* fitra - knihovna *

  V roce 2012 jsme rozmlouvali s islamologem Bronislavem Ostřanským o jeho překladu "Popsání pozoruhodností Egypta" od šejcha Ahmada al-Maqrízího ( celý rozhovor z 05/2012 zde ). Letos v říjnu ale vydalo vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy publikaci "Islámská čítanka: Studijní antologie arabského islámského písemnictví" ( více o knize zde ) a proto jsme jej oslovili jako člena editorského týmu, který knihu uspořádal a společně se svým kolektivem přeložil více jak tři desítky ukázek muslimského písemnictví, mapující texty od středověku po současnost a představující různá východiska a typy muslimské myšlení. Ukázky všech překladů jsou v knize uvedeny bilingvně (arabsky/česky) proto kniha není určena pouze studentům islamologie, ale také arabistům, a tudíž bylo několik otázek zaměřeno na arabštinu samotnou. V závěru rozhovoru byly položeny otázky na aktuální témata, zda je, či není salafíja hnutí a také na muslimský feminismus. 1. Začal bych otázkou, z...

Kniha " Al-Kitâbu: mluvnice arabského jazyka " Jaroslava Sedláčka, profesora teologické fakulty pražské univerzity, patří mezi první učebnice arabštiny v češtině* a tématicky navazuje na jeho učebnici hebrejského jazyka z r. 1892. Kromě mluvnice spisovného arabského jazyka, obsahuje také Zuhairovu báseň a knihu Al-ažurrumíjje v původním znění i v českém překladu. Pozoruhodné jsou ukázky z Koránu (súra 71, Noe) a Evangelia (Zjev. sv. Jana 22), kde je text v arabštině, spolu s českým překladem důležitých pojmů. Dále jsou uvedeny ukázky z muslimského písemnictví; "Začátek 1001 noci" a Al-Bekrího pojedání o Slovanech a o Praze v 10. století. Autor se věnuje islámu a muslimské společnosti v několika dalších textech ( Biblické pověsti Židů a Mohamedánů, Izmael a Izák v pověstech Mohamedánův nebo Mojžíš v pověstech Mohamedánů ) vydaných v Katolickém dvojtýdenníku v letech 1906 a 1907. O dva roky později vychází série článků na pokračování s názvem " Biblick...

Předložená kniha se zabývá lingvistickým vývojem arabštiny, významného světového jazyka. Je více než pozoruhodné, že dodnes není zpracována žádná syntéza o chronologické linii vývoje arabštiny jako jazyka. přitom jde o významný jazyk, který sebou nese i velkou kulturu, zastupuje významnou literaturu a bezpochyby je jazykem světovým.

Tento studijní text představuje revidovanou a podstatně přepracovanou a rozšířenou verzi vysokoškolského  skripta Syntaktická cvičení z moderní spisovné arabštiny, která vydala roku 1976 Univerzita Karlova v Praze. 

V této populárně-naučné knize, první svého druhu v českém jazyce, podává Jaroslav Oliverius soustavný výklad o vzniku a vývojových proměnách klasické arabské literatury. Sleduje ji od prvních dochovaných kasíd básníků předislámské Arábie (6. století n. l.) až do konce islámského středověku (18. století). Pozornost věnuje všem druhům a žánrům arabské literatury — poezii, próze, výpravným dílům historickým, geografickým, cestopisným a filozofickým a neopomíjí ani bohatou lidovou literaturu s jejími rozměrnými epickými skladbami — lidovými a rytířskými romány i pohádkami a historkami Tisíce a jedné noci. Zároveň však chce také čtenáře provést světem literatury a jejích tvůrců. Proto uvádí každou epochu nástinem historického vývoje, dobového pozadí s jeho společenskými a kulturními reáliemi a snaží se vykreslit podle dochovaných zpráv portréty literátů a jejich životní osudy. Výklad často ilustruje ukázkami z poezie i prózy. Obsahuje Rejstřík osobních jmen.

Publikace Karla Petráčka se snaží zmapovat překladatelskou činnost našich předních orientalistů z jazyků islámských zemí, tj. arabština, perština, turečtina, atd. Tématicky se zaměřuje nejen na uměleckou literaturu (poezie, próza), ale i na vědecké nebo přímo náboženské texty, dále zmiňuje překlady významných muslimských učenců (Ibn Sína, Ibn Chaldún, Ibn Battúta). Přestože se jedná spíše o brožuru než o knihu (pouze 60 stran), její informativní význam není zanedbatelný.

V mini-projektu, který se snaží představit české arabisty a odborníky na islám, jak muslimské komunitě v ČR, tak i české společnosti, byla oslovena mladá arabistka Zuzana Kudláčková, která letos dala o sobě vědět svým knižním počinem  „ Z průpovědí arabských ", mapující překlady z arabského jazyka od roku 1945 do současnosti. Na Filozofické fakultě UK vystudovala obor arabistika a překladatelství-tlumočnictví (se specializací angličtina). Arabský jazyk dále studovala na stipendijních pobytech v Tunisu a Káhiře, a v současnosti jej vyučuje na Jazykové škole Březinka.