* fitra - knihovna *

Láska jako cesta k Bohu je netradičním výběrem z rozsáhlého díla Ibn Síny, jednoho z nejvýznamnějších středověkých muslimských filozofů. Přináší tři spisy, které stály vždy v pozadí myslitelových velkých filozofických kompendií a medicínských sum, a které přesto dodnes jitří představivost orientalistů a vzbuzují dohady o autorově příklonu k mysticismu. Živý, syn Bdícího, Pták a Salamán a Absál jsou příběhy o iniciaci lidské duše při její duchovní cestě vzhůru směrem k Bohu. Tento vyprávěcí cyklus je vhodně doplněn čtvrtým spisem, Pojednáním o lásce , představujícím jeho filozofické zázemí a sdílejícím společné motivy lásky jakožto hybného principu duchovní poutě a andělského potenciálu lidské duše. Přeložila, sestavila a teoretickým úvodem doplnila Magdaléna Vitásková Ibn Síná (980–1037), známý též pod svým latinizovaným jménem Avicenna, byl jeden z nejvýznamnějších myslitelů islámského Východu. Je autorem více než stovky děl, z nichž jsou nejznámější filozofická a medicínská kom...

Eufemistický výraz „ arabské jaro “ se stal všeobecně užívaným klišé pro politický a ideologický vývoj v zemích Blízkého východu a severní Afriky od ledna 2011. Jaký proces se tehdy začal v některých oblastech odvíjet? Autor nabízí českému čtenáři koncizní a syntetický výklad o historickém, sociálním a kulturním pozadí současného vývoje na Blízkém východě. Podává výklad specifických rysů arabské politické kultury, problematiky lokálních identit tamějších společností, odlišností oblastí arabského světa a konfrontace „sekulárních“ ideologií autoritářských režimů a tradičních monarchií s nevyhnutelným procesem islamizace arabských společností, a to v kontextu mezinárodní politiky od dob kolonialismu až do žhavé současnosti.

Donedávna to téměř vypadalo, že cestopis Ibn Battúty nebo filosofický román Ibn Tufajla budou jedny z mála překladů z arabštiny zprostředkovávající autenticky život a myšlení islámského světa, který dříve o sobě nejčastěji dával vědět prostřednictvím pohádek Tisíce a jedné noci a v současnosti zase spíše skrze média.

Filosof Abú ´l-Walíd ibn Rušd (Averroes, 1126–1198) je dodnes považován za jednoho z největších islámských filosofů a nejčistšího aristotelika. Přejal a rozvinul racionalismus řecké filosofické tradice a přeměnil ho v mocný intelektuální nástroj sloužící k odhalování pravdy, aniž by k tomu bylo zapotřebí náboženství. Jeho význam pro Evropu byl tak zcela určující – svými myšlenkami Ibn Rušd přispěl k růstu scholastiky a renesance a ovlivnil další významné myslitele, jako byli např. sv. Tomáš Akvinský či Maimonides.

Spis egyptského muslimského myslitele a aktivisty (popraven 1966) Milníky na cestě představuje klíčový text soudobého islámského fundamentalismu (islamismu), jímž se inspirují přinejmenším dvě generace náboženských radikálů po celém islámském světě.  Překladatel, a rovněž autor zevrubného historického úvodu, český arabista a islamolog Miloš Mendel, nabízí české zainteresované veřejnosti, intelektuálům, novinářům a studentům arabistiky, religionistiky, politologie a dalších společenskovědních oborů, přesný překlad Milníků, opatřený podrobným kritickým poznámkovým aparátem a komentářem k řadě klasických islámských termínů a neologismů, kterých Sajjid Qutb používá. Překladatelův zevrubný úvod nabízí vhled do historicko-kulturního kontextu Egypta 20. století se všemi jeho tzv. „ideovými boji“ o sekulární či náboženskou podobu státu.  V tomto kontextu vysvětluje na osobě Sajjida Qutba pocity a politické postoje té vrstvy egyptské společnosti, která odmítala západní model pa...

Ibn Tajmija se řadí mezi nejvlivnější myslitele moderního a současného islámu, ačkoli nás od doby jeho smrti dělí bezmála sedm set let. Jedná se o  autora strohé, přísné a tradicionalistické interpretace islámu, brojící proti všemu novotářství a kacířství.  Rozsáhlé a složité dílo tohoto kontroverzního  teologa a právníka bylo a je různě vykládáno a chápáno. Wásitské vyznání patří k mimořádně vlivným a v současné době velmi rozšířeným  ideologickým textům tzv. salafitského islámu.

poznámka : Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Z řady překladů Ivana Hrbka jsou nejvíce zmiňovány díla z edice „Živá díla minulosti“ (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, al-Mas’údí) a hlavně Korán (Al-Qur´an), dále pak překlady prózy (Táhá Husajn nebo Ghassán Kanafání). Mezi těmito publikacemi tvoří výjimku dílo, které se zabývá muslimskou filosofií a jejímž autorem je filosof a lékař Abu Bakr ibn Tufajl, který žil ve 12. století, v období muslimské vlády ve Španělsku (od 7. do 15. století ). Dílo „Živý syn Bdícího" (arab.“ Risála Hajj ibn Jakzán), a i jeho autor, představují filosofii převážně aristotelského typu v logice, fyzice, psychologii a přírodních vědách, neboť ta je také nedílnou součástí muslimské filosofie. Dále dílo reflektuje východiska novoplatonismu, který byl na základě mylně přisuzovaného autorství tzv. "Aristotelovy theologie" (jejímž autorem byl ve skutečnosti Porfyrios, žák a propagátor myšlenek Plótína) rovněž součástí filosofi...

Spis Sijásat-náme (Pojednání o politice) z konce 11. století shrnuje názory a zkušenosti největšího seldžuckého vezíra chádži Nezámolmolka. Většina z padesáti kapitol, z nichž kniha sestává, objasňuje politické poměry, uspořádání vládních institucí, rozvrstvení společnosti a zvyky a mravy seldžucké doby. Autor se ve svém pojednání snažil podat návod na správnou vládu a vycházel při tom ze svých celoživotních zkušeností vezíra. Z hlediska způsobu výkladu se spis dělí do dvou částí. 

Dílo nazvané Okrsky (al-Chitat) historika a literáta, šajcha Taqíjuddína Ahmada al-Maqrízího (1364–1442) představuje jeden z klíčových pramenných textů k poznání středověkého (mamlúckého) Egypta včetně jeho bohatých a fascinujících reálií. V tomto rozsahem monumentálním a obsahově pestrém encyklopedickém spise před námi postupně ožívají jednotlivé části země, tradičně pokládané za živoucí srdce arabského světa, stejně jako tamní památky, to vše prokládané četnými historickými, etnografickými, ale i zcela legendárními vsuvkami. 

Obzorem svého myšlení i vším, v co věřil, a celým životem byl Ibn Munkiz muslimem 12.století. Byl to bojovný a hrdý emír, i když ho osud často pokořil a ponížil. Pocházel ze vznešeného kultivovaného rodu, vládnoucího na hradu Šajzaru nad Orientem s jeho rozsáhlým, třebaže proměnlivým územím.