* fitra - knihovna *

  Cairo/Al-qahira foto by Hazem Khaled @ D o c u m e n t a r i e s  Mystika, bez ohledu na náboženskou příslušnost, zažívá v postmoderní době svou konjunkturu. Dost možná se z ní stává jakási "postmoderní teologie", jejíž pravidla zcela korelují se smazáváním hranic a významů společnosti vykreslené autory Lewis Mumford , Jean Baudrillard nebo Neil Postman   (1) . Muslimská mystika je  Západem nazývána "súfismus", v islámské teologii se nazývá "tasawwuf"  (3) . Západní pojetí muslimské spirituality představuje súfismus jako žádoucí praktiku a podobně jako v diverzitě  (3)  i v něm vidí kladný aspekt eliminující rigidní praktiky tradicionalistů. Narazit na kritiku súfismu není lehké a jestliže na nějakou narazíte, jedná se o kritiku z fundamentalistických řad typu Dái´š. Stejně jako je v muslimském písemnictví tématizován spor sunnitů/šíitů, šariatské otázky nebo státní uspořádání, lze narazit i na kritiku súfismu. Proto se tento článek pokusí pouk...

Obecně lze říct, že islám chová pro Ježíše velkou úctu, rovněž ale chápe jeho roli s určitými rozdíly než křesťané, tj. dogma o trojici a role Ježíše jako Syna Božího. Pro přesnější popis a výklad byly zvoleny ukázky z knih našich dvou předních orientalistů, Luboše Kropáčka a Bronislava Ostřanského. První část, zaměřená obecně na teologii, je převzata ze dvou velmi známých publikací, " Duchovní cesty islámu " a " Súfismus: dějiny islámské mystiky ". Zde je popsáno postavení a význam Ježíše v sunnitském islámu, dále pak pohled súfíjů, který je mnohdy na hranici islámu, ale vždy se snahou o jeho sblížení se s křesťany. Je-li řeč o Ježíši, nemůžeme opomenout islámský pohled na konec světa, ve které hraje Ježíš významnou roli. Pro tuto pasáž byla použita ukázka z knihy " Konec tohoto světa: milenialismus v judaismu, křesťanství a islámu ", autor islámské části je Bronislav Ostřanský. 

Monumentální dílo filosofa, orientalisty a religionisty Henryho Corbina (1903-1978) zásadním způsobem ovlivnilo naše poznání filosofie islámu. Díky svému vzdělání dokázal otevřít pole svých znalostí i filosofické interpretaci. Svými vydáními arabských a perských textů zpřístupnil i samotným Íráncům hlavní autory jejich mystické poezie a filosofie. 

Koncept dokonalého člověka nesporně patří k jednomu z nejpodstatnějších a nejproduktivnějších témat islámské mystiky (súfismu). Jeho odraz nacházíme na stránkách spisů mnoha významných súfijských učenců. Svou pozornost mu věnoval rovněž vrcholný představitel tzv. filosofického súfismu, šajch Muhjiddín ibn Arabí. Pro zcela mimořádný vliv jeho myšlení jej často přezdívali čestným titulem aš-Šajch al-Akbar (Největší mistr). Dokonalý člověk byl pro Ibn Arabího mostem mezi Stvořením a jeho Stvořitelem. Kniha Dokonalý člověk a jeho svět v zrcadle islámské mystiky představuje na pozadí jednoho z "menších" Ibn Arabího pojednání nazvaného "Úradky Boží pro nápravu lidského království" klíčová témata a tendence, které se k bytí dokonalého člověka váží.

Hledání skrytého pokladu je antologie komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví, v češtině první počin svého druhu, která představuje tři jeho ústřední "žánry": biografie (či hagiografie) velkých súfijskýcj mistrů (tabaqát), slovník odborného pojmosloví súfijů (istiláhát) a pojednání o mystické Cestě, jejích etap, stavech a stupních. Ve všech zmíněných okruzích byly vybrány ukázky z těch nejautoritativnějších reprezentantů daného žánru. Kniha obsahuje rovněž stručná teoretická úvodní pojednání, jež súfijské písemnictví zasazují do širšího historického a duchovního kontextu středověkého islámského myšlení.

Překlad nejznámějšího díla súfijského mystika Džaláleddína Rúmího od Jiřího Bečky se snaží odhalit jak samotného autora a jeho pohled na islám a hlavně jeho niterní svět, který byl vždy u súfijů velmi komplikovaný a spletitý. Celý název Rúmího knihy je "Masnavíje ma´naví" (Poéma se skrytým smyslem), často zvaná jen Masnaví. Je to didatkické dílo o 26 tisících veršů rozdělených do šesti sešitů - daftarů, které však člení dílo jen podle doby vzniku. Rúmí je napsal mezi roky 1258 a 1270. Masnáví je považováno za jakousi encyklopedii islámské mystiky, ale současně je pokladnicí lidových legendárních příběhů, bajek, anekdotických historek, které pak často inspirovali tvůrce perské kulturní oblasti do nejnovější doby.

Dlouho očekávané dílo předního českého arabisty, autora řady čtenářsky i odborně úspěšných publikací o dějinách a kultuře islámských zemí, přináší ucelený pohled na téma mystiky v islámu: téma považované právě tak za bohaté a podnětné jako někdy za kontroverzní. V šesti větších oddílech rozkrývá autor fenomén islámské mystiky v jeho dějinném, myšlenkovém i geografickém kontextu, předkládá portréty nejvýznačnějších postav súfismu a jejich názorů, zkoumá vývoj a rozdíly spirituality hlavních směrů či škol (tzv. „taríq“).