* fitra - knihovna *

  foto: Francisco de Goya "Čarodějnický sabat" (1789) Duchovní mezi čarodějnicemi. Kryštof Alois Lautner a jeho cesta na hranici Jaroslav Čechura @Vltava 2. květen 2026 Z temného stínu čarodějnických procesů v oblastech severní Moravy historik Jaroslav Čechura „vytahuje“ zásadní události, ale také osudy nejznámějších protagonistů. Výraznou oporou mu při tom jsou dochované archivní dokumenty, výslechové protokoly, matriky i korespondence. Po knize Kronika jednoho šílenství (2023), zkoumající reálné základy tzv. sabatů na Čertových kamenech, následovaly dvě monografie: Heinrich Franz Boblig: Temná postava čarodějnických procesů (2024) a Kryštof Alois Lautner: Duchovní mezi čarodějnicemi.   "Kronika jednoho šílenství: Čarodějnice na severní Moravě v 17. století" Jaroslav Čechura @Vltava, 9. březen 2024  Poslechněte si rozhovor nejen o čarodějnicích na severní Moravě v 17. století. Historik Jaroslav Čechura mluví o sabatech, galánech, ukradené hostii a zastřeleném tele...

  související: Zlo v západní kultuře XI. - Letní olympijské hry 2024 v Paříži Zlo v západní kultuře IX. - The Opening Ceremonies of Gotthard Tunnel (June 2016) Zlo v západní kultuře II. - The Opening Ceremonies of Commonwealth Games ( July 2022)

  Polská fantastika - Fantastika a horor první poloviny 20. století v polské literatuře 21.11.2025, 9.00 – 29.1.2026, 19.00 Klementinum (Národní knihovna ČR) Výstavní chodby - přízemí Výstava přibližuje nepříliš známou, ale fascinující kapitolu polské literatury – fantastiku a horor první poloviny 20. století. Tajemné příběhy plné démonů, smrti, šílenství i okultních sil tehdy silně rezonovaly nejen v Polsku, ale i v českém a německém prostředí. Výstava seznamuje jak s díly předních autorů tohoto žánru, jako byli Jerzy Żuławski, Stefan Grabiński, Władysław Reymont nebo Stanisław Przybyszewski, tak s bohatou výtvarnou kulturou, která jejich texty doprovázela. Výstavu pořádají Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna a Polský institut v Praze u příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Władysława Reymonta (1867–1925). Autoři výstavy: Martin Jiroušek a Pierre Van Cutsem zdroj:  Klementinum (Národní knihovna ČR) související: Zlo v západní k...

  Vskutku, než přijde Hodina lidé budou zdravit jen ty, které znají. Obchodování bude tak rozšířené, že manželka bude pomáhat svému muži hromadit majetek. Rodinné pouto bude zpřetrháno. Lidé budou křivě přísahat a ti, co znají pravdu, ji budou tajit. Rozšíří se zapomnětlivost a lidé budou nuceni vědomosti zapisovat, aby je uchovali. (Musnad Ahmad, vol. 1 pgs. 407-408; rovněž: Hashiyatus Sindhi, vol. 1 pg. 654) ✻ P ravil prorok, صلى الله عليه وسلم: „Mezi tím, co si lidé osvojili z prvních proroctví, je: Jestliže se nestydíš, dělej si, co chceš.“ Vyprávěl al-Buchárí. s. 510 (hadith č. 1844) ✻ Jeden muž se zeptal posla božího, صلى الله عليه وسلم: Jaký islám je nejlepší? On pravil: „Abys nakrmil nuzného a zdravil, koho znáš i koho neznáš.“ s. 288 (hadith č. 845) ✻ „Jezdec zdraví pěšího a pěší sedícího, menšina většinu a mladý starého.“ s. 290 (hadith č. 857) ✻ Prorok, صلى الله عليه وسلم, šel kolem sněmu, v němž byli pomícháni muslimové a pohani - modloslužebníci  a židé ...

  foto: "Satan na sněmu"; jedna z celkem 50 ilustrací Gustava Dorého z roku 1868, které byly použity pro básen "Paradise Lost" (první vydání 1667) od Johna Miltona (1608–1674) Předmluva  Je zlo pouze přirozený nedostatek, je to nedokonalost, která s růstem dobra sama od sebe mizí, anebo to je skutečná síla, jež pomocí různých pokušení ovládá náš svět tak, že pro úspěšný boj proti ní musíme mít opěrný bod v jiném řádu bytí? [...] Jestliže tito lidé pociťují třeba jen z lidské slabosti neodolatelnou potřebu opřít své názory kromě vlastního „rozumu“ ještě o nějakou dějinnou autoritu, proč tedy ne­hledají v dějinách někoho jiného, který jim víc vyhovuje? Takový už tu přece dávno je: je to zakladatel velice rozšířeného buddhistického náboženství. Ten přece doopravdy hlásal to, co požadují oni: neodporování /zlu/, pasivní lho­stejnost, nečinnost, střídmost atd. A svému náboženství úspěšně „otevřel skvělou kariéru“ i bez mučednictví. Posvátné knihy buddhismu skutečně zvěst...

  foto: Umění C. G. Junga (Portál, 2019) ukázka z kniha "Árijský Kristus: tajný život Carla Junga" Richard Noll (1997, česky 2001) "Prvních šedesát let svého života - tedy v období "skrytého života", z hlediska historie téměř neznámé - byl Jung otevřeně hostilní vůči židovskokřesťanským ortodoxním názorům, zvláště vůči judaismu a římskokatolické církvi. V současné době se ukázalo, že se patriarchální monoteismus ortodoxní židovskokřesťanské víry zhroutil. Prázdné místo však protestanti, katolíci i židé stále více vyplňují alternativním synkretickým systémem víry, jenž je často v rozporu se základem jungiánských "psychologických" teorií. Termín "psychologický" jsem dal do uvozovek, protože se domnívám, že tuto masku pro dvacáté století vytvořil Jung záměrně a poněkud klamně, aby učinil svůj vlastní magický, polyteistický, pohanský světový názor přijatelnějším pro sekularizovaný svět, jenž byl navyklý respektovat pouze ty ideje, které měly ale...

  "Ti, kdož si tele modlou učinili, budou postiženi hněvem Pána svého i ponížením v životě pozemském! A takto odměňujeme ty, kdož lži si vymýšlejí." Korán, sura: 7, verš: 152 Název sury: Rozpoznání Arabský název: Al-A‘ráf související:  Rouhačská parodie "Poslední večeře" na olympijských hrách normalizuje urážku náboženství (Egypt Today, 28.7.2024)