina z nich na islám přestoupila. Dnes tvoří muslimští Bosňáci více než polovinu obyvatel Bosny a Hercegoviny. Útočiště v Bosně našli také Židé vyhnaní roku 1492 ze Španělska, odkud pochází i slavná Sarajevská hagada. Můžete nám přiblížit nějakou významnou bosenskožidovskou osobnost...

  V roce 2012 jsme rozmlouvali s islamologem Bronislavem Ostřanským o jeho překladu "Popsání pozoruhodností Egypta" od šejcha Ahmada al-Maqrízího ( celý rozhovor z 05/2012 zde ). Letos v říjnu ale vydalo vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy publikaci "Islámská čítanka: Studijní antologie arabského islámského písemnictví" ( více o knize zde ) a proto jsme jej oslovili jako člena editorského týmu, který knihu uspořádal a společně se svým kolektivem přeložil více jak tři desítky ukázek muslimského písemnictví, mapující texty od středověku po současnost a představující různá východiska a typy muslimské myšlení. Ukázky všech překladů jsou v knize uvedeny bilingvně (arabsky/česky) proto kniha není určena pouze studentům islamologie, ale také arabistům, a tudíž bylo několik otázek zaměřeno na arabštinu samotnou. V závěru rozhovoru byly položeny otázky na aktuální témata, zda je, či není salafíja hnutí a také na muslimský feminismus. 1. Začal bych otázkou, z...

 

Brooklynský rapper Sean Price, muslimským jménem Husajn Sajjid, náhle a za nejasných okolností zemřel 8. srpna 2015. Ve vzpomínkách bude nejspíš převažovat Ruck z Heltah Skeltah nebo Ruckus, vůdce brooklynského gangu Decepticons, ale hlavně jako Sean Price, " jméno, které si vybral, aby ho mohli oslovit před jeho mámou ". V roce 2009 se rozhodl konvertovat k sunnitskému islámu. U rapperů se jedná celkem o častou zkušenost, nemusejí přímo konvertovat, ale islám zkrátka hraje v afroamerické komunitě a její kultuře významnou roli, proto přijít s ním do styku je pravděpodobné a svým způsobem přirozené. Rovněž je konverze rappera považována téměř za klišé příběh a proto ji mnozí už neberou vážně. Ukázka z rozhovoru s Sean Pricem ukazuje jiný přístup, mnohem osobitější než jsme u rappera zvyklí. Ačkoli jde o Afroameričana, u kterého se stereotypně očekává setkání s islámem ve vězení, Sean Price nabourává představy těchto vyšlapaných cest jinými.   Srpen 2015 Richard

Od vzniku tohoto blogu (2009) bylo publikováno několik rozhovorů s českými orientalisty a arabisty ( L. Kropáček , O. Beránek , B. Ostřanský , Z. Ostřanská ), ale jen částečně se v nich objevilo téma politický islám a muslimský reformismus. V první části rozhovoru s Janem Kondrysem, odborníkem na islámský modernismus, jej budeme rozebírat jak v historických souvislostech, tak i v jeho specifikách. První část otázek je zaměřena na modernismus a náboženské reformátory spíše z té formální stránky a snaží se poukázat na jejich myšlenkový rámec. Aktuálnost tématu je zřejmá a proto by rozhovor mohl obohatit náš pohled na muslimský svět a jeho myšlení v současnosti.

Termín „ islámský reformismus “ bylo téma první části rozhovoru s Janem Kondrysem , orientalistou a odborníkem na Blízký východ. Tento, někdy poněkud vágní a příliš široký názorový rámec, zahrnuje osobnosti, jejichž jména a názory žijí i v současnosti, ačkoli některá svůj vrchol zažila před více jak sto lety. Modernisté byli v konfrontaci s technicky vyspělým Západem nuceni zhodnotit význam islámu vůči sekulární Evropě a rovněž jak jej praktikovat. Závěrečná část rozhovoru se zabývá konkrétními osobnostmi, jejich náboženským a politickým myšlením, a do jaké míry byli schopni nově reinterpretovat své náboženství, aby bylo schopno čelit novému světu.

foto: Schomburg Center for Research in Black Culture (Harlem, NYC) Podobně jako Afroameričané vytvořili pojem „New Negro“ ve 30. letech 20. století, zareagovali z podobných důvodů studenti frankofonních kolonií Afriky a Antil v Paříži a zrodilo se hnutí Négritude. Cílem hnutí bylo vytvořit společensko-kulturní směr vyvěrající z kultur afrického kontinentu a konfrontovat tak vliv bílé koloniální Evropy, který mnohdy velmi agresivně přerušil kulturní kontinuitu afrických etnik, společenství a kmenů. Afrikanista Vojtěch Šarše (nar. 1989) se tímto hnutím dlouhodobě zabývá a v předkládaném rozhovoru odkrývá nejen pozadí jeho vzniku, ale také nastiňuje jeho názory, východiska a jak se vymezovalo vůči kolonialismu. Jeho eseje o africké literatuře či její překlady jste mohli slyšet během tohoto léta na Českém rozhlasu Vltava nebo číst v literárních revue Plav, Analogon nebo Souvislosti. Vojtěch Šarše  vystudoval francouzskou filologii na FF UK, kde je nyní doktorandem oboru Románské ...