* fitra - knihovna *

  Věnování v knize Ben-Dror Jeminiho "Mašinérie lží - Média, akademická půda a izraelsko-arabský konflikt", (2017, česky 2024) související:  "Jak se Židé a Afroameričané vyrovnávají s minulostí? (otrocká morálka)" Pavel Barša Debata Leo Pavlát a Pavel Barša "Židovství, Izrael, Blízký východ, antisemitismus" (27.2.2013)

  Hollywoodism: Židé, film a americký sen (1998) Angl. název: Hollywoodism: Jews, Movies and the American Dream Kanada, 1998, 98 min Režie: Simcha Jacobovici

Podcast pro posluchače kurzu Církve a náboženství černé Ameriky, LS 2019/2020, na HTF UK 1. Velká migrace Afroameričanů z jihu na sever Spojených státu 2. Marcus Garvey a jeho hnutí UNIA 3. Černí Izraelité 01:45 Velká migrace Afroameričanů z jihu na sever Spojených státu (1910 - 1970) - Důvodem byla segregace a rasismus, ale také přírodní katastrofy (škůdce Květopas bavlníkový) - Odcházely celé rodiny nebo jen mladší členové rodin - Běloši (často sami přistěhovalci) Afroameričany nevítali a považovali je za konkurenci na trhu práce - Vznik ghet a afroamerckých čtvrtí - Rozvoj afroamerické kultury, např. Harlemská renesance 20. let (více viz „ Black Manhattan“ James Weldon Johnson )  08:35 - Chicago riots 1919 09:15 - Z jihu na sever se stěhovali i duchovní - Černé církve - Hnutí Ahmadíja byla velmi aktivní mezi Afroameričany. Mnoho jazzových hudebníků  (např. bubeník Art Blakey nebo pianista McCoy Tyner) konvertovalo k tomuto hnutí vycházejícího ze sunnitské...

                    foto: Kiel (severní Německo) 1932 Poznámka: Následující citace a popisky jsou převzaty z publikace "Rozpad židovského života" (Academia, 2016) , která popisuje úděl Židů a emigrantů z pohraničí během druhé republiky. Mnohé citace jsou neveselou vzpomínkou na českou malost a jak rychle se uměla zorientovat ve vypjatém nacionalismu. Rovněž poukazuj i na ty, co si v této době dokázali udržet zdravý rozum. Ačkoli se jedná popis doby na přelomu let 1938/1939, v určitém ohledu současnost ukazuje, že si vše možná zopakujeme.

Publikace Židé v islámu pojednává o postavení náboženských menšin na Blízkém východě. V první části se autoři věnují obecněji postavení chráněných náboženství v islámu. Druhá část publikace se pak zaměřuje na židovskou menšinu v Maroku. Download e-book (PDF format) ........................... Název:Židé v islámu: koncept ahl adh-dhimma a případová studie židovské menšiny v Maroku Autoři: Jan Pěchota, Veronika Sobotková, Václava Tlili, Alexandra Kollárová, Katarína Maruškinová, Monika Tintěrová, Vydal: Západočeská univerzita v Plzni Rok: 2018 Počet stran: 226 stran  ........................... OBSAH Úvod Poznámka k přepisům I. AHL ADH-DHIMMA V ISLÁMU 1. Koncept ahl al-kitáb a ahl adh-dhimma v islámské právní vědě Veronika Sobotková 2. Medínská ústava Václava Tlili 3. ‘Umarova smlouva Václava Tlili 4. Stručný přehled postavení židovské menšiny v muslimských státech Veronika Sobotková II. ŽIDÉ V MAROKU 5. Židé v Maroku: historický přehled Alexandra Kollárová ...

Kolektivní monografie se zabývá stavem a proměnami židovské menšiny v období druhé republiky a zároveň zohledňuje reakce a postoje většinové české (československé) společnosti. Během diskutovaného období byla zničena státní suverenita. Spolu s úpadkem morálních hodnot nastala krize demokracie a společnost se pozvolna fašizovala. Výrazný atribut tohoto období představuje persekuce a postupné vytěsňování židovské minority z veřejného života. Publikace se zaměřuje především na reprezentaci popsaného fenoménu v literatuře, médiích a v neposlední řadě reflektuje i sociokulturní aspekty sledovaných událostí.

Přehledná monografie známého českého religionisty analyzuje a systematicky třídí náboženskou scénu dnešní doby. Ve svém velkorysém záběru shrnuje i duchovní a myšlenkové směry, které bývají někdy opomíjeny, jako jsou mimokřesťanské spirituality západního původu (např. hermetismus). Vlastním autorovým přínosem je dále rozbor kritiky náboženství a ateismu či nových podob mezináboženských vztahů. K zásadním patří i úvodní metodologické pasáže, které kriticky připravují půdu a hranice zkoumání předmětu, jehož uchopení je z povahy věci netriviální. Publikace chce svými novými interpretacemi vstoupit do odborné diskuse, vedle toho však dobře poslouží i vysokoškolským studentům v kurzech věnovaných současné religiozitě nebo jejím dílčím otázkám, jakož i zainteresované veřejnosti.

Kniha se soustřeďuje na středověkou židovskou apologetiku s islámem, a to zejména na dílo dvou jejích čelných představitelů: barcelonského rabína Šelomo ibn Adreta (cca 1235 – 1310) a rabína Šimona ben Cemach Durana (1361–1444), který působil v Alžíru. Překlad jejich apologetik – Pojednání proti muslimovi a Luk i štít – představuje českému čtenáři v podstatě jediné židovské středověké monografické polemiky s islámem, které se dochovaly.

Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu. Texty jsou písemně zpracované přednášky Lubomíra Ondračky, Luboše Kropáčka, Tomáše Halíka, Milana Lyčky a Marka Zemánka, které byly předneseny na přednáškovém cyklu Cesty domů v Městské knihovně v Praze na přelomu roku 2009 a 2010. e-book (PDF) ..................... Název: Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti Autor: Ondřej Krása (editor) Vydavatel: Cesta domů  Rok: 2010 Počet stran: 115 ..................... ..obsah.. Předmluva  Dobrá smrt vysokokastovního hinduisty (Lubomír Ondračka) Umírání, smrt a eschatologické představy v islámu (Luboš Kropáček) „Poslední věci“ v křesťanské tradici (Tomáš Halík) Smrt a umírání v judaismu (Milan Lyčka) Smrt a umírání z pohledu buddhismu (Marek Zemánek) O autorech...

Jakým způsobem lze přistupovat ke zkoumání náboženské zkušenosti a náboženských systémů? Co se o náboženství dozvíme, budeme-li zkoumat jeho funkci a hledat jeho původ? Je možné analyzovat společné motivy rozdílných náboženských představ?

13.11.2005 20:10 Židovství a islám dvou židovských autorů: "Proč nejsem muslim" - Ibn Warraq a "Historie a náboženství Židů" - Israel Shahak pořad: Politická literatura na českých pultech (ČRo 6)

Dějiny náboženského myšlení představují Eliadeho poslední velké dílo. Na rozdíl od své starší knihy Traité d'histoire des religions, kde se pokusil o systematický výklad morfologie projevů posvátna napříč nejrůznějšími kulturami i dějinnými epochami, líčí zde Eliade jednotlivá náboženství lidstva v jejich dějinách; toto dílo zároveň vyjadřuje autorovo přesvědčení o základní jednotě náboženských dějin lidstva, které zároveň ukazuje jako dějiny krizí, inovací a proměn náboženského vědomí člověka, které se nepřestává vyvíjet. Druhý svazek Dějin je věnován náboženstvím starověké Číny, Indie, Evropy a Íránu a také judaismu až po vznik křesťanství.

V rámci grantového projektu GAČR Milenialismus v monoteistických náboženstvích byla včera (4.3.2014) v knihovně Akademie věd představena veřejnosti publikace vydavatelství Dingir s názvem „APOKALYPSA, NEBO TRANSFORMACE?“ a uzavřela tak trilogii monografií na toto téma. První publikace s názvem „Konec tohoto světa: Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu“ vyšla v roce 2012 a velmi podrobně se zabývala eschalotologií v abrahámovských náboženstvích. Pojmu milenialismu se v úvodu věnoval editor trilogie Zdeněk Vojtíšek. Kapitolu o judaismu zpracoval David Biernot, křesťanství Jiří Lukeš a islám Bronislav Ostřanský. Cílem autorů bylo: vnést téma milenialismu do současné české odborné diskuse a získat pro něj místo, odpovídající jeho společenské závažnosti a srovnatelné s jeho postavením ve společenskovědním bádání západních zemí.

Spisem Židovský stát z roku 1896 se vídeňský novinář Theodor Herzl (1860 - 1904) pokusil nalézt jasnou odpověď na tzv. židovskou otázku, která byla jednou z mnoha palčivých "otázek" konce 19. století. Přímým popudem pro hledání "moderního řešení" mu byla Dreyfusova aféra i neúnosná situace Židů v tehdejším světě a obzvlášť v Rusku. 

Tato kolektivní monografie vznikla v rámci řešení grantového projektu GAČR Milenialismus v monoteistických náboženstvích: Jeho původ, současné podoby a společenská relevance. Autorský kolektiv ve složení David Biernot, Jiří Lukeš, Bronislav Ostřanský a Zdeněk Vojtíšek se v ní pokusili (v české religionistice poprvé) systematicky zmapovat problematiku milenialismu. Milenialismem se přitom rozumí očekávání zásadního dějinného zlomu, po němž nastane ideální společenská situace.Touto monografií by její autoři rádi vnesli téma milenialismu do současné české odborné diskuse a získali pro něj místo, odpovídající jeho společenské závažnosti a srovnatelné s jeho postavením ve společenskovědním bádání západních zemí.

Z židovské arabštiny a hebrejštiny přeložili, k vydání připravili a úvodní studie napsali Daniel Boušek a Dita Rukriglová. Publikace je reprezentativním  výběrem jedenácti dopisů židovského rabína, lékaře a filozofa Mošeho ben Majmuna – Maimonida (1138 Córdoba – 1204 Fustat). 

Kolektivní studie se zabývá dějinami a myšlením Židů ve středověku a raném novověku. Zdánlivě protichůdné pojmy uvedené v podtitulu – „izolace“ a  zároveň „integrace“ – vystihují v kostce základní situaci Židů rozptýlených v diaspoře. Autoři přitom vycházejí z přesvědčení, že „dějiny Židů v  diaspoře vyžadují studium ne izolované, nýbrž nedílně související s obecnou historií“ (jak píše Jiřina Šedinová v úvodu). 

V posledním desetiletí se u nás objevila řada publikací, jež různou formou a v různé kvalitě nabízejí českému čtenáři informaci o třech monoteistických náboženstvích, jež vznikla v oblasti Předního východu – o judaismu, křesťanství a islámu.