* fitra - knihovna *

  foto: John Martin "Satan Presiding at the Infernal Council" (c.1827) Religionistický časopis Dingir věnoval své první číslo letošního roku konspiračním teoriím a článek Bronislava Ostřanského se zaměřuje na muslimy. Hned v úvodu poukazuje na termín "konspirace" samotný, který dle islámské teologie není islámský fenomén, Bronislav Ostřanský doslova píše: "Věřit tomu, že nějaké "temné síly" ve skrytu mocně "tahají za nitky"... to může islámskému učenci velmi snadno zavánět širkem (doslova přidružování k Bohu)" . Bronislav Ostřanský ale opomíjí naprosto zásadní teologickou skutečnost, zjednodušeně nazvanou metafyzika zla, dogma o Satanovi, džinovi stvořeného z ohně (andělé jsou naopak stvořeni ze světla), jež se odmítl poklonit prvnímu člověku, Adamovi. Za tuto pýchu byl Satan potrestán, ale jeho trest byl odložen do Soudného dne a Satan v mezičase sehrává úlohu pokušitelé, který svádí člověka z přímé cesty a hlavně jej nabádá ke zlu. To...

Obecně lze říct, že islám chová pro Ježíše velkou úctu, rovněž ale chápe jeho roli s určitými rozdíly než křesťané, tj. dogma o trojici a role Ježíše jako Syna Božího. Pro přesnější popis a výklad byly zvoleny ukázky z knih našich dvou předních orientalistů, Luboše Kropáčka a Bronislava Ostřanského. První část, zaměřená obecně na teologii, je převzata ze dvou velmi známých publikací, " Duchovní cesty islámu " a " Súfismus: dějiny islámské mystiky ". Zde je popsáno postavení a význam Ježíše v sunnitském islámu, dále pak pohled súfíjů, který je mnohdy na hranici islámu, ale vždy se snahou o jeho sblížení se s křesťany. Je-li řeč o Ježíši, nemůžeme opomenout islámský pohled na konec světa, ve které hraje Ježíš významnou roli. Pro tuto pasáž byla použita ukázka z knihy " Konec tohoto světa: milenialismus v judaismu, křesťanství a islámu ", autor islámské části je Bronislav Ostřanský. 

Nu c a jm ibn Hammád al-Marwazí patřil mezi významné náboženské učence své doby. Pocházel, jak jeho jméno napovídá, z města Merv v Chorásánu. Studoval v Hidžázu a Iráku, posléze přesídlil do Egypta. Hlavní důvodem jeho odchodu z Iráku byly pravděpodobně ideologické neshody a jeho nesouhlas s oficiálním teologickým proudem v době vlády  c a bbásovského chalífy al-Ma´múna. V Egyptě se později etabloval jako přední sběratel hadíthù (záznamů o výrocích, činech nebo postojích proroka Muhammada a jeho druhů). Spory s  c a bbásovskými teology jej však nakonec dostihly i zde. Byl převezen zpět do Iráku a uvězněn. V roce 843 za chalífátu al-Wáthiqa v iráckém žaláři zemřel.

  V roce 2012 jsme rozmlouvali s islamologem Bronislavem Ostřanským o jeho překladu "Popsání pozoruhodností Egypta" od šejcha Ahmada al-Maqrízího ( celý rozhovor z 05/2012 zde ). Letos v říjnu ale vydalo vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy publikaci "Islámská čítanka: Studijní antologie arabského islámského písemnictví" ( více o knize zde ) a proto jsme jej oslovili jako člena editorského týmu, který knihu uspořádal a společně se svým kolektivem přeložil více jak tři desítky ukázek muslimského písemnictví, mapující texty od středověku po současnost a představující různá východiska a typy muslimské myšlení. Ukázky všech překladů jsou v knize uvedeny bilingvně (arabsky/česky) proto kniha není určena pouze studentům islamologie, ale také arabistům, a tudíž bylo několik otázek zaměřeno na arabštinu samotnou. V závěru rozhovoru byly položeny otázky na aktuální témata, zda je, či není salafíja hnutí a také na muslimský feminismus. 1. Začal bych otázkou, z...

