* fitra - knihovna *

  foto: politická karikatura z časopisu Puck, ilustrace: J. S. Pughe, vyšlo v březnu 1905

  Ghanského umění (dokumenty & debata) @Ponrepo, 9.3.2026 Po projekci následuje debata, ke které se připojí režisér filmů Nii Kwate Owoo a panel o současném stavu muzejních restitucí, kterého se účastní Vjera Borozan (AVU), Vojtěch Šarše (Centrum afrických studií FFUK), Edwin Otta (Acra Art Week), Kafui Danku (National Film Authority of Ghana) a Kwesi Essel-Blankson (Ghana Museums & Monuments Board).  text NFA (více @Ponrepo) "You Hide Me" (1970) Rež. Nii Kwate Owoo (Ghana, UK, DCP, 16 min.) V roce 1970 získal ghanský filmař Nii Kwate Owoo přístup do podzemních skladů Britského muzea a natočil rozsáhlou sbírku afrických artefaktů ukrytých v jeho suterénu. Owoo vstoupil do tajných trezorů, kde byly v plastových pytlích a dřevěných bednách uloženy kulturní předměty nevyčíslitelné hodnoty. Za jediný den natočil tento krátký, ale působivý film, který odhaluje nejen pokrytectví koloniální moci i překvapivý rozsah ukradeného afrického dědictví. Film, který byl zakázán kvůl...

  Frederick Wiseman (1.1.1930–16.2.2026) was an American filmmaker, documentarian, theater director and actor. His work primarily explored American institutions. His most notable documentaries include Titicut Follies (1967), Hospital (1970), and In Jackson Heights (2015), the latter of which was named the thirteenth "Best Film of the 21st Century So Far" by The New York Times. His films were noted for their ability to possess dramatic structure despite appearing to eschew narrative devices. ( wikipedia ) Titicut Follies (1967), 84 min Režie: Frederick Wiseman Documentary filmmaker Frederick Wiseman takes us inside the Massachusetts Correctional Institution Bridgewater, where people stay trapped in their madness. (Imdb) "Welfare" (1975), 167 min Režie: Frederick Wiseman Kamera: William Brayne Explores the complexity of the welfare system, highlighting issues like housing, unemployment, and medical problems. It shows both welfare workers and clients struggling to n...

  související: Zlo v západní kultuře XI. - Letní olympijské hry 2024 v Paříži Zlo v západní kultuře IX. - The Opening Ceremonies of Gotthard Tunnel (June 2016) Zlo v západní kultuře II. - The Opening Ceremonies of Commonwealth Games ( July 2022)

  foto: Francisco de Goya "Čarodějnický sabat" (1789) "Kronika jednoho šílenství: Čarodějnice na severní Moravě v 17. století" Jaroslav Čechura @Vltava, 9. březen 2024  Poslechněte si rozhovor nejen o čarodějnicích na severní Moravě v 17. století. Historik Jaroslav Čechura mluví o sabatech, galánech, ukradené hostii a zastřeleném teleti. Začalo to přistižením Mariny Schuchin odnášející hostii z kostela za účelem čarování. „Domnívám se, že o tom museli všichni vědět,“ zamýšlí se historik Jaroslav Čechura. Sabatická setkání se konala dlouhodobě a do prostoru Petrových kamenů se mohly vejít tisíce lidí přijíždějících nejen z okolí Velkých Losin, ale třeba i z poměrně vzdálené Olomouce. "Vzdělaný právník, nebo násilník a lakomec? Heinrich Boblig – inkvizitor mýtů zbavený" Jaroslav Čechura @Vltava, 25. leden 2025 Představu charakteru, jednání, a dokonce i podoby Heinricha Franze Bobliga z Edelstadtu silně ovlivnil film Kladivo na čarodějnice natočený podle romá...

