Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem komunismus / bolševismus / stalinismus

"Budujeme pohraničí" Zdeněk Forman, Vojtěch Jasný, Karel Kachyňa (k 100. výročí Vojtěcha Jasného)

Obrázek
  Kniha Budujeme pohraničí od Zdeňka Formana, Vojtěcha Jasného a Karla Kachyni, která vyšla v roce 1950 v nakladatelství Orbis, je dokladem snah vtisknout tomuto kraji po vysídlení Němců novou identitu, jež zajímavě mísí národní prvek s utopickým komunistickým projektem. Na publikaci se podíleli filmoví režiséři Vojtěch Jasný a Karel Kachyňa, kteří v té době společně točili agitační dokumentární filmy ze života zemědělských družstev a státních statků, např. Není stále zamračeno (1950), Neobyčejná léta (1952). (text Čeněk Pýcha "Budujeme pohraničí" @Paměť a dějiny, 2017/03, PDF zde ) Zdeněk Forman (1926-1981) režisér, scenárista, docent filmové fakulty, literatura z oboru Vojtěch Jasný (1925-2019) česko-americký scenárista, filmový režisér, fotograf, vysokoškolský pedagog Karel Kachyňa (1924-2004) režisér a scenárista související: "Česká rapsodie" (1969), rež. Vojtěch Jasný Socialistický realismus #1: Adolf Zábranský (1909–1981)

Jindřich Chalupecký o českém umění po roce 1948

Obrázek
  "Přiznám se, že po roce 1948 jsem sám chtěl emigrovat. Z tisícileté krásné Prahy jakoby zůstala jen prázdná škraboška. Nemělo smysl zůstávat dál v tomto neplodném prázdnu. Dnes jsem šťastný, že jsem zůstal právě tady. Vnější rámec moderního umění je v Čechách docela jiný než na Západě. Není tu institucí, které by je podporovaly, o to je svobodnější. [...] Vlastně tu vzniklo nové umělecké centrum."  Jindřich Chalupecký zdroj: Jindřich Chalupecký "Cestou necestou" (H & H, 1999), s. 266; Z rukopisů Jindřicha Chalupeckého čte historička umění Mahulena Nešlehová v pořadu "Mám raději umělce než umění...Dokument o Jindřichu Chalupeckém" (Vltava, 2010, 55 min.)

Daniel Bell "Marxismus-leninismus - Doktrína na ústupu - Konec ideologie v Sovětském svazu?" (Svoboda, 1964)

Obrázek
  Marxismus-leninismus, doktrína na ústupu (Konec ideologie v Sovětském svazu?) (Svoboda, 1964)

Rozhovor s filosofem Michaelem Hauserem na téma kapitalismus-socialismus-konzervatismus v současné době (26.7.2022, @Petr Bureš TV)

Obrázek
  foto: obraz  "Factory Workers (Dělníci)" (1942) od harlemského malíře Romare Beardena ( Ukázka zde )  V KOM A PROČ MÁ DNEŠNÍ LEVICE SKUTEČNÉ SPOJENCE  Doc. Michael Hauser s Dr. Josefem Skálou (26.7.2022, Petr Bureš TV) 00:06:00 Orientace v současné politické situaci - konzervativci, liberálové a socialisté. Co je úkolem socialistů? 0:17:00   Proč chránit institut rodiny? Rodina představuje štít vůči neoliberálnímu trhu, ochranu proti tlaku vyvíjenému na izolovaného jednotlivce. 00:20:00   Jak hájit zájmy České republiky? 00:26:00   Polemika s Petrem Drulákem Konzervatismus spojení s socialismem Teze Petra Druláka: Existují dva druhy socialismů - elitářský a lidový [komplet články polemiky Michaela Hausera s Petrem Drulákem]  Petr Drulák  Proč by se měl konzervativec bavit s levicí? (2.7.2022, @radiouniversum) Michael Hauser "Konzervativní revize socialismu - Polemika s Petrem Drulákem" (18.7.2022, @časopis Argument) Petr D...

Koncept moderny u Masaryka a Šaldy (Jiří Brabec, 2011)

Obrázek
     Koncept moderny u Masaryka a Šaldy (Jiří Brabec, 2011) 16. pokračování cyklu veřejných přednášek na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. 04:00 Co je moderna? Moderna v literatuře se pojí s koncem 18. stol. a začátekem 19. stol. Moderna je krize člověka. K čemu se subjekt (člověk) bude vztahovat. Jménem tolerance byl rozbit náboženský rozměr společnosti.  Rozum ovládnul konec 18. stol. a začátek 19. stol - "Panství rozumu" Tato moderna může být charakterizována jako uvolnění subjektu z nadosobních (náboženských vazeb) 08:29 Masaryk podává docentskou práci "Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty" Poprvé byla kniha vydána v roce 1881 v německém znění, v roce 1904 pak byla vydána i česky Masaryk si v Sebevraždě klade otázky: Kde vlastně žijeme v přítomném čase? Jak vlastně vypadá moderní člověk? Moderní člověk je nervózní, neklidný, člověk, který se zbavil Boha. Sebevražda je extrémní řešení na tuto skutečnost. 14:00 Masaryk tuto společnost naz...

Knihy na téma neomarxismus/kritická teorie, Frankfurtská škola (Adorno, Marcuse, Horkheimer, Habermas, W. Benjamin, E. Fromm, Antonio Gramsci, György Lukács)

Obrázek
  foto: Angela Davis and Herbert Marcuse (c. 1968) Hledání ztraceného smyslu revoluce zrod a počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953-1960 Michal Kopeček (Argo, 2009) 386 s. Revoluce na pořadu dne : kritická teorie Frankfurtské školy a její recepce v německém protestním levicovém hnutí šedesátých let dvacátého století, Frakci Rudé armády a německé strany Zelených: diskursivní analýza Martin Valenta (Matfyzpress ; Ústav pro studium totalitních režimů, 2011) 318 s. celý text v PDF Od Adorna k Habermasovi : studie ke vztahu kritické teorie a náboženství Karel Hlaváček (Centrum pro studium demokracie a kultury, 2020) 191 stran Smrt Západu : jak vymírání obyvatel a invaze přistěhovalců ohrožuje naši zemi a civilizaci Patrick J. Buchanan (Mladá fronta, 2004) Buchanan v knize popisuje zánik Západu. Příčinu vidí ve ztrátě jeho hodnot, především potom ve ztrátě židovské a křesťanské víry. Vinu za to dává idejím čtyř myslitelů, „Čtyřem, kteří stvořili revoluci“, marxistický...