* fitra - knihovna *

  foto: Všichni dobří rodáci (1968), rež. Vojtěch Jasný "Literatura je dnes obor velmi zracionalizovaný a utříděný. Učí se jí na školách, kde se vyjmenovávají chronologicky jednotlivé literární směry opatřené příslušnými letopočty a definicemi... Ať je však zručnost v slovním výraze seberozšířenější, nepřestává platit, že básnického nadání se dostává jenom jednotlivcům jako zvláštního daru, který na ně klade jistý úkol a jistou odpovědnost. Takoví jednotlivci si brzo uvědomí, že cítí slovo jinak než druzí lidé, a při styku se světem stvořeným v nich probouzí zvláštní nepokoj, jako by si věci od nich žádaly jakéhosi doplnění. Takový člověk začne většinou napodobovat nejprve literaturu a teprve později, jsou-li mu okolnosti příznivy, je-li jeho nadání dost silné a uměl-li mu zůstat věren, dojde k vlastní tvorbě, která není ničím jiným než napodobením a pokračováním tvůrčího gesta Božího. Básník nejprve blekotá a tápe, přehrabuje se nazdařbůh ve svém bohatství jako v truhle plné diam...

  Jedna z tragédií současné doby je, jak si muslimové ochotně a bez skrupulí osvojují zvyky, rituály nebo kulturní symboly, které mají svůj původ v satanistických praktikách; svátek Halloween je toho důkazem. Podle většiny učenců pochází tento svátek od pohanských Keltů, kteří věřili, že jedné konkrétní noci v roce mohou mrtví opět obživnout a pohybovat se mezi živými. Oné noci se někteří lidé oblékají strašidelné kostýmy a věří, že se jich tak mrtví nevšimnou a budou je považovat za jedny z nich a budou tak před nimi ochráněni. Jiní nabídnou těmto duchům mrtvých "něco sladkého", aby tak odvrátili jejich zlobu. Z této tradice pochází halloweenské kostýmy a zvyk rozdávat sladkosti. Stejně tak vydlabaná dýně se svíčkou uvnitř zvaná "Jack-O-Lantern", symbolizuje uvězněnou duši v očistci [arab. barzach * * ], mezidobí po smrti člověka a před začátkem Posledního soudu. Někteří říkají, že halloweenská svítilna z dýně odvrací zlé duchy. Temnota obestírající tyto praktiky č...

  Mladá rumunsko-norská rodina Gheorgiových (Renate Reinsve a Sebastian Stan) se usadí v odlehlé vesnici u norských fjordů, kde začíná nový život. Vřelé přijetí novými sousedy však naruší nečekané obvinění a rozvrátí její poklidný život. Rozbíhá se vyšetřování a soudní proces, které proti sobě staví tradiční rodinné hodnoty a přísná pravidla norské organizace na ochranu dětí. Strhující morální drama Cristiana Mungia o střetu kultur, rodičovské lásce a právu rozhodovat o osudu vlastních dětí získalo Zlatou palmu na festivalu v Cannes. (Aerofilms) Rumunsko / Francie / Norsko / Švédsko / Dánsko  2026  146 min Režie: Cristian Mungiu Hrají: Sebastian Stan, Renate Reinsve, Lisa Carlehed, Ellen Dorrit Petersen, Lisa Loven Kongsli, Henrikke Lund Olsen, Vanessa Ceban, Christian Rubeck

  foto: René Magritte "Milenci" (1928) "Porno to říká jasně. Konec s neurčitostí, konec s tajemstvím. Právě nastupuje radikalismus obscénnosti. Sex je formou zbavenou kouzla, jakým je svádění. Toto je hra, sex je funkce, Svádění je rituál, sex a touha jsou přirozené. Porno je násilí neutralizovaného sexu. Obscénnost má bezbřehou budoucnost. Ale pozor, tady se nejedná o prohloubení samotného pudu, běží o pouhou orgii realismu a následnou orgii produkce. Vše, co bylo utajováno, co se těšilo zákazu, bude exhumováno, bude podrobeno řeči a evidenci. Tato realita nabývá obřích rozměrů, taková realita se rozpíná a jednoho dne bude celý svět takto reálný, a až se tato realita stane univerzalitou, přijde smrt." Jean Baudrillard "O svádění" (1979) ✻ ✻ ✻ "Když už jsme u nechutností, udělal jsem v New Yorku jednu divnou věc.“ „Spal s prostitutkou.“ „Téměř. Šel jsem na pornofilm.“ „To pro tebe musela být muka, miláčku.“ „Taky že jo. Ve středu ráno jsem se brzy pro...

