* fitra - knihovna *

  Debatu o Milanu Kunderovi, která proběhla 19.9.2023 ve Slovenském domě v Praze, uvedl predseda Svetového združenia Slovákov v zahraničí Vladimír Skalský, moderoval Dominik Forman, vystoupili literární vědec Jakub Češka a bývalý diplomat Petr Drulák Debata o Milanu Kunderovi (Svatopluk, 19.9.2023) Petr Drulák, Jakub Češka, Dominik Forman Petr Drulák Milan Kundera v politickém kontextu let 1968 - 1989 06:20 Kauza obvinění Milana Kundery z udavačství v týdeníku Respekt, viz článek "Udání Milana Kundery" Petr Třešňák, Adam Hradilek 12. 10. 2008, @Respekt  Jiří Dienstbier uspořádal 29.09.2009 Semináře na téma "EVROPAN MILAN KUNDERA" . (@Senát ČR) Vyšlo také knižně  "Evropan Milan Kundera" (2010), Ed. Jiří Dienstbier 10:00 Setkání Milana Kundery a Petra Druláka ve Francii 14:20 České občanství Milana Kundery po roce 1989 17:00 Milan Kundera vs. Václav Havel (polemika 1968-1969) "Český úděl" Milan Kundera Text původně vyšel v Listech č. 7–8/1968 &q

  foto: Miroslav Hák (1911–1978) český fotograf, člen Skupiny 42 ( více zde ) "Ztráta náboženství v evropské civilizaci způsobila, že se na jeho místo dostává umění. [...] Umění bylo vždycky těsně spjato s náboženstvím, takže dokonce nedá se ani rozeznat, kde vlastně končilo náboženství a kde začínalo umění. [...] Umění se dostává, obávám se, do krize, to setrvávání v katakombách nebezpečně vede k estetismu, k tomu, že si umělec hraje s objektem, který vytváří; umělecká díla se stávají samomluvou a přestávají se obracet k divákům. [...] Přitom je však otázka, jestli umění té potřebě, která po něm volá, opravdu odpovídá. Mluví se teď často o postmoderně, a já se přiznám, že tomu nedůvěřuji. Postmoderna, jinak řečeno, už-ne-moderna, už-ne-moderní umění. Řekl bych, že to je prostě nový akademismus, který velice připomíná akademismus 19. století. [...]  Problémem totiž podle mě není vůbec, co se má malovat a co se má sochařit, ale kam se to má dát. Úkol výtvarníka není dělat věci a dě

Donald Bogle (*1944), filmový historik a profesor newyorské univerzity Tisch School of the Arts a the University of Pennsylvania, mapuje ve své přednášce"Bright Boulevards" (knižně vydané v r. 2005) šest dekád amerického filmového průmyslu a odhaluje mýtus i realitu tzv. černého Hollywoodu; kde původně nebylo pro Afroameričany místo a museli si jej tvrdě vybudovat. Americká kinematografie a Afroameričané jsou pro Boglea stěžejní témata, do povědomí se dostal začátkem 70. let, kdy vyšel jeho debut " Toms, Coons, Mulattoes, Mammies and Bucks: An Interpretative History of Blacks in Films " ( více o knize zde ), který se zaměřuje na černošské stereotypy v americké kinematografii od počátku němého filmu až po současnost. Pro evropské publikum může být obtížné pochopit tuto problematiku, která zdánlivě souvisí jen s filmovým průmyslem, ale ve skutečnosti reflektuje společensko-politické nálady USA 20. století. Filmy " The Birth of a Nation " (1915) nebo &quo

Dvořákova Symfonie č. 9 „Z Nového světa“ vznikala během jeho pobytu v New Yorku, v letech 1892–1895. Obecně je známo, že se Dvořák po příjezdu do Nového světa zajímal o indiánskou a afroamerickou tradiční hudbu, pro někoho může být ale novinka, že přímo v jeho nejslavnější skladbě byl použit černošský spirituál, který si Dvořák vypůjčil od svého žáka a přítele Harry T. Burleigho, prvního afroamerického skladatele. Dvořák zastával funkci ředitele Americké národní konzervatoře, kde se Burleighem setkal. Během tří let strávených v NYC zasvětil Burleigh Dvořáka do světa černošských spirituálů a písní z dob otroctví, které znal od svého dědečka. Na oplátku zakomponoval Dvořák dvě Burleigho skladby ("Goin' Home" a "Swing Low, Sweet Chariot") do nejhranější symfonie světa. H.T. Burleigh "Goin' Home"  Antonín Dvořák „Z Nového světa“ Symfonie č.9, e-moll, op. 95, 2. věta: Largo

