* fitra - knihovna *

  "The Negro In America" Arnold Rose (Harper Torchbooks , 1964) School Daze (1988), rež. Spike Lee "Are you black?" "take a look at the mirror, man" (...) "Now I bet you n****rs do think y'all white.  College don't mean shit! Y'all n****rs, and you gonna be n****rs forever - just like us. N****rs." (...) "You're not n****rs." "Bittersweet" Joyce Carol Thomas (Firesign Press, San Jose, 1973) https://en.wikipedia.org/wiki/Joyce_Carol_Thomas "Not Forever Tears" Clarence Reed (a Jihad Productions, 1969) Uncommon work of Black poetry from Newark, includes one directly addressed to Malcolm X. související:  Válka a emancipace barev (ke 100. výročí narození Frantze Fanona)

  Malcolm X (el-Hajj Malik el-Shabazz)  19.5.1925 – 21.2.1965 "America's greatest crime against the black man was not slavery or lynching, but that he was taught to wear a mask of self-hate and self-doubt." — Malcolm X "To me, the thing that is worse than death is betrayal. You see, I could conceive death, but I could not conceive betrayal." — Malcolm X "Don't be in a hurry to condemn because he doesn't do what you do or think as you think or as fast. There was a time when you didn't know what you know today." — Malcolm X "A wise man can play the part of a clown, but a clown can't play the part of a wise man." — Malcolm X “I do not pretend to be a divine man, but I do believe in divine guidance, divine power, and in the fulfillment of divine prophecy. I am not educated, nor am I an expert in any particular field but I am sincere, and my sincerity is my credentials.” — Malcolm X související: Radikál Malcolm X stále znekli...

foto: History of the Negro People 1. (Episode "Heritage of the Negro")

Dvořákova Symfonie č. 9 „Z Nového světa“ vznikala během jeho pobytu v New Yorku, v letech 1892–1895. Obecně je známo, že se Dvořák po příjezdu do Nového světa zajímal o indiánskou a afroamerickou tradiční hudbu, pro někoho může být ale novinka, že přímo v jeho nejslavnější skladbě byl použit černošský spirituál, který si Dvořák vypůjčil od svého žáka a přítele Harry T. Burleigho, prvního afroamerického skladatele. Dvořák zastával funkci ředitele Americké národní konzervatoře, kde se Burleighem setkal. Během tří let strávených v NYC zasvětil Burleigh Dvořáka do světa černošských spirituálů a písní z dob otroctví, které znal od svého dědečka. Na oplátku zakomponoval Dvořák dvě Burleigho skladby ("Goin' Home" a "Swing Low, Sweet Chariot") do nejhranější symfonie světa. H.T. Burleigh "Goin' Home"  Antonín Dvořák „Z Nového světa“ Symfonie č.9, e-moll, op. 95, 2. věta: Largo

James Baldwin: „V prvé řadě si musíte uvědomit, navzdory myšlení v této zemi, že děti se rodí bez vědomí toho, jakou mají barvu pleti. Děti jsou vlastně všechny stejné.  Dick Cavett: Vzpomínáte si na moment, kdy jste poprvé pochopil, že na světě jsou lidé dvou barev? ... Nebylo to tak, že bych zjistil, že na světě jsou dvě barvy,  dvě a více. James Baldwin:   Byl to moment, kdy jsem zjistil, že bez ohledu kolik je na světě barev, já mám tu špatnou. Rozumíte, to je naprosto rozdílná situace. Děti nevidí lidi jako bílé nebo černé, ne. Lidé jsou pro ně spíš divní. Kdokoli z nich je větší než oni a to je pro ně dostatečně děsivé. Když si představíte svého otec nebo někoho dospělého, jak vás veme do náruče a pohazuje si s vámi jak s kořistí, uvědomíte si, že děti jsou naprosto vydány na milost dospělým. V prvé řadě, když se černošské dítě narodí v této zemi, a já o této zemi mohu hovořit, protože jsem se tady narodil a vyrostl, tak kolem šesti nebo sedmi let zjis...

