* fitra - knihovna *

Kniha Arabský román: vznik a vývoj uměleckého žánru (1830-1930) se zabývá formativním obdobím moderní arabské prózy v kontextu arabské kulturní a literární obrody - nahdy. Monografie přináší nový pohled na úlohu arabských obrozeneckých autorů při hledání literárních forem a metod směřujících ke vzniku moderního arabského románového žánru. Cesty arabských obrozenců do Evropy dokládají jejich snahu získat vědomosti nejen o vývoji moderní evropské literatury, ale i celé společnosti. Arabští autoři tak nacházeli v Evropě inspiraci pro svou literární tvorbu a také pro rozsáhlé reformy, které chtěli uskutečnit ve své vlasti (Egyptě, Levantě, Tunisku aj.). Kapitoly týkající se typologie arabského románového žánru obsahují odpovědi na řadu zkoumaných otázek a současně přinášejí řadu hypotéz, jimiž se v současné době zabývá arabská i západní literární kritika. Během devatenáctého a první poloviny dvacátého století se arabský román stal respektovaným uměleckým žánrem, který seznamoval své čt...

Publikace předkládá soubor arabských přísloví, užívaných ve středověké arabské literatuře. Přísloví jsou nahlížena z variačního pohledu, s možnými alternacemi, a ty nejběžnější alternace jsou uvedeny v seznamu, aby byly naznačeny možné způsoby rozvoje daných přísloví. Celá kolekce je doplněna detailními informacemi, především údaji o frekvenci výskytu, o století, kdy se dané přísloví poprvé v korpusu objevilo, a částečně také o žánru, ve kterém se poprvé objevilo (tato informace je omezena na Korán a tzv. hadísy).

Na konci 10. století vznikl zcela nový žánr klasické arabské prózy – maqáma. Vytvořil jej Abú ’l-Fadl Ahmad ibn al-Husajn ibn Jahjá, jemuž se v dějinách arabské literatury dostalo příhodného označení Badí‘ az-Zamán (Div své doby). Zasloužil si ho díky svým vynikajícím schopnostem a nevšednímu talentu, jimiž převyšoval své současníky a vrstevníky. Nesmírnou proslulost přinesl maqámám dokonale zvládnutý vytříbený literární styl a výjimečný jazykový talent al-Hamadháního, který se stal vzorem pro generace autorů rozvíjejících umění tohoto epického žánru. Maqámy vyprávějí o zvyklostech každodenního života obyvatel Abbásovského chalífátu, o šibalských kouscích podvodníků i potulných literátů. Umělecká hodnota al-Hamadháního díla je dodnes předmětem velikého zájmu spisovatelů a literárních kritiků v arabském světě i za jeho hranicemi. ********************** Název: Maqámy Autor: Abú ’l-Fadl Ahmad ibn al-Husajn ibn Jahjá (969 – 1007) Překlad: František Ondráš Vydavatel: Academia Ro...

Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...

Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...