  foto: Národní knihovna ve městě Brasilia, autor Oscar Niemeyer, otevřeno pro veřejnost v roce 2008. Více zde na odkaze Ukázka z knihy "Globalizace" od sociologa Zygmunta Baumana (1925-2017) glosuje funkci veřejného prostoru ve vztahu k člověku a vypůjčuje si dále komentář Richarda Sennetta, významného sociologa a kritika moderní kapitalistické společnosti. Zajímavé na Baumanově/Sennettově pohledu je to, jak problematizuje to, co se obecně považuje za žádoucí a (téměř vždy) kladné, a to je moderní městská architektura. Kritika spočívá v poukázání na myšlení, které akcentuje výhradně estetiku a opomíjí člověka a jeho přirozenost. Ačkoli byla kniha napsána v r. 1998, kdy gentrifikace nebyla společenské téma, je aktuálním i dnes. Ještě je nutno dodat, ze tato ukázka naráží na konkrétní příklad z Brazílie a významného architekta Oscara Niemayera, o kterém Bauman píše o několik stránek dříve (viz s. 56-57) než je tato ukázka.  "Globalizace: Důsledky pro člověka" Zygmun

  zdrpj: William Barrett "Iracionální člověk: Studie o existenciální filosofii" 1958 (PDF) William Christopher Barrett (1913-1992) byl profesorem filosofie na New York University od roku 1950 do roku 1979. Jako mnoho intelektuálů své generace i Barrett se zabýval marxismem , než obrátil k filosofii, zejména existencialismu. Barrett byl po mnoho let dobrým přátelem s básníkem Delmorem Schwartzem . Znal mnoho dalších literárních postav té doby, včetně Edmunda Wilsona , Philipa Rahva a Alberta Camuse. Byl hluboce ovlivněn filosofiemi Friedricha Nietzscheho, Sørena Kierkegaarda a Martina Heideggera. V beletrii se jeho vkus dostal k velkým Rusům, zvláště k Fjodoru Dostojevskému. Barrett zemřel v roce 1992 ve věku 78 let na rakovinu jícnu . knihy What Is Existentialism? (1947), Irrational Man: A Study in Existential Philosophy (1958) Philosophy in the Twentieth Century (1962), four volumes, William Barrett and Henry D. Aiken, editors Time of Need: Forms of Imagination in the Twent

  V debatě "Co je nevěřícím svaté?" (29. března 2021 @Dominikánská 8) hovoří Tomáš Hříbek (ateista), Václav Bělohradský a Tomáš Halík o dialogu mezi nevěřícími a věřícími. Ve 22:10min. okomentuje Tomáš Hříbek ideové pozice spoludebatujících a o Tomáši Halíkovi řekne, že je  "obhájce křesťanské morální praxe bez transcendentního super-naturalistického Boha" . To je na křesťana dost zvláštní postoj. Věří Tomáš Halík v abrahámovského Boha? související:  Krátká legenda o Antikristu" Vladimír Solovjov (1900)

  Ivan Diviš "Návrat do Čech" (čte Jan Vlasák) Kniha svým názvem navazuje na Divišovu básnickou knihu Odchod z Čech – tentokrát však nejde o sbírku básní, ale o výbor z korespondence, a to z let 1990 až 1999, tedy z období, kdy básník žil sedm let ještě v Německu, ale do Čech již mohl – po dvacetiletém exilu – jezdit a postupně se odhodlával se do Čech vrátit natrvalo, což v roce 1997 skutečně udělal (a o dva roky později zde zemřel). Kniha, kterou uspořádal básníkův přítel Zdeněk Potužil, je složena z dopisů více než deseti adresátům, dopisy jsou řazeny chronologicky. Diviš se zde projevuje jako stylistický vulkán, jako básnická sopka chrlící proudy postřehů, soudů, nápadů, ale i vzlyků, klení, proseb a spílání. Jde o knihu nesmírně živou, podnětnou, plnou vášně i bolesti. Divišův mimořádný jazykový talent, známý z jeho Teorie spolehlivosti, se zde doplňuje s psaním zcela zbaveným jakékoli autocenzury – v tom je kniha jedinečná a též historicky zajímavá: poskytuje pozoruhodn

  Esejistický protějšek románů argentinského spisovatele a svérázného filozofa. Sám autor říká: „Tato kniha je celá variacemi na jediné téma, téma, které je mou posedlostí od chvíle, kdy jsem začal psát: proč, jak a nač se píše beletrie?“ Odpověď není formulována ve formě ucelené teorie, knihu tvoří střípky, úvahy, komentáře k citátům, podobné spisovatelskému deníku. Na rozdíl od některých jiných Sabatových esejů, reagujících na dobové společenské problémy, tato sbírka nijak nezastarává, neboť odráží základní problémy spisovatelského řemesla a lidského osudu vůbec. "Spisovatel a jeho přízraky" Ernesto Sabato (Mladá fronta, 2002) Originální název: El escritor y sus fantasmas, 1963 Překlad: Vít Urban, Anežka Charvátová čte Jan Vlasák Natočeno 2019. Premiéra 7. – 11. 10. a 14. – 18. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.; 10 x cca 14 min) v cyklu Esej. Ernesto Sabato (1911 - 2011) · 01_Ernesto Sabato_ Román, krize a moderní doba Ernesto Sabato (1911 - 2011) · 02_Ernesto Sabato_ Č