  foto: Hans Belting věnoval v roce 2015 Masarykově univerzitě část své knihovny         (více v rozhovoru @MUNI) V českém překladu vychází první kniha z trilogie Hanse Beltinga " Obraz a kult: Dějiny obrazu před érou umění ", vydané v roce 1990, kde Belting "usiloval od odpoutání  studia obrazu od  tradičních dějin umění. Samotný koncept "umění" v předmoderních kulturách neexistoval, a bylo tak zapotřebí pracovat při jeho studiu s úplně jiným metodologickým rámcem. " * Navazuje "Neviditelné dílo: Moderní mýty umění" (1998), ve kterém se "Belting naopak věnuje tomu, jak se obraz stal součástí moderního uměleckého mýtu." * Do češtiny přeloženo ale nebylo. Poslední z trilogie Beltingova nového pohledu na dějiny umění je " Antropologie obrazu: Návrhy vědy o obrazu " (2001, česky 2021), která je "jistou formou završení procesu přemýšlení nad obrazy a jejich studiem, který začal již v raných osmdesátých letech a pokračoval p...

  foto: Zasypaný kostel Všech Svatých v Radovesicích v roce 1983, více v dipl.práci Adama Kösslera  "Zničené kostely severních Čech 1945–1989" Národní knihovna v Klementinu, přelom roku 2010/2011 Výstava „Zničené kostely severních Čech 1945–1989" zahrnuje několik tématických celků, v rámci kterých jsou ukázány konkrétní osudy zničených kostelů. Témata jsou: 1) otázka hraničního pásma, 2) vojenský prostor Ralsko, 3) údolní nádrže Nechranice a Přísečnice, 4) Severočeská hnědouhelná pánev, 5) likvidace kostelů tzv. verneřické plošiny, 6) institucionální ničení před rokem 1989 a role církevních tajemníků. Dokument k výstavě v PDF (download) Zasypaný kostel Všech Svatých v Radovesicích v roce 1983 "Kostel Všech svatých ve vesnici Radovesice byl jedinou stavbou, která nebyla zbourána. V roce 1983 byl téměř kompletně naplněn hlušinou a pravděpodobně je stále v původní podobě na místní skládce. Na její existenci nyní upozornil Adam Kössler, absolvent architektury, ...

  Lukáš Prokop, kurátor Muzea literatury | Foto: Tomáš Vodňanský (Český rozhlas) Ze své knihovny vybírá Lukáš Prokop, kurátor Muzea literatury. Setkání s knihami napříč prostorem a časem připravila Blanka Stárková. Natočeno v roce 2023. „Melville vytváří ve své knize představu prostoru,“ říká o románu Bílá velryba Lukáš Prokop. „Právě v tomto duchu vznikají i ilustrace Rockwella Kenta: velryba není zobrazena z jednoho pohledu, ale vidíme ji shora, skrze vodní hladinu, z obou boků, zespodu, zpředu, zezadu. Velryba je obrovská a je to hmota, masiv. Obrovitý, prostorový živočich. V tom duchu také námořníci stojí na ráhnech, lezou po stěžních, stojí na palubě, padají pod hladinu, tam odtud se dívají. Melville chce říct o velrybě všechno, chce utvořit velkou a těžkou knihu podobnou velrybě, chce napsat velrybu.“ autor: Blanka Stárková @Vltava Související: Lukáš Prokop "Al-Jazair" (Officina Praga, 2020) - Mluvené slovo

  Pavel Barša: Mají být jsoucna přírody našimi předměty, nebo společníky? (12.5.2025 @EDO) 00:00 Úvod 02:00 René Descartes ---> Člověk je subjekt a měl by se k přírodě chovat jako k objektu? Pavel Barša: "Teď se ale zdá, že ten objekt (příroda) se stal druhým subjektem a vrací úder" --- > antropomorfní interpretace ekologické krize. 03:00 Michel Serres "Smlouva s přírodou" (1990) 04:30 Vztahy k objektům a vztahy mezi subjekty, Michel Serres:           "Jednat s přírodou, jako by byla subjekt." 06:00 Přirozenost a konvence            Vztah k předmětu            Vztah k jinému subjektu - konvence, pravidla 07:30 Zákony přírody vs. zákony obce             Přírodní zákony jsou nutné            Společenské zákony jsou kontingentní = pluralita kultur vs. homogenita přírody            Thomas Hobbes "Válk...

