* fitra - knihovna *

Foto: Džidda / جدة / Jeddah (Saúdská Arábie, 2015) Více forografií zde

Muslimský pacient patří, vzhledem k nutnosti respektovat tradice a věrouku islámu, k nejsložitějším religiózním limitacím pro lékaře a zdravotníky jiného vyznání. Je tomu tak nejen v zemích islámu, kam jsou tito odborníci často najímáni k výkonu své praxe v místních zdravotnických zařízeních, ale i v zemích s významnou muslimskou menšinou. Autoři práce si stanovili za cíl objasnit úskalí výkonu takové praxe vzhledem k poměrně výrazným, často zcela proti záměrům a běžným postupům diagnostiky a terapie jdoucím omezením, která plynou z tradic islámu, muslimského práva i ne zcela pominutelným postojům muslimských kleriků v dané oblasti. Ve své práci se autoři snaží o stručný vhled do islámu samotného se zaměřením na ortopraxi každého muslima, provázející ho po celý život, o rozčlenění problematiky na jednotlivé fáze muslimova života a zájmy široké muslimské rodiny. (text nakladatel) Ukázka z knihy "Muslimský pacient" ............................. Název: Muslimský pacient:...

download PDF "Islám a lékařství" Měsíčník Ciba (Duben 1935, 2. ročník, č. 15) Islám a jeho lékařství Vliv islámu a jeho lékařství na západní svět K dějinám lékařství a hygieny v Turecku Muristan sultán Kalauna v Kahiře Nemocnice z doby rozkvětu islámského lékařství Skarabeus, stará egyptská ocharan proti nemocem

více o Vlastě Kálalová-Di Lotti:  Vlasta Kálalová-Di Lotti, česká lékařka v Bagdádu 

Osobnost Vlasty Kálalové-Di Lotti, lékařky, která v devětadvaceti letech otevřela československou nemocnici v Bagdádu, je známa hlavně díky knize "Doktorka z domu Trubačů" (1), ale také ve spojitosti s politickým procesem s Miladou Horákovou a spol., kde jako jedna z mála československých osobností napsala dopis (2) prezidentu Gottwaldovi a požádala o zrušení trestu smrti pro obžalované. Ačkoli je kniha autobiografický román, můžeme v ní narazit na zajímavé informace o islámu a hlavně o tehdejších poměrech v muslimské společnosti. Na knize je zajímavý způsob vyprávění a jakýsi nadhled v situacích, kdy se jako Evropanka setkala s Orientem. Z jejích poznámek (Přes Bospor k Tigridu), které bohužel nikdy nevyšly knižně, ale mnohé citace z nich byly použity ve zmíněné autobiografii, vyzařuje inteligence a silná empatie vůči novému světu, který se stal jejím domovem až do roku 1932.

Abú Alí Ibn Sína, lat. Avicenna (980 - 1037) je představitel východní medicíny. Veškerá jeho lékařská činnost je nerozlučně spjatá s rozvojem lékařské vědy a praxe ve Střední Asii, Íránu, Afghánistánu a dalších zemích muslimského Východu. Osvojil si všechny dostupné poznatky medicíny národů, obývající tehdy rozsáhlá teritoria od Arabského chalífátu až po Indii, Tibet a Čínu. Mimo to také znal pokročilé lékařství antické. Ibn Sína byl íránského původu, vyrůstal v Bucháře a také svá další léta strávil v oblastech, kde žilo íránské obyvatelstvo. Jeho mateřským jazykem byla perština. Přesto však byla a někdy dosud je mylně vydáván za arabského vědce. To plyne ze skutečnosti, že většinu svých pojednání, a také své nejrozšířenější dílo - lékařský Kánon - napsal v arabském jazyce; to byl tehdy a ještě dlouho potom jazyk vědy, asi jako latina v Evropě. Ibn Sínova činnost ve vědě byla skutečně mnohostranná a jeho myšlenky ovlivnily evropskou vědu v mnoha oborech od 13.století.

Among many writings of the brilliant scholar, philosopher and writer Avicenna (from his Arabic name Abu Ali al-Hussayn b. Abd Allah Ibn Sina, born in 980 in Afsana, close to Bohara, and deceased in 1037 in Hamadan), the sixth book of his big work “Ash-shifaa“  (The Book of Healing), treating the subject of psychology , is highly significant by his importance. During the Greek antiquity as well as in the Middle Age, in Asia and in Europe, psychology had probably been, within the wide frame of philosophy and natural sciences, the most important scientific branch, for the questions it rises extend to all the phenomenon of life but mostly to the problems of sensible and intellectual knowledge, and also the problems regarding the union of the body and soul, from here, psychology enters the field of ancient natural sciences.

Psychologie d’Ibn Sina – D’apres son oeuvre Ash-shifa’ II. (Français) Edition : L’Académie Tchécoslovaque des sciences -  Prague 1956 Parmi les écrits du brillant savant, philosophe et écrivain Avicenne (de son nom arabe Ali al-Hussayn b. Abd Allah Ibn Sina, né en 980 a Afsana, pres de Bohara et mort en 1037 a Hamadan), le sixieme livre de son grand ouvrage As-sifa (La guérison), traitant de la psychologie, se signale par son importance. C’est le livre qui fait l’objet de nos recherches. Dans l’antiquité grecque de meme que pendant tout le Moyen âge, en Asie aussi bien qu’en Europe, la psychologie avait peut-etre été, dans le large cadre de la philosophie et les sciences naturelles, la plus importante branche scientifique, puisque les questions qu’elle abordait s’étendaient a tous les phénomenes de la vie, mais surtout aux problemes de  l’union de l’âme avec le corps ; par-la, la psychologie rentrait dans le domaine des anciennes sciences naturelles. Cette richesse...

Naší vědeckou veřejnost není třeba seznamovat s Abú Alí ibn Sínou - Avicenou. Zná dobře nejen jeho jméno, ale i jeho význam pro celé myšlení středověké Evropy. Avicenna a s ním dlouhá řada ostatních vědců arabského chalífátu je oním spojovacím článkem mezi vědou antickou a vedou Evropy v druhém tisíciletí našeho letopočtu. A nejen článkem spojovacím, ale článkem, který nesmírně obohatil a obrodil antické vědění tím vším, co do něho vnesl z pokladnic kultur východních národů, stmelených pod vládou Arabů v mocnou říši.