* fitra - knihovna *

  Myšlenkové proudy v současném Egyptě I., Politické myšlení, literární kritika Karel Petráček, Jaroslav Oliverius (SPN, 1969) 215 s. OBSAH Úvodem        K. Petráček Moderní arabské myšlení a jeho charakteristika Moderní arabské myšlení Minulost, přítomnost, budoucnost Vývoj Možnost a podmínky Tradice - věčná sunna Zosobnění sunny Vnitřní tendence arabského myšlení Formy moderního myšlení v Egyptě Politické myšlení     K. Petráček Moderní politické ideologie arabského světa Vliv Západu na politické myšlení arabského světa Politické aspekty současného islámu Islám, lidská osobnost a humanismus Islám, svoboda a demokracie Islám a nacionalismus Islám a socialismus Islámský socialismus Islám a komunismus Islám a vlastní pojetí politicko ekonomické teorie společenského pokroku Islám a cizí směry ekonomicko politického myšlení Islám a současné ekonomické učení Principy islámské ekonomie Arabský socialismus v Egyptě a islám Islám v politické akci Islám ...

download PDF "Al-Džurdžáního Kniha definic" Bronislav Ostřanský (Nový Orient 62/2, 2007) "Arabská žena - příběh stokrát obehraný" Miloš Mendel (Nový Orient 37, 1982) "Džamáluddín al-Afghání - nestor islámského reformismu" Martina Panáková (Nový Orient 60/2, 2005) "Nezámolmolk a "řád říše" Saldžukovců" Eva Štolbová (Nový Orient 17, 1962) "Indický muslim a národní povědomí" Dagmar Marková (Nový Orient 37, 1982) "Rozměry islámského reformismu v arabských zemích" Miloš Mendel (Nový Orient 37, 1982) "Islámská ortodoxie a její poměr k vědě" Karel Petráček (Nový Orient 37, 1964) "Na okraji středověké arabské společnosti" Bronislav Ostřanský (Nový Orient 62/2, 2007) „Ibn Rušdův Bůh mezi metafyzikou a fyzikou“ Marek Otisk (Nový Orient 62/2, 2007) "Bůh v Ibn Sínově božské vědě“ Marek Otisk (Nový Orient 60/2, 2005) Část I. zde foto: "Arabian Antiquities of Spain" James Cavanah ...

V tomto svazku pojednáváme o slovesnosti a literatuře v oblasti severní a severovýchodní Afriky až k jižním okrajům Sahary, Egypt s republikou Súdánem a krajiny na jih odtud, Etiopii a celé Somálsko.

Kdykoliv se zadíváme nebo zaposloucháme do některého z projevů lidového umění, ať už je to zpěv, hudba nebo tanec, poezie nebo umění výtvarné - pocítíme upřímnou radost. Radost z bezprostřednosti, s níž lidový tvůrce dovede umělecky ztvárnit prostá dění svého života, z toho, jak spontánně, jadrně a vtipně umí vyjádřit všecko, co vidí a co jej zaujme. A to platí plnou měrou i o lidové poezii arabské. Také ona se nepájí ze stejného zdroje, zrcadlí život obyčejných lidí od jara do podzimu, avšak nejde jí o pomíjivé a pomíjející osudy jedince, jí zajímají pouze ty události, které s pravidelností ročního střídání, potkávají život celého kmene, rodu, celého národa.

"Dešifrovat skutečný obsah společenských procesů rozvojových zemí, a tedy také arabských procesů rozvojových zemí a rabského světa, není možné bez poznání svébytnosti ideových zdrojů těchto procesů."

Naší vědeckou veřejnost není třeba seznamovat s Abú Alí ibn Sínou - Avicenou. Zná dobře nejen jeho jméno, ale i jeho význam pro celé myšlení středověké Evropy. Avicenna a s ním dlouhá řada ostatních vědců arabského chalífátu je oním spojovacím článkem mezi vědou antickou a vedou Evropy v druhém tisíciletí našeho letopočtu. A nejen článkem spojovacím, ale článkem, který nesmírně obohatil a obrodil antické vědění tím vším, co do něho vnesl z pokladnic kultur východních národů, stmelených pod vládou Arabů v mocnou říši.

Publikace Karla Petráčka se snaží zmapovat překladatelskou činnost našich předních orientalistů z jazyků islámských zemí, tj. arabština, perština, turečtina, atd. Tématicky se zaměřuje nejen na uměleckou literaturu (poezie, próza), ale i na vědecké nebo přímo náboženské texty, dále zmiňuje překlady významných muslimských učenců (Ibn Sína, Ibn Chaldún, Ibn Battúta). Přestože se jedná spíše o brožuru než o knihu (pouze 60 stran), její informativní význam není zanedbatelný.