  A documentary portrait of James Baldwin, one of the towering figures of 20th-century American literature, Black culture and political thought, filmed in Paris. The iconic writer is captured in several symbolic locations in the city, where he was living at the time, including the Place de la Bastille. A meeting with James Baldwin doesn't quite go according to plan for a group of presumptuous white filmmakers in this Paris-set documentary short. (text IMDB) "Meeting the Man: James Baldwin in Paris" (1970) Director/Writer: Terence Dixon      [James Baldwin]:  "I am still, for Europe, a savage. When a white man tears down a prison, he is trying to liberate himself. When I tear down a prison, I'm assumed to be turning into another savage. Because you don't understand... that you, for me, my prison. You are my warden. I am battling you. Not you, Terry. But you, the English, you, the French. A whole way of life, a whole system of thought... which has kept me in...

                                 foto: James Baldwin “Sonny’s Blues” (Klett, 1979) "Táta byl mohutný, hrubý a křičel, až uši zaléhaly, pravý opak Sonnyho, ale oba se uměli - uzavřít do sebe. Máma se mi to snažila alespoň trochu vysvětlit těsně po otcově smrti. Přijel jsem domů na dovolenku z vojny. To jsem viděl mámu naposled. Stejně se mi ta scéna plete v představě s různými vzpomínkami na ni, když byla mladší. Vždycky jí vídám, jak vypadala třeba v neděli odpoledne, když dospělí hovořili po slavnostním nedělním obědě. Vždycky jí vidím v bleděmodrých šatech. Sedí na otomanu a otec v lenošce nedaleko ní. Obývací pokoj je plný známých z kostela a příbuzných. Jsou rozsazeni po židlích po celém pokoji, venku se krade večer, ale nikdo si to ještě neuvědomuje. Za okny houstne tma a do pokoje občas zalehne hluk z ulice nebo možná chřestivý rytmus tamburíny z blízkého kostela, ale jinak je v pokoji úplné ticho...

       foto:  Freedom: A Photographic History Of The African American Struggle  (Phaidon Press, 2002) "Společným základem politiky černošských i židovských vyzyvatelů je otrocká morálka v tom smyslu, jak tomuto konceptu rozuměl Nietzsche, tedy jako výraz člověka resentimentu, jenž místo přitakání své existenci jako dobré začíná útokem na druhého zlého, vinného jeho nedostatečností a strádáním. Zatímco morální aristokrat se potvrzuje bezprostředně, morální otrok je schopen se potvrdit teprve prostřednictvím negace druhého. Rozdíl mezi aristokratem a otrokem je rozdílem mezi životem, který má své těžiště v jednání, a životem, který je má v představování: dobrota a nevinnost člověka resentimentu není bezprostředně vyjádřena kreativním činem, ale pouze reprezentována prostřednictvím poukazu ke zkaženosti a vině zloducha, jenž může za jeho impotenci. [...]  Každému z těchto životních postojů odpovídá jiný koncept štěstí. U jednoho je štěstí na počátku a pro...

  Benjaminova teze (1) o ztrátě aury a jedinečnosti uměleckého díla v čase jeho reprodukovatelnosti potvrzuje bystrost tohoto společenské pozorovatele, každopádně 21. století a úděl umění v něm by jej možná překvapil s jakou rafinovaností a "lehkostí" se zábavní průmysl skrze své korporace zmocňuje všeho, v čem vidí profit. Ideálním příkladem je třetí série seriálu Atlanta (FX Networks, dceřiná společnost Disney General Entertainment Content) , kde by aura a autenticita byla, jenže jakmile ji mainstream zahlídne, ihned se ji snaží ukořistit ve svůj prospěch. Třetí série rozvíjí příběh atlantského rapper Paper Boie (Brian Tyree Henry) a jeho manažéra Earna (Donald Glover/rapper Childish Gambino), kteří si prorazili cestu do hudebního průmyslu a vyráží na evropské turné. Na konci léta (15.9.2022) byla odvysílána 4. série a je tedy možné, že význam a poselství se změní, každopádně 3. série, o které bude řeč nyní, poukazuje na komplikovanost americké společnosti a nepředkládá če...

  "when I say “white” I'm not talking about the color of anybody's skin, I'm not talking about race. It is a curious country, a curious civilization, that thinks of it as race. I don't believe any of that. White people are imagined. White people are white only because they want to be white, and they want to be white only because they don't want to be black. They all turned white when they came, across the ocean. White is a metaphor for power; that is all it means, absolutely all. Therefore, it is a moral choice, a primary responsibility. You can become white if you want; you can be as white as you choose."  James Baldwin  zdroj: James Baldwin Writing and Talking (Sept. 23, 1979, @The New York Times) "During the past eleven days here in the Muslim world, I have eaten from the same plate, drunk from the same glass, and slept on the same rug - while praying to the same God - with fellow Muslims, whose eyes were the bluest of blue, whose hair was the blon...

