* fitra - knihovna *

  foto: The Nusretiye Mosque (turkish Nusretiye Camii), 1826, Istanbul, Turkey Západní islamologie a orientalismus 00:00 úvod 02:30 Hakimovo dětství, čeština/arabština a vztah k islamologii 09:00 Korán, český překlad od Ivana Ahmada Hrbka (1923-1993) "Korán" překlad Ignáce Veselého (Praha, 1913) https://meccaaudio.blogspot.com/2011/09/krn-ignac-vesely-1913.html 11:59 Lukáš Větrovec a jeho vztah k islamologii a překladům Koránu (Veselý, Nykl, Hrbek) 18:00 Kde je hranice v islamologii dezinterpretace, ideologická propaganda 19:15 Ivan Hrbek muslim, více v knize "Islám v srdci Evropy" Miloš Mendel, Tomáš Rataj, Bronislav Ostřanský (Academia, 2007) https://meccaaudio.blogspot.com/2012/02/islam-v-srdci-evropy-milos-mendel-tomas.html 23:40 Překlad Koránu Ivanem Hrbekm od 60. let, více v Novém Orientu: "Rozhovor s dr. Ivanem Hrbkem nad jeho překladem Koránu (Luboš Kropáček)", 1969, č. 2, s. 33 https://meccaaudio.blogspot.com/2016/11/novy-orient-na-tema-muslimov...

  foto: Muhammad Saman (1836 – 21 January 1891), better known as Teungku Chik di Tiro (usually spelt Cik di Tiro in Indonesia), was an Acehnese guerrilla fighter. On 6 November 1973 he was declared a National Hero of Indonesia @wikipedia K 100. výročí Orientálního ústavu AV ČR byl publikován již jeden text , ale přednáška Tomáše Petrů "Islám v Indonésii mezi akulturací a intolerancí" 4.11.2022 na AV ČR obsahovala poněkud mnoho sporných a rovněž ideologicky zabarvených výkladů života a praxe muslimů v Indonésii, že nebude od věci tuto přednášku okomentovat z muslimských pozic. Nutno zmínit hned v úvodu, že přednášející Tomáš Petrů není islamolog, ale odborník zabývající se Indonésií. Zajímavá byla rovněž i debata s návštěvníky, kde se potvrdilo, že ideologie je skutečně ve všem a v každém z nás. Zlý/dobrý muslim V anotaci k přednášce se Indonésie prezentovala jako " země, kde převládala umírněná forma islámu a náboženská tolerance ", aby se vzápětí ukázalo, že je mí...

  "Na konci 50. let napsal Aimé Césaire svůj slavný text Rozprava o kolonialismu (Césaire 2011), ve kterém tematizuje některé ze zásadních otázek (post)koloniální situace. Od té doby  se postupně otevírá prostor pro zkoumání sociální, ekonomické i politické situace v čerstvě dekolonizovaných či právě osvobozovaných společnostech tzv. třetího světa , tedy situace ve společnostech bývalých evropských kolonií. Vlna poválečných politických dekolonizací však byla teprve začátkem „léčby“, kterou měly tyto společnosti projít. Postupně se ukázalo, že šrámy, které zanechal na strukturách těchto společností i na duších jedinců politicko-ekonomický řád kolonialismu, jsou mnohem hlubší, než se mohlo zdát. Autoři jako Frantz Fanon (2011) či Albert Memmi (1991) postupně odhalovali tuto bolestnou zkušenost a každé z jejich děl otevíralo další prostor pro kritické zkoumání. V 70. letech potom přichází emblematická publikace Edwarda W. Saida Orientalismus (Said 2008), která již předznamenává n...

  "Nemohou se sami zastupovat: musí být zastupováni." Karl Marx "Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta" (1852) "Východ je povolání." Benjamin Disraeli "Tancred" (1847) Američané se na Orient dívají trochu jinak. V představách si ho spojují nejčastěji s Dálným východem (především s Čínou a Japonskem). Na rozdíl od Američanů mají Francouzi a Britové - méně už Němci, Rusové, Španělé, Portugalci, Italové a Švýcaři - dlouhou tradici toho, co budu nazývat orientalismem, tedy jistého způsobu vyrovnávání se s Orientem, vycházejícího ze zvláštního postavení, jemuž se v západoevropské tradici Orient vždy těšil. (...) Orient tak pomáhal Evropu (či Západ) negativně definovat - byl jejím protikladným obrazem, myšlenkou, osobností i zkušeností. Nic z toho však neexistovalo pouze v představách, protože Orient je také nedílnou součástí evropské hmotné civilizace a kultury. Orientalismus toto vše vyjadřuje a reprezentuje v oblasti kulturní i ideologické - je to jis...

Vzpomínky Edwarda Saida politologa, historika, novináře a spisovatele (1. 11. 1935 Jeruzalém – 25. 9. 2003 New York) popisují dětství a mládí v mezitím zmizelém arabském světě. S autentickým pocitem osamělosti a vyřazenosti líčí, jak navštěvoval britské a americké školy v Káhiře, kde byl Edward, Arab narozený v palestinském Jeruzalému spolužáky vnímán jako cizinec, a nedokázal mezi ně zapadnout. Frustrace a vnitřní nejistota jsou Saidovy dominantní pocity, které ho provázejí nejen při pobytu v Jeruzalémě, Káhiře, New Yorku a palestinském Dhúru, ale i v značně uzavřené rodině. Tam vládne patriarchální otec a emocionálně nevyrovnaná matka a rodiče nevědomky ambivalentní vztahy uvnitř rodiny i mezi Edwardem a vnějším světem ještě umocňují. Saidovo povědomí vyloučenosti a nepatřičnosti má však svůj zdroj zejména v jinakosti, způsobené jeho příslušností k palestinskému etniku a v pocitu historické křivdy spáchané na Palestincích. ............................................ Název: N...

Dnes již klasické dílo amerického literárního historika a komparatisty palestinského původu o přístupu Západu ke kulturní a politické realitě Orientu a způsobu, jímž byly východní kultury během staleté nadvlády Evropanů přijímány a vykládány v opozici proti normě dané civilizací západní.  Takový, do značné míry z pozice moci vycházející přístup, argumentuje autor, dodnes dominuje západnímu pohledu na oblast Východu, zabraňuje pochopení jeho reálné podoby a napomáhá přetrvávání osudové propasti mezi oběma částmi světa. Saidovo živě napsané a vysoce hodnocené dílo je již léta jedním ze základních titulů v oblasti politických a kulturních studií.  ............................. Název: Orientalismus : západní koncepce Orientu Autor: Edward W. Said (1935-2003) Název originálu: Orientalism : Western conceptions of the Orient Překlad: Petra Nagyová Nakladatelství: Paseka Rok vydání: 2008  Počet stran: 459  ............................. :: OBSAH :: Úvod ...