* fitra - knihovna *

  "Na konci 50. let napsal Aimé Césaire svůj slavný text Rozprava o kolonialismu (Césaire 2011), ve kterém tematizuje některé ze zásadních otázek (post)koloniální situace. Od té doby  se postupně otevírá prostor pro zkoumání sociální, ekonomické i politické situace v čerstvě dekolonizovaných či právě osvobozovaných společnostech tzv. třetího světa , tedy situace ve společnostech bývalých evropských kolonií. Vlna poválečných politických dekolonizací však byla teprve začátkem „léčby“, kterou měly tyto společnosti projít. Postupně se ukázalo, že šrámy, které zanechal na strukturách těchto společností i na duších jedinců politicko-ekonomický řád kolonialismu, jsou mnohem hlubší, než se mohlo zdát. Autoři jako Frantz Fanon (2011) či Albert Memmi (1991) postupně odhalovali tuto bolestnou zkušenost a každé z jejich děl otevíralo další prostor pro kritické zkoumání. V 70. letech potom přichází emblematická publikace Edwarda W. Saida Orientalismus (Said 2008), která již předznamenává n...

„Prvními vykořeněnými lidmi byli Afričané a Afričanky, kteří byli násilím vyrváni ze své domoviny, od svých rodin a komunit, a aniž by se jich někdo ptal, byli za velmi brutálních podmínek naskládáni do lodí a odvezeni do nového světa,“ říká sociolog Ondřej Lánský. foto: Banrepcultural / Flickr.com,CC BY-SA 2.0 Je koloniální minulost stinnou stránkou evropského novověku? Proč evropské mocnosti začaly zotročovat Afričany a násilím je odvážet do zámoří? Vyvíjel by se kapitalismus bez kolonií jinak? Jedná se už jen o kapitoly z dějepisu, anebo kolonialismus dál spoluurčuje podobu světa? A říkají zkušenosti kolonizovaných něco o vztahu majority k romské menšině v Česku?    Na tyto otázky se pokouší odpovědět směr, který zasahuje namátkou do historie, filozofie, sociologie nebo politologie. A nejednou v těchto oborech zpochybňuje i to, co se dlouho považovalo za samozřejmé. Postkoloniální myšlení představují filozof Nelson Maldonado-Torres a sociolog Ondřej Lánský. Refl...