                               foto: Angela Davis c. 1972 @ Filmmaker Magazine   Americká aktivistka Angela Davisová dlouhodobě prosazuje rasovou rovnost a zrušení vězení. V60. a70. letech se pravidelně účastnila protestních akcí a byla spojována s militantním černošským hnutím. Hojně ji využívala komunistická propaganda v socialistických zemích.  související:  "Symbol pokroku a postrach reakce" Michael Špirit 23.6.2022 @i-kanon.cz „Kulturní čtrnáctideník“ A2 věnoval ve svém 9. čísle z 27. 4. 2022 hned dvě stati Angele Davisové. Čtenáři důchodového věku, pamatující si možná ještě novinové titulky typu „Angela Davisová – symbol pokroku a postrach reakce“, jimiž byly opatřovány články v týdenících, jež vydával Ústřední výbor KSČ, mohou proto v tuto chvíli ve čtení ustat a věnovat se užitečnější činnosti; toto je propedeutika pro ročníky narozené cca po roce 2000. celý článek zde @i-kano...

  "All A Game, Die Like A Star Living It Large Playing The Game While Niggaz Starve Got It Going On, Wish We Were There Breaking All The Rules While Niggaz Try To Play Fair Aint Nothing Fair In This Game Of Life You Gotta Get Yours Before You Lose Your Life The Game Is Designed For Them To Win You Think I'm Lying Visit The Pen [penitentiary] They Already Got A Number Reserved For Your Ass Don't Be A Fool And Join Their Class They Want You To Enroll In Their Institution So They Can Pimp You With Their New Form Of Prostitution Wake Up My Niggaz And Hear Me Clear Don't Be A Slave To This Game Called Fear You Got A Mind You Gotta Use It Because If You Don't They'll Abuse It Don't Be A Victim To Their Game Learn The Rules My Nigga And Do The Same There's A Lot More Money On That Other Side And My Niggaz You Don't Have To Run And You Don't Have To Hide" Eazy E (1964-1995) Krayzie Bone Exposes Private Prisons That Are Linked To Rap Music zdr...

Cannonball Adderley                                                    Cecil Taylor                                                                Rahsaan Roland Kirk            Diskuse tří předních představitelů moderního jazzu, která vyšla v časopise Down Beat v roce 1966, demonstruje hned několik přístupů a rovněž přesah, resp. tenkou hranici mezi děním ve společnosti/politice a kultuře. Zatímco saxofonista Cannonball Adderley představuje křesťansky orientovaný, politicky umírněnější proud, jako protiklad zde vyčnívá pianista Cecil Taylor. Třetí debatující, na první pohled nestranný, je saxofonista Rahsaan Roland Kirk, s jehož nestranností to není až tak horké (viz...

foto: Muhammad Abdul Azíz (tehdy znám jako Norman 3X Butler) a Khalil Islam (tehdy znám jako Thomas 15X Johnson)v roce 1965 při vynesení rozsudku. Ve čtvrtek 18.11.2021 zprostil viny newyorský soud Muhammada Abdul Azíze (*1938) a Khalil Islama (1935-2009) z vraždy Malcolma X, leadera za rovná práva Afroameričanů, ke které došlo 21.2.1965 v harlémském kulturním centru  Audubon Ballroom. Spolu s nimi byl z vraždy odouzen Talmadge Hayer (*1941), nyní Mujahid Abdul Halim, který se jediný k činu přiznal, ale také rovněž vždy tvrdil, že oba spouluobvinění nemají s atentátem nic společného. Jak Muhammad Abdul Azíz, tak Khalil Islam tvrdili, že jsou nevinní. Khalil Islam měl dokonce alibi, že v čase atentátu nebyl na místě činu, protože měl zraněnou nohu. Odsouzeni byli v roce 1966 a ve vězení strávili dvě dekády; Muhammad Abdul Azíz abyl propuštěn v r. 1985, Khalil Islam až v roce 1987. K tak významné změně v původním verdiktu došlo také díky washingtonskému nezávislému novináři Abdur-Rah...

  "12 Million Black Voices: A Folk History of the Negro in the United States" Richard Wright (The Viking Press, 1941) Featuring photographs by Walker Evans and Dorothea Lange and Ben Shahn.