* fitra - knihovna *

  foto: Frederick Oswald Barnett (1883–1972) byl australský fotograf a sociální reformátor. ( wikipedia ) F. Oswald Barnett "Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta", více @The Great Depression in Australia   " Večer jsem se stravoval v laciných jídelnách, potom bloudil po ulicích a zaznamenával si do zápisníku, co jsem viděl a slyšel. Vedle hotelu v Elizabeth Street vedla úzká ulička. Každý večer kolem půl deváté jsem tu viděl frontu lidí seřazených podél boční zdi budovy, která lemovala vchod do zadních dveří. Tam obnažovalo světlo z hlavní cesty obličeje ve frontě. V čele fronty vedle dveří stáli lidé v polotmě. Uvažoval jsem, nač tam čekají. Stáli většinou mlčky, někteří potahovali z nedopalků cigaret, které sebrali na ulici a přechovávali v plechovkách od tabáku, jiní se zasmušile choulili a bezvýrazně zírali před sebe. Nebyli to mladí lidé; většině z nich bylo přes čtyřicet. V dlouhém období nezaměstnanosti dospěli do stavu, kdy je optimismus opustil. Byli ošumělí ...

  foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Pan Bodstern mě pozval domů na večeři. Toto naprosté vybočení z normální praxe překvapilo kancelářský personál, leč vysvětlovalo se tím, že se šéf rozhodl zjistit, co o mně usoudí jeho manželka. Vzal mě domů přímo z práce. Seděl jsem vzadu v jeho dlouhém černém voze a rozhlížel se po ulici, po které jsem chodíval každý den večer i ráno. Všímal jsem si obtížných i snadných míst a stoupání na konci ulice, kdy mi únava už po dlouhé chůzi svírala údy. Nyní jsem klouzal kolem nich bez nejmenšího úsilí. Paní Bodsternová čekala u dveří, zatímco my jsme stoupali po schodech. Byla to bystrá žena ptačího vzhledu; vyzařovalo z ní jakési skryté štěstí a její oči jako by náhle objevovaly v lidech dobré stránky. Vřele políbila manžela, mně položila ruku na rameno, jako by vítala starého přítele, a uvedla mě do pokoje s mohutnými křesly. Pan Bodstern odešel do své pracovny a paní Bodsternová něco dělala v kuchy...

  foto: Theresa Bernstein "The Readers" (1914) Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Neříkej mi, že jsem knihy měl rád víc než tebe. Měl jsem je rád víc než sebe." "Ve šťastných rodinách nemívají velké knihovny." Jan Zábrana "Celý život 2" (1992) ✻ ✻ ✻ "Spisovatel je slavný až tehdy, když ho víc citují, než čtou." William Faulkner ✻ ✻ ✻ "Jste obklopen knihami – jako velký knihomil? Víte, knihy, to je hrozná věc! Vidíte u mě tu záplavu. Nevím si s ní rady. A to myslím doopravdy! Radím vám, abyste byl velice přísný ve výběru knih pro svou knihovnu. Nemilosrdně vyřazujte všechno, co už nebudete potřebovat. Hlavně různou beletrii a vůbec knihy, které jednou přečtete a víte, že se k nim už vracet nebudete. (1972)" Václav Černý, Antonín Bělohoubek "Rozmluvy s Václavem Černým" (1998) ✻ ✻ ✻ "Mně se líbí,“ opakoval jsem. „Bav se s ní rozumně. Ne abys jí povídal nesmysly jako ,Orchestr hraje dnes prima“...

  foto: politická karikatura z časopisu Puck Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Jedna z velkých zkušeností, které jsem v životě udělal (a ne příliš brzo) : dávej si pozor, všímej si, jak se lidé tváří, nebo co jim bezděčně dělá obličej, když mluví o penězích..." Jan Zábrana "Celý život (1) - výbor z deníků 29. dubna 1948 - 5. listopadu 1976 (Torst, 1992) ✻ ✻ ✻ "Dělníci zoufale dřeli, aby se udrželi v továrnách na boty, podvyživená děvčata často omdlévala u strojů, byli zavedeni takzvaní vodiči, kteří udávali rytmus výroby. (Držte krok s vodičem po své levici, nebo půjdete. Vodič pracuje rychle. Je to vybraný dělník. A vy musíte také pracovat rychle.1) Jak se prohlubovala krize, zvyšovala se zaměstnanost dětí, zatímco mladí lidé přes jednadvacet let nemohli najít práci." Alan Marshall "Ve vlastním srdci" (1964, česky 1980) přel. Ladislav Smutek, s. 81 ✻ ✻ ✻ "Bankéř je člověk, který vám zapůjčí deštník, když svítí slunko, a ch...

 foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Řekl jsem mu, proč k němu přicházím. Vysvětlil jsem, že mám pocit, jako bych byl málo placen, a že srovnání s částkou, kterou dostává on, by mu snad umožnilo navrhnout mi spravedlivý honorář. „To nesouvisí s hodnotou vašich článků,“ pravil. „Všichni jsme placeni podle toho, jakou máme převahu, jakou váhu má naše osobnost, abychom dovedli přesvědčit ostatní o své ceně. Jste asi placen tolik, zač stojíte. Kolik vlastně dostáváte?“ „Tři libry deset." "Tři libry deset — ano, tak to je. Tak já dostávám patnáct liber za stejný počet slov, ale můj honorář vyjadřuje schopnost přesvědčit redaktora, že za tolik stojím. Vy takovou schopnost nemáte, a proto vám vždycky budou platit jenom to, čemu říkám pakatel. Kdybych byl vámi, netrápil bych se kvůli tomu. Spokojte se tím, čím jste. Svět potřebuje lidi jako jste vy, aby poskytovali blahobyt těm, jejichž potřeby jsou větší než vaše.“ „Vy si tedy mys...