  "Sociální pouto v éře virtuality" Gérard Dubey (2001, česky 2021) Originální název: Le lien social à l'ère du virtuel Překlad: Ladislav Šerý Počet stran: 256 o knize @databazeknih "Matematizace přírody, k níž dal Newton impuls, vedla k eliminaci prvotních kvalit, jež uznávala středověká scholastika (chuť a barva jablka) ve prospěch kvalit druhotných (množství jablek); Descartesovy "geometrické mravy" se snažily o redukci vnímaného prostoru na souhrn bodů lišících se svými souřadnicemi; povstání homo economicus v 19. století přiznalo rozhodující místo modelu abstraktního člověka nazývaného "normální"." "Virtuální společenství přetrvávají hlavně proto, že jsou složena z jednotlivců, kteří nejsou schopni žít společně s ostatními a snášet s nimi každodenní život. Jsou závislí na způsobu komunikace, který jim byl vnucen zvenčí, na fikci falešné sounáležitosti uskutečněné na dálku. Řeč používaná v síti stojí na půl cesty mezi spontaneitou ml...

  foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Pan Bodstern mě pozval domů na večeři. Toto naprosté vybočení z normální praxe překvapilo kancelářský personál, leč vysvětlovalo se tím, že se šéf rozhodl zjistit, co o mně usoudí jeho manželka. Vzal mě domů přímo z práce. Seděl jsem vzadu v jeho dlouhém černém voze a rozhlížel se po ulici, po které jsem chodíval každý den večer i ráno. Všímal jsem si obtížných i snadných míst a stoupání na konci ulice, kdy mi únava už po dlouhé chůzi svírala údy. Nyní jsem klouzal kolem nich bez nejmenšího úsilí. Paní Bodsternová čekala u dveří, zatímco my jsme stoupali po schodech. Byla to bystrá žena ptačího vzhledu; vyzařovalo z ní jakési skryté štěstí a její oči jako by náhle objevovaly v lidech dobré stránky. Vřele políbila manžela, mně položila ruku na rameno, jako by vítala starého přítele, a uvedla mě do pokoje s mohutnými křesly. Pan Bodstern odešel do své pracovny a paní Bodsternová něco dělala v kuchy...

 V nakladatelství Academia vychází román Metropolis německé spisovatelky Thea von Harbou, jehož tištěná verze oslaví 100 let od vydání, ta zfilmovaná oslaví 100 příští rok . Román byl nejdříve publikován na pokračování v časopise Das Illustriertes Blatt (1925), knižně vyšel v roce 1926. Film byl natočen o rok později a Harbou byla autorkou scénáře. Žánrově bývá Metropolis někdy označován za sci-fi, ale jedná se o kritiku industrializace kapitalistické společnosti Západu na počátku 20. století se silným důrazem na křesťanskou eschatologii. Nové vydání vychází v překladu Michaela Půčka, první české vydání z roku 1927 přeložila Marie Dolejší.  Jak ale může současný Evropan, zcela zasazen do dějinného proudu Fukuyamova snu realizovaný globálním kapitalismem, který se stává (možná vždy byl) noční můrou, číst tento příběh? Co pro něj dnes může symbolizovat novou Babylonskou věž a zmatení jazyků? Metropolis se díky filmové podobě Fritze Langa stal klasikou nastavující estetická krit...

  foto: Theresa Bernstein "The Readers" (1914) Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Neříkej mi, že jsem knihy měl rád víc než tebe. Měl jsem je rád víc než sebe." "Ve šťastných rodinách nemívají velké knihovny." Jan Zábrana "Celý život 2" (1992) ✻ ✻ ✻ "Spisovatel je slavný až tehdy, když ho víc citují, než čtou." William Faulkner ✻ ✻ ✻ "Jste obklopen knihami – jako velký knihomil? Víte, knihy, to je hrozná věc! Vidíte u mě tu záplavu. Nevím si s ní rady. A to myslím doopravdy! Radím vám, abyste byl velice přísný ve výběru knih pro svou knihovnu. Nemilosrdně vyřazujte všechno, co už nebudete potřebovat. Hlavně různou beletrii a vůbec knihy, které jednou přečtete a víte, že se k nim už vracet nebudete. (1972)" Václav Černý, Antonín Bělohoubek "Rozmluvy s Václavem Černým" (1998) ✻ ✻ ✻ "Mně se líbí,“ opakoval jsem. „Bav se s ní rozumně. Ne abys jí povídal nesmysly jako ,Orchestr hraje dnes prima“...

  související: Style Wars (40. výročí) & kniha "Asian Series" od POST177 v čase korporátní/pozdně kapitalistické kultury Karsten Harries "Etická funkce architektury" (1998) Rapper Special Ed o vlivu kapely N.W.A. na vznik destruktivního žánru "Gangsta Rap" "Zahradní města budoucnosti" Ebenezer Howard (1898, česky 1924)