* fitra - knihovna *

  Lukáš Prokop, kurátor Muzea literatury | Foto: Tomáš Vodňanský (Český rozhlas) Ze své knihovny vybírá Lukáš Prokop, kurátor Muzea literatury. Setkání s knihami napříč prostorem a časem připravila Blanka Stárková. Natočeno v roce 2023. „Melville vytváří ve své knize představu prostoru,“ říká o románu Bílá velryba Lukáš Prokop. „Právě v tomto duchu vznikají i ilustrace Rockwella Kenta: velryba není zobrazena z jednoho pohledu, ale vidíme ji shora, skrze vodní hladinu, z obou boků, zespodu, zpředu, zezadu. Velryba je obrovská a je to hmota, masiv. Obrovitý, prostorový živočich. V tom duchu také námořníci stojí na ráhnech, lezou po stěžních, stojí na palubě, padají pod hladinu, tam odtud se dívají. Melville chce říct o velrybě všechno, chce utvořit velkou a těžkou knihu podobnou velrybě, chce napsat velrybu.“ autor: Blanka Stárková @Vltava Související: Lukáš Prokop "Al-Jazair" (Officina Praga, 2020) - Mluvené slovo

  Pavel Barša: Mají být jsoucna přírody našimi předměty, nebo společníky? (12.5.2025 @EDO) 00:00 Úvod 02:00 René Descartes ---> Člověk je subjekt a měl by se k přírodě chovat jako k objektu? Pavel Barša: "Teď se ale zdá, že ten objekt (příroda) se stal druhým subjektem a vrací úder" --- > antropomorfní interpretace ekologické krize. 03:00 Michel Serres "Smlouva s přírodou" (1990) 04:30 Vztahy k objektům a vztahy mezi subjekty, Michel Serres:           "Jednat s přírodou, jako by byla subjekt." 06:00 Přirozenost a konvence            Vztah k předmětu            Vztah k jinému subjektu - konvence, pravidla 07:30 Zákony přírody vs. zákony obce             Přírodní zákony jsou nutné            Společenské zákony jsou kontingentní = pluralita kultur vs. homogenita přírody            Thomas Hobbes "Válk...

  Albert Camus "Nihilismus a dějiny" (2012) Překlad Kateřina Lukešová, účinkuje Jan Vlasák. Text je z knihy "Člověk revoltující" Albert Camus (1951, česky 1995) Albert.Camus · Albert Camus "Nihilismus a dějiny" (2001), čte Jan Vlasák Albert Camus "Zápisníky" (2013) Deníkové záznamy z let 1935–1959: texty na pomezí eseje, filozofie a básně v próze, postřehy, čtenářské záznamy, zárodky budoucích děl.  Albert.Camus · Albert Camus "Zápisníky" (2012)

  „Člověk není jen tělo, neboť skrze ně patříme nanejvýš do zoologické říše; není ani pouhý duch,  který je spíše naší božskou aspirací: specificky lidské, to, co je třeba zachránit z této všeobecné hekatomby, je duše, rozervaná, nejednoznačná krajina, sídlo věčného boje mezi tělesností a čistotou, mezi prvkem nočním a světelným.  Prostřednictvím čistého ducha, skrze metafyziku a filozofii se člověk pokoušel zkoumat platonický svět, nezranitelný mocí Času; a možná se mu to mohlo i podařit, máme-li věřit Platonovi a jeho vzpomínce na prvotní bratrství s bohy. Ale skutečnou vlastí člověka není tento čistý duch, nýbrž hraniční, pozemská krajina, dvojaké a rozervané území, z něhož se noří přízraky románové fikce.  Lidé píší fikce, protože jsou tělesní, protože jsou nedokonalí. Bůh romány nepíše.“ zdroj: "Spisovatel a jeho přízraky" Ernesto Sabato (Mladá fronta, 2002), s. 184-185 Originální název: El escritor y sus fantasmas, 1963 Překlad: Vít Urban, Anežka Charvátová ...