  "Zajímavým a často pozorovaným (a opět mnohokrát na filmových záběrech zachyceným) jevem je také napodobování výrazů a pohybů dítěte matkou. Když dítě projeví jen náznak úsměvu, usměje se i matka, když se zamračí, mračí se i ona. Tím, že napodobuje projevy dítěte a že je současně i zdůrazňuje, přehání, zpomaluje, zřetelněji odděluje delšími pauzami, poskytuje dítěti zpětnou vazbu. Dítě tak dostává výrazně předvedenou bezprostřední informaci o svém vlastním chování. [...]  Z jiné strany ukazují na jemnou souhru citových stavů matky a nemluvněte pozorování amerického psychologa L. Salka. Tento badatel si na obrazech, sochách, fotografiích i při skutečném pozorování povšiml toho, že většina matek ve všech společnostech i historických dobách drží své nemluvně na levé ruce. Platí to jak pro matky pravoruké (83 % těchto matek drželo své dítě v prvých čtyřech dnech po porodu na levé ruce), tak pro matky levoruké (78 % matek). Matky samy vysvětlovaly tuto preferenci všelijak — pravo...

  foto: Milan Knížák @Bandcamp Milan Knížák (19. dubna 1940 Plzeň – 26. července 2026]) byl český výtvarník, hudebník a performer, člen mezinárodního hnutí Fluxus. V letech 1990–1997 působil jako rektor Akademie výtvarných umění v Praze (AVU), od roku 1999 do května 2011 jako ředitel Národní galerie v Praze. V letech 1989–2015 byl vedoucím Ateliéru intermediální tvorby na AVU. Jeho aktivity zahrnovaly performace, výtvarné umění, architekturu, design, módu, básně, fotografie a hudbu. (wikipedia) Ukázka z pořadu Osudy  Milan Knížák (@Vltava, vysíláno 26.7.2021) Fanon77 · #01_Milan Knížák_O svém otci Fanon77 · #02_Milan Knížák_O výchově Fanon77 · #03_Milan Knížák_O samostatnosti v mládí Fanon77 · #04_Milan Knížák_Námaha a překonávání překážek posvěcuje Fanon77 · #05_Milan Knížák_O společnosti tehdy a dnes Fanon77 · #06_Milan Knížák_O Bohu (část I.) Fanon77 · #07_Milan Knížák_O Bohu (část II.) Fanon77 · #08_Milan Knížák_Svět očima mladého člověka Fanon77...

  foto: Vincent van Gogh "Siesta" (1890) Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Umění stejně jako láska a přátelství neexistuje v člověku, ale mezi lidmi." Ernesto Sabato "Spisovatel a jeho přízraky" (1963) ✻ ✻ ✻ "Sexualita bez lásky časem unaví veselé podvodníky." Lawrence Ferlinghetti ✻ ✻ ✻ "Přesto v ní vzniklo tušení, že je možné tohoto muže milovat; zdál se jí takový, jaká byla podle jejího mínění moderní hudba, zcela neuspokojující, ale plná vzrušující jinakosti." "Pravá pospolitost je působení vnitřního zákona, a nejhlubší, nejprostší, nejdokonalejší a první je zákon lásky. Nikoli lásky, jak už o tom byla zmínka, v nízkém, smyslném smyslu; neboť majetnictví těla je vynález mamonářů a toliko rozlučuje a odsmyslňuje. A nelze přirozeně také milovat každého. Ale je možné mít v úctě charakter jednoho každého, pokud za čím spěje jako opravdový člověk za nejpřísnější vlastní odpovědností. Tak se spolu ve jménu lásk...

  foto: Holandský malíř "Děti moře" (1872), wikipedia Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Děti nikdy příliš nedbaly na rady starších, zato ale nikdy neopomenuly napodobovat jejich chyby. Musí to dělat – jiné vzory nemají."  James Baldwin "Žádné jméno v této ulici", esej "Pátá avenue: dopis z Harlemu (1961)  ✻ ✻ ✻ "Podle mého názoru člověk může jen stěží napsat něco hlubokého, co by nebylo zjevně či skrytě spojeno s dětstvím." Ernesto Sabato "Spisovatel a jeho přízraky" (1963) ✻ ✻ ✻ "...není v široširém světě opuštěnější siroty nad dítě, které žijící otec zavrhl a nemá rád.“ Charles Dickens "Dombey a syn" Věta z Dickensova dopisu napsaného v dubnu 1846 příteli a životopisci Forsterovi, když se chystal k psaní Dombey a syn: „Měli bychom si sakramentsky bedlivě všímat toho, co pášeme na dětech." Aloys Skoumal, doslov k "Dombey a syn" Charles Dickens (1964) ✻ ✻ ✻ "Dítěti je možno...