* fitra - knihovna *

Osobnost afroamerického aktivisty Malcolma X není v českém prostředí téměř vůbec známa a bez několika článků v uplynulých desetiletích neexistuje žádná monografie, která by jeho život a myšlení přiblížila i nám. Blýská se ale zřejmě na lepší časy, protože brzy budeme mít i my monografii jak o Malcolmu X, tak i americkém rasismu, kterou připravuje sociolog Karel Černý a byla anoncována v jeho článku z nedělní přílohy Lidových novin z 9. srpna 2020. V článku nazvaný " Já jsem černý, kdo je víc? " se primárně zaměřuje na právě již zmíněného Malcolma X, ale jeho obraz a hlavně rámec, do kterého jej zasazuje, je velmi tendenční a, bohužel, nevybočuje z již tak moc a dlouho bělochy vyjetých kolejí.

               foto: "Islámský design" Daud Sutton (2013) Zprostředkování informací o muslimské společnosti a jejím náboženství bývá nejčastěji úloha orientalistů nebo politologů, pohled z jiného úhlu přináší sociolog Karel Černý, který se tématicky zaměřuje na Blízký východ a postavení muslimů na Západě. Kromě již zmíněného oboru, který může přispět ledasčím v současné debatě o muslimském světě, zmínil bych také jeho způsob psaní, který může na první pohled působit příliš "úsporně", v kontextu celého textu ale nezatěžuje čtenáře mnoha detaily a ve výsledku jej obohacuje souvislostmi, které prakticky napomáhají vytvořit si obraz daného tématu. Předkládaný rozhovor představuje nejen publikace o politickém islámu a analýzu českých a evropských muslimů, rovněž může být ale i jakýmsi "vzorkem", jak nazírat na určité téma a závěry podložit fakty a ne dojmy.

Jednou z nejdramatičtějších událostí Blízkého východu posledních let byl útěk statisíců civilistů, kteří v roce 2014 na severu Iráku prchali před postupujícími jednotkami tzv. Islámského státu. Mezi uprchlickými skupinami byli také příslušníci náboženské menšiny jezídů. Publikace právě na této komunitě ukazuje dopady ozbrojených blízkovýchodních konfliktů na civilisty. Kniha přibližuje perspektivu uprchlíků, ukazuje, jak chápou svou situaci a jak uvažují o alternativách (návrat domů, setrvání na území relativně bezpečného iráckého Kurdistánu, odchod za Západ). Roli v rozhodování přitom hrají i z vnějšku nepříliš zřejmé jevy, jako je špatná materiální úroveň či kmenové konflikty v uprchlických táborech, nedůvěra k irácké i kurdské vládě, ale také nedůvěra k vlastním elitám či bývalým arabským sousedům, diskrétně spolupracujícím s Islámským státem. Publikace vychází z terénního výzkumu prováděného na jaře 2016 v severním Iráku. Je sondou do unikátního společenství jezídů, lze ji vš...

Jaká je společnost Blízkého východu? Jeden z mnoha egyptských revolučních vtipů pojednává o tom, jak se u bran pekla setkají tři bývalí prezidenti a sdělují si, jak zemřeli. Prezident Násir tvrdí, že ho otrávili rafinovaní spiklenci. Sadáta pro změnu na přehlídce zastřelili islamisté. A Mubárak naštvaně připouští, že jeho zabil "jen" Facebook.  Studium současného regionu Blízkého východu může být velkou zábavou, ale také intelektuálním dobrodružstvím, dramatem s mnoha nečekanými zápletkami, hledáním v labyrintu s řadou slepých uliček nebo příležitostí setkávat se se současnými Araby, Berbery, Turky nebo Íránci.

"Malcolm Little. Homeboy. Detroid Red. Big Red. Satan. Malcolm X. A nakonec El Hajj Malik El-Shabazz. Náboženské i politické postoje Malcolma X (1925–1965) je obtížné zachytit a fixovat. Byly v neustálém pohybu: co jeden den řekl, druhý den popřel. Jeho život představuje sérii zrychlující se sebereflexe a radikálních redefinic identity – odrážejících se i ve změnách jména. Má proto mnoho tváří. Ani konverze k islámu a jeho promýšlení nevedly ke stabilizaci či myšlenkové rigiditě. Naopak dynamizovaly intelektuální vývoj. Malcolm X se obracel k rozdílným publikům, jimž se argumentačně přizpůsoboval: zločincům chudinských čtvrtí, bílým liberálům univerzit, aktivistům hnutí za občanská práva, vůdcům třetího světa, ale i k establishmentu a policii. Reagoval také na rychlý vývoj konfliktů doma i ve studenoválečném světě, v nichž se angažoval. Proměňoval se tak i jeho pohled na rasu, islám, politiku a násilí.