  "Vagónek vypadal stejně mrtvě jako zdechlina nějakého zvířete. Narazil jsem i na další součásti chátrajícího strojového zařízení a na hromadu kolejnic. Pod skupinou stromů vlevo byl kousek stínu a zdálo se, že se v něm ochable pohybují jakési temné bytosti. Přivřel jsem oči, stezka byla příkrá. Vpravo zahoukala siréna a spatřil jsem utíkající černochy. Zemí otřásla těžká hluchá detonace, ze svahu se vyvalil chuchvalec kouře a to také bylo všechno. Na povrchu skály se nic nezměnilo. Stavěli železniční trať. Svah jim nestál v cestě, nic takového, ale ty bezúčelné výbuchy představovaly veškerou práci, která tu probíhala. Jakési tiché řinčení za mými zády mě přimělo otočit hlavu.  Po stezce zmořeně stoupalo šest černochů, v řadě za sebou. Kráčeli vzpřímeně a pomalu, na hlavách vyvažovali malé košíky naplněné hlínou a to řinčení se shodovalo s rytmem jejich chůze. Kolem beder měli ovinuté černé hadry, jejichž volné konce se za nimi třepetaly sem tam jako krátké ocásky. Viděl jsem...

  "A vidím teď vše, co jsem tenkrát nechtěl vidět: cizí dítě, které se jednou ke mně rozběhlo s otevřenou náručí a kterému jsem se vyhnul bez úsměvu. Domy rozjímání, do nichž jsem nevkročil. Dívčí souhlas, který jsem podvedl. Ptáče, které vypadlo z hnízda a které jsem nezvedl. Slyším kamennou kovadlinu Prahy, jak do ní buší zvony, jejichž živoucí tep dnes poznávám jen v pádu slz, slyším modlitbu za zamčenými rty ztřeštěného mladíka a slyším milosrdné ticho svátků, jichž jsem se zřekl, nocí, k jejichž hvězdám jsem nevzhlížel, podzimů, jejichž zlatém mé oči nevykoupily pro duši mír. Všech smrtí, na které jsme se nepřipravil." "Sedmkrát v hlavní úloze" Egon Hostovský 1. vydání r. 1942 (New York : New Yorský Denník) Egon Hostovský "Sedmkrát v hlavní úloze" (audiokniha, 1992) Jan Kačer, Ilja Racek, Jiřina Třebická, Boris Rösner, Nina Divíšková, Jiří Adamíra, Josef Vinklář, Radan Rusev

foto: MILAN KNÍŽÁK / ŽÍT JINAK 9. 2. - 7. 4. 2019  GALERIE U BÍLÉHO JEDNOROŽCE V KLATOVECH  více @Galerie Klatovy / Klenová "Je kultura péčí o duši? Milan Knížák / Jan Paul (Debatní klub, 14.2.2015) 9:00 Co je kultura? Co je umění? 9:30 Kultura je morálka 11:50 Umění se vzdálilo lidem 12:45 Lidská práva bez lidských povinností 14:20 Co může/nemůže být uměním? 15:00 Bezbřehost v umění 15:30 Obsah v umění, důvod tvořit 19:00 "Umělecké dílo je smrtelné" Marcel Duchamp 22:53 "Člověk musí hledat důvod [tvořit] a ne, že všichni musí být umělci a zaplavovat svět svými výplody" 23:10 "Umění jakoby nějakým způsobem souzní s životem společnosti" 28:12 "To, že si nějaký člověk koupí obraz (v Ikei), je krok dopředu" 27:20 "Tři výtvarné výrazy: dekorace, inzultace, neumětelství" Milan Knížák 28:20 "Umění je utilitárně k ničemu a to je na tom to nejbáječnější..."  37:00 "Uvědomit si, jestli mám vůbec právo vstoupit do světa ...

V roce 1671 přeložil Edward Pococke ml. Ibn Tufajlovo dílo do latiny. Pro překlad použil arabský originál, který roku 1630 v Aleppu získal jeho otec Edward Pococke st. Anglický překlad, jehož autor byl britský orientalista Simon Ockley (1678 – 1720), vyšel až r. 1708, tedy 11 let před vydáním Robinsona Crusoe od Daniela Defoea.               foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Překlad: Ivan Hrbek Připravila: Lucie Němečková Hudební spolupráce: Josef Plechatý Režie: Lída Engelová Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová Natočeno v roce 2014 pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut" "Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: ...

  Nikolaj Karazin (1842-1908), ilustrace pro "Zápisky z mrtvého domu" z r. 1893 Dokumentární hra Marie Šedivé, která na podkladě autentických pramenů zprostředkovává cítění a myšlení Fjodora Michajloviče Dostojevského, jednoho z největších literárních tvůrců minulého století, a zároveň evokuje nelidskost a reakčnost carského samoděržaví. V hlavních rolích František Husák a Rudolf Hrušínský. Hra hojně cituje z Dostojevského korespondence, vzpomínek přátel i dobových pramenů. Osou jejího vyprávění je setkání spisovatele s mužem, který řídil vyšetřování Petraševského skupiny a zasloužil se o Dostojevského odsouzení. Čerstvý autor Zápisků z mrtvého domu se nepřichází mstít, ale – podoben své budoucí románové postavě, knížeti Myškinovi – je připraven odpustit i těm, kteří se na něm provinili. Účinkují: František Husák, Rudolf Hrušínský st., Otakar Brousek st., Vlastimil Fišer, Vladimír Kratina, Jan Přeučil, Václav Kaňkovský, Pavel Soukup, Karel Houska, Václav Knop, Pavel Havránek,...