poznámka: Rozhovor s islamologem Bronislavem Ostřanským o knize "Islámská čítanka" mapující muslimské písemnictví (28.10.2020) Záměrem této publikace je především napomoci zájemcům o islámské písemnictví v arabštině. Vybrané ukázky z nejrůznějších „žánrových“ i tematických okruhů v ní zahrnuté jsou uváděny paralelně (zrcadlově) dvojjazyčně, arabsky a česky. (...) Při četbě je v každém případě nutné pamatovat na to, že předkládaný text, jak ostatně název napovídá, je arabskou čítankou. Pochopitelně ne všechny texty islámu jsou pouze v arabštině. Naším záměrem však není výklad dějin islámu ani poskytnutí komplexního přehledu islámských textů ze všech možných geografických a jazykových oblastí. Usilovali jsme o vyvážené a přehledné zastoupení nejrůznějších „žánrů“ – Korán, hadíthy, fatwy, exegeze, teologické traktáty, islamistické texty, liberálně či konzervativně laděná zamyšlení, vyjádření islámských autorit v prostředí sociálních sítí a mnoho dalších, různě obsahově i formáln...

download PDF "Al-Džurdžáního Kniha definic" Bronislav Ostřanský (Nový Orient 62/2, 2007) "Arabská žena - příběh stokrát obehraný" Miloš Mendel (Nový Orient 37, 1982) "Džamáluddín al-Afghání - nestor islámského reformismu" Martina Panáková (Nový Orient 60/2, 2005) "Nezámolmolk a "řád říše" Saldžukovců" Eva Štolbová (Nový Orient 17, 1962) "Indický muslim a národní povědomí" Dagmar Marková (Nový Orient 37, 1982) "Rozměry islámského reformismu v arabských zemích" Miloš Mendel (Nový Orient 37, 1982) "Islámská ortodoxie a její poměr k vědě" Karel Petráček (Nový Orient 37, 1964) "Na okraji středověké arabské společnosti" Bronislav Ostřanský (Nový Orient 62/2, 2007) „Ibn Rušdův Bůh mezi metafyzikou a fyzikou“ Marek Otisk (Nový Orient 62/2, 2007) "Bůh v Ibn Sínově božské vědě“ Marek Otisk (Nový Orient 60/2, 2005) Část I. zde foto: "Arabian Antiquities of Spain" James Cavanah ...

Looks at how ISIS employs a millennial agenda within the presentation of its ideas. - The first comprehensive study of ISIS primary sources, previously only discussed as part of the background to broader interpretations of the ISIS campaign - Introduces and analyses the key topics of ISIS propaganda - Places particular manifestations of ISIS apocalypticism in a consistent and meaningful framework - Based on a coherent critical approach to the primary sources, both in Arabic and Western languages, including new media and social network sources - Interpretations are interspersed with extensive quotations from ISIS sources, providing the reader with the specifics of the Jihadist approach to apocalyptic rhetoric - Includes an appendix containing an ISIS ‘apocalyptic reader’ of primary source material Focusing on apocalyptic manifestations found in ISIS propaganda, this book situates the group’s agenda in the broader framework of contemporary Muslim thought and explains key topics i...

foto: Bojovníci takzvaného Islámského státu - Foto: Day Donaldson, flickr.com , CC BY 2.0 Zajímavá debata s orientalisty Bronislavem Ostřanským a Ondřejem Beránkem, kteří jsou rovněž editory knihy "Islámský stát: Blízký východ na konci časů" , a religionistou Zdeňkem Vojtíškem proběhla na Českém rozhlase Vltava 4. 2. 2017. Během necelé hodiny se tato trojice snažila poukázat na skutečnosti, které media opomíjejí a rovněž zmínit důležité historické souvislosti, které jsou nutné k pochopení IS. Ondřej Beránek označuje způsob, jakým IS vykládá teologické texty termínem "klipovistost" (viz s. 28 v knize "Islámský stát..."), jež je postavena na selektivním čtením Koránu a Sunny. Takto "vytažené" pasáže náboženských textů pak IS zasazuje libovolně do "svého" kontextu a prezentuje svůj světonázor, kterým chce přesvědčit muslimy z celého světa, aby se přidali na jeho stranu. Další stěžejní taktikou IS je zpochybnit komplexnost světa a ...

Revue Prostor své nové číslo věnuje jevu, který výrazně rezonuje soudobou nejen českou společností – nenávisti. Přední čeští autoři a myslitelé se v dramaturgickém konceptu dokumentaristy Ivo Bystřičana setkávají, aby se každý ze své perspektivy pokusili vystihnout anatomii tohoto jevu. Cílem je ukročit od běžných frází a morálního povýšení a soustředit se na pochopení prvků, které stojí za vzepjatými společenskými emocemi. Anatomii nenávisti v hlavních sekcích čísla pojatých jako Anamnéza, Diagnóza, Indikace a Terapie tvoří texty Petra Pitharta, politologů Jiřího Pehe či Ondřeje Slačálka, rusisty Tomáše Glance, sociologů Daniela Prokopa a Ondřeje Císaře, arabistů Miloše Mendela a Bronislava Ostřanského, filmařky Violy Ježkové, profesora práva Jiřího Přibáně, environmentalisty Lukáše Likavčana, politoložky Anny Durnové a mnoha dalších. Divadelní hru Anatomie nenávisti pro toto číslo napsal dramatik Roman Sikora.