Monografie našich dvou předních arabistů (Ivana Hrbka a Karla Petráčka) věnována proroku Muhammadovi a historii náboženství, které zvěstoval v 7. století n.l. na Arabském poloostrově, představuje do určité míry zásadní dílo mezi česko-slovenskými orientalisty. Z dnešního pohledu je určitě v mnoha ohledech překonáno, nicméně v roce 1967*, kdy bylo publikováno, patřilo k první samostatné publikaci, která se zabývala podrobněji počátky islámu a s tím spojený život proroka Muhammada. Do roku 1967 lze považovat za publikace věnované islámu nebo historii spojené s muslimským světem jen několik děl**.

"Toto první beletristické dílo Taha Husajna, kniha vzpomínek, ozvukem a jistě i ve vědomé návaznosti na starou arabskou prózu budovanou do kompozice až hudební a často zaznívající až liturgicky, je ve své bezprostřední poloze výrazem autorovy potřeby povznést do svérázné krásy dobu, kdy jako nevidomý chlapec vyrůstal v zapadlém, zaostalém městečku, hnán hladem po poznání. Pro nás však jeho kniha představuje obraz dob a míst v mnoha dimenzích vzdálených:  Evropa už dávno ochotně přijímala Orient, ale vždycky hlavně v podobě jeho klasické kvetoucí civilizace, Přední východ z doby chalífů a súfijských básníků jí byl bližší než v době dohasínajícího kulturního elánu a stagnace. Husajnova Kniha dní sama je svědectvím, jak hluboká to byla stagnace. A patří-li Husajnovi přední místo mezi těmi, komu se podařilo vdechnout za posledních padesát let Egyptu nový život, má na tom podíl i toto jeho dílo."  Karel Petráček, 1974 Analýze překladu tohoto románu se věnuje arabistka ...

Pro obyvatele střední Evropy byly země Orientu odjakživa obestřeny tajemným kouzlem. Mámivý obraz zašlých měst ležících v písku, který zavalil život dávných národu a zmizelých generací, i sláva a lesk pozdějších mocných říší, to vše zůstává stále přitažlivým literárním námětem. Karel Petráček se zabývá starou i moderní arabskou poezií již řadu let. Kniha "Básníci poště"je zasvěcený a názorný výklad o klasické arabské poezii. Zahrnuje dobu předislámskou, vznik islámu a počátky arabskoislámského impéria, dobu umajjovskou a téměř celou abbásovskou epochu. Teritoriálně pokrývá všechna významná centra klasické arabské poezie: Arabský poloostrov, Sýrii, Irák a Andalusii (muslimské Španělsko).

Výbor z klasické arabské poezie, rozdělený do tří tematických celků nazvaných Knížata pouště a náhorních planin, Lásky a vzdor města Prorokova, V bagdádských krčmách a vězeních, shrnuje tvorbu nejvýznamnějších básnických osobností od doby před islámem až po údobí vrcholného rozkvětu islámské civilizace.

Předešlé dvě antologie věnované arabské poezii (U studny Zemzem, Džbán žízně) se zabývali dobou předislámskou (5.-6.století) a obdobím proroka Muhammada a islámu (od 7.století), následující sbírka Karla Petráčka zachycuje přední tvůrce moderní arabské poezie 20.století. Sborník přináší verše 17 básníků píšících arabsky a několik francouzsky píšících básníků z Alžírska. 

Nejstarší známá arabská poezie z doby předislámské i z doby islámské. Do výboru jsme zahrnuli ty arabské básníky, kteří vytvářeli nejstarší nám známou arabskou poezii.

Sbírka asi dvou set ukázek lidové poesie z celé oblasti severní Afriky, obývané Araby - městskými a rolnickými usedlíky i kočujícími beduíny. Básně, které jsou vlastně texty k písním pro nejrůznější příležitosti a pro všechny úkony Arabova všedního i svátečního dne (práce, láska, dětské říkanky a ukolébavky, svatební veselí, pohřební obřady atd.), jsou vybrány a přeloženy tak, aby zobrazily nejen charakteristické znaky formální - rozmanitost strofických vzorů, hojnost rýmů a asonancí - ale aby ukázaly také výrazné znaky tematické: realistický pohled na svět, ohlas prastarých zkušeností kočovných předků, nenávist k dočasným uchvatitelům moci, a všechnu prostotu a spontánnost, s níž se arabský lidový tvůrce ve svých lyrických improvizacích raduje z reality přítomné chvíle, nestaraje se příliš, co přinese další.