* fitra - knihovna *

  Pavel Barša: Mají být jsoucna přírody našimi předměty, nebo společníky? (12.5.2025 @EDO) 00:00 Úvod 02:00 René Descartes ---> Člověk je subjekt a měl by se k přírodě chovat jako k objektu? Pavel Barša: "Teď se ale zdá, že ten objekt (příroda) se stal druhým subjektem a vrací úder" --- > antropomorfní interpretace ekologické krize. 03:00 Michel Serres "Smlouva s přírodou" (1990) 04:30 Vztahy k objektům a vztahy mezi subjekty, Michel Serres:           "Jednat s přírodou, jako by byla subjekt." 06:00 Přirozenost a konvence            Vztah k předmětu            Vztah k jinému subjektu - konvence, pravidla 07:30 Zákony přírody vs. zákony obce             Přírodní zákony jsou nutné            Společenské zákony jsou kontingentní = pluralita kultur vs. homogenita přírody            Thomas Hobbes "Válk...

  Alasdair MacIntyre  (12. ledna 1929 – 21. května 2025)  byl skotský a americký morální a politický filosof, přední představitel komunitarismu a kritik moderních individualistických společností. Jeho nejznámější dílo je Ztráta ctnosti (1981, česky 2004) , ve kterém předkládá svou tezi o moderním světě, v němž dominují koncepce liberálního individualismu a marxismu. Jedná se sice o dva protikladné ideové systémy, avšak oba spojuje jeden společný rys. Představují ethos moderního světa. MacIntyre odhaluje negativní atributy těchto myšlenkových systémů negativně ovlivňují současnou morální teorii i praktický život. Východisko nachází v radikálním odmítnutí valné části tohoto ethosu.  ( wikipedia ) "Na čem je možno založit morální odmítnutí stalinismu. Není možné znovuoživit morální obsah marxismu tím, že prostě vezmeme stalinistické pojetí historického vývoje a připojíme k němu liberální morálku. Navíc jsem si uvědomil, že příčino...

  Lewis Mumford (19. října 1895 – 26. ledna 1990) Americký historik, sociolog, filozof a literární kritik. Byl ovlivněn pracemi Patricka Geddese o moderním městě, sám proslul nejvíce také sociologií velkoměsta, k nejslavnějším patří kniha The City in History z roku 1961, za niž získal National Book Award v kategorii literatury faktu. Definoval zde ideál tzv. organického města. Silně kritizoval rozvoj některých amerických měst, zejména vznik tzv. sídelních kaší, a chyby v urbanistickém rozvoji označil za příčinu řady sociálních problémů. Kritizoval též dehumanizační účinky moderních technologií. Česky vyšla pouze jediná kniha "Technika a civilizace" (Technics and civilization), přeložil Dr. Vlad. Roháček, Práce, 1947 .  (@wikipedia) Naše mechanická civilizace — toť splynutí četných zvyklostí, idejí a způsobů života, jakož i technických pomůcek; Avšak první projev nového řádu nastal v celkovém obraze světa: za prvních sedm set let existence strojů se kategorie času a prostoru n...

  foto: Neil Postman, c. 90. léta 05:00 "V této přednášce se snažím postihnout významový rozdíl mezi slovy informace, poznání a moudrost. Je zřejmé, že informace není totéž co poznání a už vůbec se neblíží tomu, co bychom mohli nazvat moudrostí. Informace se skládá z faktických výroků o světě. Ve světě existuje nespočet faktů. Fakta se stávají informací teprve tehdy, když si jich všimneme a mluvíme o nich, nebo – v případě novin – o nich píšeme. Podle této definice fakta nemohou být chybná, jsou taková, jaká jsou. Výroky o faktech, tedy informace, však chybné být mohou – a často jsou. Říci, že žijeme v bezprecedentní éře informací, znamená pouze to, že máme k dispozici více výroků o světě, než jsme měli kdykoli předtím. To ale taky znamená, že máme k dispozici více chybných výroků než kdykoli předtím. Diskutuje vůbec někdo o tom, jak rozlišit pravdu od nepravdy? Kromě škol, které by se tím měly zabývat, ale většinou to ignorují, existuje vůbec nějaká instituce či médium, které se ...