Islámský stát (IS) s nečekanou rychlostí a brutalitou vtrhnul v roce 2014 skrze zpravodajství do našeho povědomí a od té doby nepřestává vyvolávat mnoho emocí i otázek. Jak chce, abychom jej viděli – a jaký doopravdy je? Jde o do krajnosti dotaženou radikalizaci islamismu či spíše brutální podobu islamizace extremismu? A z jaké perspektivy se nejlépe dobereme odpovědi? V kontextu IS západní média často zmiňují slovní spojení „kultura smrti“. Smrt, záhrobí a očekávaný konec světa hrají zásadní roli v rétorice IS, stejně jako v propagandě, kterou tak účinně ohromují Západ. Bez smrti a záhrobí, a to v mnoha jejich aspektech a rovinách vnímání, je zkrátka přemítání o IS předem odsouzeno k neúplnosti. Smrt „obětujícího se mučedníka“ IS na bojovém poli jako nepřekonatelná bojová taktika; smrt jako vysvobození pro Onen svět plný rajských příslibů v barvité a dramatické propagandě IS; nekompromisní hroboborectví jako radikální přístup k posledním věcem člověka; tedy smrt oslavovaná, zasazova...

Během nemnoha let se islám ze vzdáleného a exotického předmětu rozprav odborníků a publicistů stal tématem vskutku celonárodním. Diskuse o muslimech často představují pouhou část širších střetů, bez jejichž mediálních i politických přesahů si současné dění dokážeme jen stěží představit. Pře o toto velké nadosobní téma přitahují dnes svou naléhavostí a nezřídka i vyhroceností pozornost velké části našich spoluobčanů. Kniha Stíny minaretů: Islám a muslimové jako předmět českých veřejných polemik editorů Ondřeje Beránka a Bronislava Ostřanského, vědeckých pracovníků Orientálního ústavu AV ČR, chce vydat jisté svědectví doby a zároveň nabídnout čtenářům sérii podnětných zamyšlení nad klíčovými oblastmi zdejšího střetávání i míjení se, pokud jde o islám. Představuje úvahy dvaadvaceti osobností (mj. akademiků, novinářů, politiků, a to muslimů i nemuslimů) o otázkách, jež v praxi vyvolávají nejčastější neshody, a pokouší se tak o inspirativní vhled do této bouřlivé a nejednoznačné problemat...

Čtvrteční přednášky " Moderní islám " PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D. 12. listopadu  Islámský fundamentalismus:  Pojem s rozostřenými obrysy a pokusy o jeho uchopení, religionistické, psychologické či teologické. Různé podoby a výklady islámského fundamentalismu a především jeho historické projevy. 26. listopadu Muslimské bratrstvo:  Etablování muslimského bratrstva sehrálo klíčovou roli při prosazování islámu v politice. Jeho rozmach, úspěchy i krachy budou rozebírány v kontextu soudobých dějin Blízkého východu. 10. prosince Velká témata moderního islámu:  Vzdor a soupeření; demokracie a právní řád; lidská práva; postavení ženy; hodnoty pro trvale udržitelný život aj. 17. prosince Stručná zpráva o stavu muslimské Obce:  Islám v rámci jednotlivých muslimských zemí má různé postavení; pozornost bude věnována poměrům v nejvýznamnější muslimských zemích, a to od Maroka až po Indonésii. Místo konání Velká aula (H109) ...

Přemítání o smrti, záhrobí i onom světě již od pradávna zaměstnává věřící všech náboženství, což platí bezezbytku rovněž pro muslimy. Přitom nikde v islámu nedoznal rozpor mezi literou islámského práva a zavedenými zvyklostmi takové hloubky jako právě v problematice funerální. Jedná se tedy o významné „kolbiště“, kde se po staletí střetávají i míjejí různé výklady islámu. Kolektivní monografie Smrt, hroby a záhrobí v islámu s podtitulem Poslední věci člověka pohledem muslimských pramenů se zaměřuje právě na tento neklidný terén nejen středověkého, ale též soudobého muslimského myšlení a praxe.

