* fitra - knihovna *

  "Bitva o Alžír" (1966) Itálie / Alžírsko, 1966, 121 min Režie: Gillo Pontecorvo @čsfd související: Válka a emancipace barev (ke 100. výročí narození Frantze Fanona)

  foto: Frantz Fanon, kresba William Kentridge (2016) "Černoch je černý člověk. Jinými slovy se následkem řady afektivních omylů etabloval ve světě, odkud bude nutné ho konečně vytáhnout. Jde o vážný problém. Nesnažím se o nic menšího než o osvobození barevného člověka od jeho samého." Frantz Fanon "Černá kůže, bílé masky" (1952) Dnes (20.7.2025) uplyne rovných 100 let od narození martinického psychiatra a antikoloniálního myslitele Frantze Fanona. Svým významem se řadí mezi ty osobnosti, bez nichž by 50. a 60. léta boje za lidská práva byla jen politickým kolbištěm plytkého resentimentu. Intelektuál bez kariérních ambici přináší jedinečnou zkušenost a vhled do tématu; Frantz Fanon, společně s James Baldwinem, Ralph Ellisonem, Kenneth B. Clarkem, W. E. B. Duboisem, Ngugi wa Thiong'em, Chinua Achebem ad., je jedním z nich.  Jestliže Dubois upozorňoval na dvojakost černého vědomi, Baldwin odmítal označení "černošsky" spisovatel, Fanon vyvodil z diagnózy ...

  foto: The Nusretiye Mosque (turkish Nusretiye Camii), 1826, Istanbul, Turkey Západní islamologie a orientalismus 00:00 úvod 02:30 Hakimovo dětství, čeština/arabština a vztah k islamologii 09:00 Korán, český překlad od Ivana Ahmada Hrbka (1923-1993) "Korán" překlad Ignáce Veselého (Praha, 1913) https://meccaaudio.blogspot.com/2011/09/krn-ignac-vesely-1913.html 11:59 Lukáš Větrovec a jeho vztah k islamologii a překladům Koránu (Veselý, Nykl, Hrbek) 18:00 Kde je hranice v islamologii dezinterpretace, ideologická propaganda 19:15 Ivan Hrbek muslim, více v knize "Islám v srdci Evropy" Miloš Mendel, Tomáš Rataj, Bronislav Ostřanský (Academia, 2007) https://meccaaudio.blogspot.com/2012/02/islam-v-srdci-evropy-milos-mendel-tomas.html 23:40 Překlad Koránu Ivanem Hrbekm od 60. let, více v Novém Orientu: "Rozhovor s dr. Ivanem Hrbkem nad jeho překladem Koránu (Luboš Kropáček)", 1969, č. 2, s. 33 https://meccaaudio.blogspot.com/2016/11/novy-orient-na-tema-muslimov...

  Netflix chrlící záplavu filmů/seriálů poukazuje na mnohá společenská témata a jinak tomu není ve filmu Athena (rež. Romain Gavras, 2022), jehož autor točil pro M.I.A. "Born Free" nebo ztvárnil esenci pouličního násilí v klipu "Stress" pro Justice. Film Athena tématicky vychází Gavrasova druhého jmenovaného videoklipu rozvinutého do filmové podoby, ve kterém se navíc na zdroj tohoto násilí poukáže. Kromě osudů, příběh ukazuje také rozdílné přístupy k životu tří bratrů (Karim, Abdel, Moktar) a jak se vypořádají se smrtí svého třináctiletého bratra Idira. Karim je teenager, který naprosto ztratil iluze ne jen o životě na francouzském sídlišti, ale ve světě vůbec. Jako vůdce se aktivně zapojuje pouličního násilí, které smrt jeho bratra vyvolala, hází molotowy, pere se s policií ačkoli jeho jednání postrádá jakýkoli obsah a ideu; jak řekl sociolog Jan Keller: "tito mladíci střídavě oscilují mezi dvěma fázemi: 1. otupělost, letargie, 2. zvýšená aktivita a agresivi...

  Benjaminova teze (1) o ztrátě aury a jedinečnosti uměleckého díla v čase jeho reprodukovatelnosti potvrzuje bystrost tohoto společenské pozorovatele, každopádně 21. století a úděl umění v něm by jej možná překvapil s jakou rafinovaností a "lehkostí" se zábavní průmysl skrze své korporace zmocňuje všeho, v čem vidí profit. Ideálním příkladem je třetí série seriálu Atlanta (FX Networks, dceřiná společnost Disney General Entertainment Content) , kde by aura a autenticita byla, jenže jakmile ji mainstream zahlídne, ihned se ji snaží ukořistit ve svůj prospěch. Třetí série rozvíjí příběh atlantského rapper Paper Boie (Brian Tyree Henry) a jeho manažéra Earna (Donald Glover/rapper Childish Gambino), kteří si prorazili cestu do hudebního průmyslu a vyráží na evropské turné. Na konci léta (15.9.2022) byla odvysílána 4. série a je tedy možné, že význam a poselství se změní, každopádně 3. série, o které bude řeč nyní, poukazuje na komplikovanost americké společnosti a nepředkládá če...