  Radostná, dobrodružná literární road movie, ve které se dvojice přátel z pražského holubářského spolku vydává do severní Afriky hledat bájného letáka – tzv. Voráčkova holuba. Knižně vyšlo @Officina Praga, 2020 (více zde) Připravil: Petr Šmíd Režie: Vít Vencl Účinkují: Pavel Batěk, Hanuš Bor a Matěj Převrátil Premiéra: 31. 8. 2022, Vltava Al-jazair · Lukáš Prokop "Al-Jazair" (Officina Praga, 2020) - Mluvené slovo (povídka)

  Fanon77 · Tajemství sametu: O zákulisí převratu 1989" Jiří Svoboda a Eva Kantůrková, Eva (Akropolis, 2013) "Tajemství sametu: O zákulisí převratu 1989 s režisérem Jiřím Svobodou" Kantůrková, Eva (Akropolis, 2013), 220 s. e-kniha (PDF) Anotace "Při práci nad televizním scénářem o postavě Mistra Jana Husa se sešli spisovatelka Eva Kantůrková a režisér Jiří Svoboda. Debaty, které spolu v druhé polovině loňského roku vedli prostřednictvím e-mailů, jsou zcela nevšední. Otevírají Pandořinu skříňku, dotýkají se neuralgických míst našich životů, bolestné zkušenosti uplynulých desetiletí, podrobených nejrůznější nepřízni; uvažují o příčinách i podobě listopadového převratu, o zákulisí politických špiček, o počátku 90. let, kdy Jiří Svoboda stanul v čele KSČM (včetně brutálního atentátu na něj), o současné vládě a poměrech v ČR. Chvílemi to vypadá jako setkání vody a ohně, nebe a pekla - ale vždy je to setkání s odzbrojující tolerancí, úctou a respektem k názoru toho dru...

  Joseph Conrad "Srdce temnoty" (audiokniha, čte Jan Vlasák & Jiří Plachý) Novela Srdce temnoty – jedno ze stěžejních děl literatury 20. století – vyšla již v roce 1902 (1899 3dílný seriál v Blackwood's Magazine), do češtiny však byla poprvé přeložena až v roce 1980. Joseph Conrad při vyprávění čerpal z osobních zkušeností z Belgického Konga. Příběh začíná jako klasický dobrodružný román. Vypravěč, anglický kapitán Marlow, popisuje svou dramatickou cestu parníkem proti proudu řeky do nitra Afriky, kam ho poslala obchodní společnost, aby převzal kontrolu nad zásilkou slonoviny a především aby vyhledal a ochránil pana Kurtze, jejího nejschopnějšího zástupce. Kurtze doslova předchází jeho pověst – Marlow slyší ze všech stran o jeho schopnostech, velkém duchu i heroických činech. Když však dorazí k cíli, nachází Kurtze v krajně zbědovaném stavu, otřeseného, zděšeného a na pokraji šílenství. Originální název: Heart of Darkness, 1899 Překlad Jan Zábrana Připravil Jan Petrás...

Donald Bogle (*1944), filmový historik a profesor newyorské univerzity Tisch School of the Arts a the University of Pennsylvania, mapuje ve své přednášce"Bright Boulevards" (knižně vydané v r. 2005) šest dekád amerického filmového průmyslu a odhaluje mýtus i realitu tzv. černého Hollywoodu; kde původně nebylo pro Afroameričany místo a museli si jej tvrdě vybudovat. Americká kinematografie a Afroameričané jsou pro Boglea stěžejní témata, do povědomí se dostal začátkem 70. let, kdy vyšel jeho debut " Toms, Coons, Mulattoes, Mammies and Bucks: An Interpretative History of Blacks in Films " ( více o knize zde ), který se zaměřuje na černošské stereotypy v americké kinematografii od počátku němého filmu až po současnost. Pro evropské publikum může být obtížné pochopit tuto problematiku, která zdánlivě souvisí jen s filmovým průmyslem, ale ve skutečnosti reflektuje společensko-politické nálady USA 20. století. Filmy " The Birth of a Nation " (1915) nebo ...