čtvrtek 13.11.2014 19.00 - Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1 Bronislav Ostřanský: Atlas muslimských strašáků aneb Vybrané kapitoly z „mediálního islámu“ Přednáška a prezentace knihy vycházející v nakladatelství Academia. Info o knize  ZDE Zájem o islám v posledních letech soustavně narůstá, což se odráží nejen na knihkupeckých pultech, ale především v médiích. Přitom celá řada kontroverzních (a mediálně o to vděčnějších) jevů, jež léta plní zpravodajské rubriky, se v základních příručkách o islámu nevyskytuje, nebo jen zcela okrajově. Nezasvěcený pozorovatel tak může snadno nabýt dojmu, jako by existovaly dva islámy, mediální a ten z knihoven či univerzit, jejichž průnik se zdá být minimální. A právě tuto mezeru na trhu by rád zaplnil Atlas muslimských strašáků, jenž se soustředí na ta islámská či muslimská témata, která bývají tolik medializována, rozebírána, diskutována - a obvykle mezi nemuslimy přijímána s nepochopením či obavami. Autor, vědecký pracovník...

V rámci grantového projektu GAČR Milenialismus v monoteistických náboženstvích byla včera (4.3.2014) v knihovně Akademie věd představena veřejnosti publikace vydavatelství Dingir s názvem „APOKALYPSA, NEBO TRANSFORMACE?“ a uzavřela tak trilogii monografií na toto téma. První publikace s názvem „Konec tohoto světa: Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu“ vyšla v roce 2012 a velmi podrobně se zabývala eschalotologií v abrahámovských náboženstvích. Pojmu milenialismu se v úvodu věnoval editor trilogie Zdeněk Vojtíšek. Kapitolu o judaismu zpracoval David Biernot, křesťanství Jiří Lukeš a islám Bronislav Ostřanský. Cílem autorů bylo: vnést téma milenialismu do současné české odborné diskuse a získat pro něj místo, odpovídající jeho společenské závažnosti a srovnatelné s jeho postavením ve společenskovědním bádání západních zemí.

Jaký je u nás v Česku postoj k muslimům? Proč se vůbec v médiích objevuje zpráva o učitelce v mateřské škole, která konvertovala k islámu?  Host: arabista a islamolog Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd. Rozhovor s orientalis​tou Bronislavem Ostřanským o vztahu Čechů k islámu (28.3.2013) Stream, mp3 download Další rozhovor s orientalistou Bronislavem Ostřanským (2012) text

Tato kolektivní monografie vznikla v rámci řešení grantového projektu GAČR Milenialismus v monoteistických náboženstvích: Jeho původ, současné podoby a společenská relevance. Autorský kolektiv ve složení David Biernot, Jiří Lukeš, Bronislav Ostřanský a Zdeněk Vojtíšek se v ní pokusili (v české religionistice poprvé) systematicky zmapovat problematiku milenialismu. Milenialismem se přitom rozumí očekávání zásadního dějinného zlomu, po němž nastane ideální společenská situace.Touto monografií by její autoři rádi vnesli téma milenialismu do současné české odborné diskuse a získali pro něj místo, odpovídající jeho společenské závažnosti a srovnatelné s jeho postavením ve společenskovědním bádání západních zemí.

Následující rozhovor s Bronislavem Ostřanským, v pořadí již čtvrtý s českými orientalisty a arabisty, představuje už relativně ucelený pohled jak na starší generaci, která se zasloužila o zvuk jména tohoto oboru u nás i ve světě (prof. Luboš Kropáček, doc. Jan Marek) nebo zcela mladou generaci (doktorka Zuzana Kudláčková), která již o sobě dává vědět, ale svou vědeckou kariéru má ještě před sebou. Jméno orientalisty Bronislava Ostřanského představuje jakýsi "mezičlánek" mezi těmito dvěma generacemi. Český čtenář si jej nejspíše spojí s islámskou mystikou (súfismem), které věnoval tři autorské práce (budeme-li počítat i " Malou encyklopedii islámu ", která se mystikou rovněž zabývá) nebo díky další oblasti jeho zájmu, oneirokritice (nauce o snech). Jako spoluautor se mj. podílel na dvou publikacích (Cesty k prameni, Islám v srdci Evropy), kde spolupracoval s doc. Milošem Mendelem nebo doktorkou Ivetou Smržovou (Kouřilová).

Dílo nazvané Okrsky (al-Chitat) historika a literáta, šajcha Taqíjuddína Ahmada al-Maqrízího (1364–1442) představuje jeden z klíčových pramenných textů k poznání středověkého (mamlúckého) Egypta včetně jeho bohatých a fascinujících reálií. V tomto rozsahem monumentálním a obsahově pestrém encyklopedickém spise před námi postupně ožívají jednotlivé části země, tradičně pokládané za živoucí srdce arabského světa, stejně jako tamní památky, to vše prokládané četnými historickými, etnografickými, ale i zcela legendárními vsuvkami.