  foto: Válka světů – příští století (1981), rež. Piotr Szulkin O-bi, O-ba zánik civilizace (1984) Pátek 16. 1. 2026, 20:30 Bizarní sci-fi polského režiséra Piotra Szulkina je pochmurnou vizí světa po nukleární válce. Několik set lidí tísnících se v obrovské kopuli podzemního města marně čeká na přílet smyšlené „archy“, která by je odvezla do bezpečí. Stejně jako u předešlých Szulkinových filmů (Golem, Válka světů – příští století) neslouží prvky žánru sci-fi k oslavě technického pokroku, ale jsou varováním před možným katastrofickým vývojem současné společnosti. Režisér zde vytváří sugestivní obraz destrukce způsobené vědou a úpadkem morálních hodnot. Jeho hrdinové, zoufalí a osamělí ve své snaze změnit zaběhnutý systém, se ocitají v mezních, často groteskních situacích. Szulkinův osobitý styl a poetika hodně těží z výtvarné složky filmu, používající působivé prvky ošklivosti a rozkladu. Výsledkem je stísňující atmosféra plná beznaděje. Szulkinovy filmy přesto nepostráda...

"Sílu těm, nejlíp snad všem, který moc dobře vědí žít jak a proč..." "Jenom jednou přijde čas, kdy každej natvrdo zjistí, co udělal včas a na co dávno zapomněl... " Richard "Abdulrahman52" Mokráš (Coltcha) * Foto: Christophe Jacrot: Hong Kong in the rain

  Lewis Mumford (19. října 1895 – 26. ledna 1990) Americký historik, sociolog, filozof a literární kritik. Byl ovlivněn pracemi Patricka Geddese o moderním městě, sám proslul nejvíce také sociologií velkoměsta, k nejslavnějším patří kniha The City in History z roku 1961, za niž získal National Book Award v kategorii literatury faktu. Definoval zde ideál tzv. organického města. Silně kritizoval rozvoj některých amerických měst, zejména vznik tzv. sídelních kaší, a chyby v urbanistickém rozvoji označil za příčinu řady sociálních problémů. Kritizoval též dehumanizační účinky moderních technologií. Česky vyšla pouze jediná kniha "Technika a civilizace" (Technics and civilization), přeložil Dr. Vlad. Roháček, Práce, 1947    (@wikipedia) "Mechanický světový názor, který se zrodil v 17. století, musí být nyní nahrazen filosofií a metodou, která lépe činí zadost lidské povaze v jejím celku. Abychom zachránili naši vědu a techniku, které obě jsou cennou pomůckou lidského výv...

  Rudolf Ruzicka The High Level Bridge Cleveland (1926) "Štvanci z Evropy, druhové z mých marnotratných poutí, chudáci z podpalubí ahasverských lodí přicházejí ke mně na krátkou návštěvu. „Hello!“ zpívají hned na prahu. Jejich obličeje jsou rudé šťastným rozruchem. Již mluví hantýrkou starých přistěhovalců, zapomínajících mateřštinu. „Mám konečně job, my dear! Báječná země, pojedu do Texasu, sure. Už nadobro se mi začíná kalit rozum. Kam jít, čeho se zachytit, kde zakotvit? Nezměním-li se, zemru! Nejsem z téhož těsta jako mí návštěvníci. Stojím na prahu zaslíbené země a vím, že zde není mé místo. Kde však je mé místo, kde, kde?" "Sedmkrát v hlavní úloze" Egon Hostovský 1. vydání r. 1942 (New York : New Yorský Denník) Egon Hostovský "Sedmkrát v hlavní úloze" (audiokniha, 1992) Jan Kačer, Ilja Racek, Jiřina Třebická, Boris Rösner, Nina Divíšková, Jiří Adamíra, Josef Vinklář, Radan Rusev