  Alasdair MacIntyre  (12. ledna 1929 – 21. května 2025)  byl skotský a americký morální a politický filosof, přední představitel komunitarismu a kritik moderních individualistických společností. Jeho nejznámější dílo je Ztráta ctnosti (1981, česky 2004) , ve kterém předkládá svou tezi o moderním světě, v němž dominují koncepce liberálního individualismu a marxismu. Jedná se sice o dva protikladné ideové systémy, avšak oba spojuje jeden společný rys. Představují ethos moderního světa. MacIntyre odhaluje negativní atributy těchto myšlenkových systémů negativně ovlivňují současnou morální teorii i praktický život. Východisko nachází v radikálním odmítnutí valné části tohoto ethosu.  ( wikipedia ) "Na čem je možno založit morální odmítnutí stalinismu. Není možné znovuoživit morální obsah marxismu tím, že prostě vezmeme stalinistické pojetí historického vývoje a připojíme k němu liberální morálku. Navíc jsem si uvědomil, že příčino...

  Lewis Mumford (19. října 1895 – 26. ledna 1990) Americký historik, sociolog, filozof a literární kritik. Byl ovlivněn pracemi Patricka Geddese o moderním městě, sám proslul nejvíce také sociologií velkoměsta, k nejslavnějším patří kniha The City in History z roku 1961, za niž získal National Book Award v kategorii literatury faktu. Definoval zde ideál tzv. organického města. Silně kritizoval rozvoj některých amerických měst, zejména vznik tzv. sídelních kaší, a chyby v urbanistickém rozvoji označil za příčinu řady sociálních problémů. Kritizoval též dehumanizační účinky moderních technologií. Česky vyšla pouze jediná kniha "Technika a civilizace" (Technics and civilization), přeložil Dr. Vlad. Roháček, Práce, 1947 .  (@wikipedia) Naše mechanická civilizace — toť splynutí četných zvyklostí, idejí a způsobů života, jakož i technických pomůcek; Avšak první projev nového řádu nastal v celkovém obraze světa: za prvních sedm set let existence strojů se kategorie času a prostoru n...

  foto: Neil Postman, c. 90. léta 05:00 "V této přednášce se snažím postihnout významový rozdíl mezi slovy informace, poznání a moudrost. Je zřejmé, že informace není totéž co poznání a už vůbec se neblíží tomu, co bychom mohli nazvat moudrostí. Informace se skládá z faktických výroků o světě. Ve světě existuje nespočet faktů. Fakta se stávají informací teprve tehdy, když si jich všimneme a mluvíme o nich, nebo – v případě novin – o nich píšeme. Podle této definice fakta nemohou být chybná, jsou taková, jaká jsou. Výroky o faktech, tedy informace, však chybné být mohou – a často jsou. Říci, že žijeme v bezprecedentní éře informací, znamená pouze to, že máme k dispozici více výroků o světě, než jsme měli kdykoli předtím. To ale taky znamená, že máme k dispozici více chybných výroků než kdykoli předtím. Diskutuje vůbec někdo o tom, jak rozlišit pravdu od nepravdy? Kromě škol, které by se tím měly zabývat, ale většinou to ignorují, existuje vůbec nějaká instituce či médium, které se ...

  foto: Válka světů – příští století (1981), rež. Piotr Szulkin O-bi, O-ba zánik civilizace (1984) Pátek 16. 1. 2026, 20:30 Bizarní sci-fi polského režiséra Piotra Szulkina je pochmurnou vizí světa po nukleární válce. Několik set lidí tísnících se v obrovské kopuli podzemního města marně čeká na přílet smyšlené „archy“, která by je odvezla do bezpečí. Stejně jako u předešlých Szulkinových filmů (Golem, Válka světů – příští století) neslouží prvky žánru sci-fi k oslavě technického pokroku, ale jsou varováním před možným katastrofickým vývojem současné společnosti. Režisér zde vytváří sugestivní obraz destrukce způsobené vědou a úpadkem morálních hodnot. Jeho hrdinové, zoufalí a osamělí ve své snaze změnit zaběhnutý systém, se ocitají v mezních, často groteskních situacích. Szulkinův osobitý styl a poetika hodně těží z výtvarné složky filmu, používající působivé prvky ošklivosti a rozkladu. Výsledkem je stísňující atmosféra plná beznaděje. Szulkinovy filmy přesto nepostráda...

"Sílu těm, nejlíp snad všem, který moc dobře vědí žít jak a proč..." "Jenom jednou přijde čas, kdy každej natvrdo zjistí, co udělal včas a na co dávno zapomněl... " Richard "Abdulrahman52" Mokráš (Coltcha) * Foto: Christophe Jacrot: Hong Kong in the rain