  foto: Rosemary Anieze paraded through Lagos after being crowned Miss Independence on Sept. 28, 1960. Nigeria was one of 17 African countries to shed its colonial status that year.Credit...Associated Press "Dekolonizaci Afriky odstartoval boj o zdroje" Jan Klíma na Hausbotu Petra Horkého (6. 1. 2022) "Afrika ve vichru svobody: Dekolonizace a její důsledky" Jan Klíma (NLN, 2021) ukázka v PDF Zánik koloniálních impérií v Africe se stal přelomovou událostí 20. století. Definitivně skončilo období novověké evropské expanze i mocenská priorita několika málo západoevropských státu v globálním politickém systému. V něm se po druhé světové válce prosadily supervelmoci a ekonomické síly se zájmem otevřít Afriku vlastnímu vlivu. Desítky nových afrických států nevstupovaly do konfliktního bipolárního světa vždy úspěšně. Byly to většinou umělé a etnicky složité celky, které obvykle musely překonat nedostatek identity a vkročit na bouřlivou mezinárodní scénu jako slabší ak...

  foto: Frantz Fanon speaking in Accra, 1958, photographer unknown. Courtesy: London Review of Books Frantz Fanon se narodil v roce 1925 na karibském ostrově Martiniku, který byl v té době francouzskou kolonií. Ve druhé světové válce odešel z Martiniku bojovat v řadách Svobodných francouzských sil. Po válce vystudoval medicínu a psychiatrii ve francouzském Lyonu, kde navštěvoval také přednášky o literatuře a filozofii, včetně přednášek filozofa Merleau-Pontyho. Mladý Fanon se považoval za Francouze, a proto ho překvapil rasismus, s nímž se setkal hned po svém příchodu do Francie a který pak hrál velkou roli v utváření jeho filozofie. V roce 1951 se kvalifikoval jako psychiatr a rok poté vydal knihu Černá kůže, bílé masky. V roce 1953 odešel do Alžírská, kde pracoval jako klinický psychiatr. Po dvou letech, během nichž naslouchal vyprávění svých pacientů o utrpení, jemuž byli vystaveni v alžírské válce za nezávislost v letech 1954-62, opustil Fanon vládou placené místo a odešel do T...

  "Na konci 50. let napsal Aimé Césaire svůj slavný text Rozprava o kolonialismu (Césaire 2011), ve kterém tematizuje některé ze zásadních otázek (post)koloniální situace. Od té doby  se postupně otevírá prostor pro zkoumání sociální, ekonomické i politické situace v čerstvě dekolonizovaných či právě osvobozovaných společnostech tzv. třetího světa , tedy situace ve společnostech bývalých evropských kolonií. Vlna poválečných politických dekolonizací však byla teprve začátkem „léčby“, kterou měly tyto společnosti projít. Postupně se ukázalo, že šrámy, které zanechal na strukturách těchto společností i na duších jedinců politicko-ekonomický řád kolonialismu, jsou mnohem hlubší, než se mohlo zdát. Autoři jako Frantz Fanon (2011) či Albert Memmi (1991) postupně odhalovali tuto bolestnou zkušenost a každé z jejich děl otevíralo další prostor pro kritické zkoumání. V 70. letech potom přichází emblematická publikace Edwarda W. Saida Orientalismus (Said 2008), která již předznamenává n...

 

  This book explores what constitutes contemporary African social and political philosophy with regard to its meaning, aims, sources, and relevance for today’s Africa. Kasanda denounces conventional approaches considering these either as a subcategory of general philosophy or as the ideological attempts of individual African leaders and professional philosophers, such as Nkrumah, Nyerere, Senghor, Fanon, Hountondji and Towa. On the contrary, Kasanda defines contemporary African social and political philosophy as an inclusive reflection of African communities with regard to power and equitable modes of social and political organization in order to promote human excellence for everyone. This perspective also includes the criticism of social and political concepts in use within African communities. The author postulates that contemporary African social and political philosophy relies on the legacy of precolonial African societies, as well as on the contribution of the diaspora through...

Frantz Fanon (20. července 1925 ve Fort-de-France – 6. prosince 1961 v Bethesdě) byl martinický politický myslitel, vzděláním psychiatr. Proslavil se zejména svými esejistickými knihami Peau noire, masques blancs (Černá pleť, bílé masky, 1952) a Les Damnés de la terre (Psanci této země, 1961), v nichž shrnul důsledky kolonialismu a rasismu v tom, jak se odrazily v mentalitě lidí. Jeho názory významně ovlivnily protikoloniální hnutí v polovině 20. století, především v Africe. Česky vyšlo ve vydavatelství Tranzit: "Černá kůže, bílé masky" Frantz Fanon (Tranzit, 2011) "Psanci této země" Frantz Fanon (Tranzit, 2015) 

„Prvními vykořeněnými lidmi byli Afričané a Afričanky, kteří byli násilím vyrváni ze své domoviny, od svých rodin a komunit, a aniž by se jich někdo ptal, byli za velmi brutálních podmínek naskládáni do lodí a odvezeni do nového světa,“ říká sociolog Ondřej Lánský. foto: Banrepcultural / Flickr.com,CC BY-SA 2.0 Je koloniální minulost stinnou stránkou evropského novověku? Proč evropské mocnosti začaly zotročovat Afričany a násilím je odvážet do zámoří? Vyvíjel by se kapitalismus bez kolonií jinak? Jedná se už jen o kapitoly z dějepisu, anebo kolonialismus dál spoluurčuje podobu světa? A říkají zkušenosti kolonizovaných něco o vztahu majority k romské menšině v Česku?    Na tyto otázky se pokouší odpovědět směr, který zasahuje namátkou do historie, filozofie, sociologie nebo politologie. A nejednou v těchto oborech zpochybňuje i to, co se dlouho považovalo za samozřejmé. Postkoloniální myšlení představují filozof Nelson Maldonado-Torres a sociolog Ondřej Lánský. Refl...