  foto: Nebe nad Berlínem (1987), scéna v knihovně "Myslím, že Giacomo Leopardi má ve svých Canti verš o pohledu hvězd - ne tedy o tom, jak vidíme hvězdy my, ale jak ony se dívají na nás. Chci zde psát právě o tomto druhu troufalé imaginace, jež chce jakoby uniknout "antropocentrickým" zvyklostem, aniž se jí to kdy ovšem zcela podaří. Zajímá mne smysl takové úmyslně "marné" imaginace, a také to, jak se jí daří na poli kinematografie. Jde o pohled odjinud - jiný, než je ten, který vysílají běžně lidské oči: kupříkladu o pohledu mrtvých (připomínám Unavenou smrt Fritze Langa či z nejnovější doby Noční hovory s matkou Jana Němce), o pohledu Smrti samé (Bergmanova Sedmá pečeť), pohled zvířete (Bressonovo A co dále, Baltazare) či opravdu také o leopardiovský pohled vzdálené hvězdy (Tarkovského Solaris). V tomto textu se však soustředím na ještě jiný, také velice speciální zrak: na oči andělů z proslulého snímku Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (1987). Wendersův film,...

  "A tak jako každý člověk s léty nabývá tváře, jakou si zaslouží (neboť ta se modeluje nejen z jeho masa, ale i ducha, odvahy a zbabělosti, ušlechtilosti i bídy), naše vlast konečně dostává ve své zralosti tvář, jakou měla mít, tvář, kterou jsme jí všichni a každý z nás vtiskli do živého těla: politici či ryzí umělci, kuplíři i počestní otcové rodin, milionáři i nádeníci, ateisté i věřící. Takže můžeme-li se všichni dovolávat jejích ctností, nikdo nemůže tvrdit, leda ničema, že nenese vinu za její neduhy." Ernesto Sabato zdroj: "Spisovatel a jeho přízraky" Ernesto Sabato (1963, česky 2002), s. 121 Audiokniha (120 min), čte Jan Vlasák

  foto: "Understanding Media: The Extensions of Man" Marshall McLuhan (Routledge & Kegan Paul, 1964) ✻ Formativní silou médií jsou média sama ✻ "Arnold Toynbee nemá ani ponětí o tom, jak média utvářejí historii. Jednou zcela vážně tvrdil, že výchova dospělých, jako například práce britského Sdružení pro výchovu dělníků, je užitečnou protiváhou bulvárního tisku. To zní jako hlas literárního člověka, který je zavalen reklamou a přitom se chlubí: „Osobně nevěnuji reklamě žádnou pozornost.“ Duchovní a kulturní výhrady, které mohou mít orientální národy k naší technologii, jim nebudou k ničemu. Technologie nepůsobí na úrovni názorů či pojmů, nýbrž stále a bez jakéhokoli odporu mění vzájemný poměr jednotlivých smyslů a modely vnímání. Vážný umělec je jedinou osobností, která se s technologií dokáže beztrestně střetnout, právě protože si je jako odborník vědom změn, k nimž ve smyslovém vnímání dochází. (...) Peníze reorganizovaly smysl života národů právě proto, že jsou ext...

  Polská fantastika - Fantastika a horor první poloviny 20. století v polské literatuře 21.11.2025, 9.00 – 29.1.2026, 19.00 Klementinum (Národní knihovna ČR) Výstavní chodby - přízemí Výstava přibližuje nepříliš známou, ale fascinující kapitolu polské literatury – fantastiku a horor první poloviny 20. století. Tajemné příběhy plné démonů, smrti, šílenství i okultních sil tehdy silně rezonovaly nejen v Polsku, ale i v českém a německém prostředí. Výstava seznamuje jak s díly předních autorů tohoto žánru, jako byli Jerzy Żuławski, Stefan Grabiński, Władysław Reymont nebo Stanisław Przybyszewski, tak s bohatou výtvarnou kulturou, která jejich texty doprovázela. Výstavu pořádají Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna a Polský institut v Praze u příležitosti stého výročí úmrtí spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Władysława Reymonta (1867–1925). Autoři výstavy: Martin Jiroušek a Pierre Van Cutsem zdroj:  Klementinum (Národní knihovna ČR) související: Zlo v západní k...