* fitra - knihovna *

  "Společnost spotřeby a její mýty" Jean Baudrillard  Vydáno: 2025 , Dauphin Originální název: La Société de consommation, 1970 Překlad: Vladimír Čadský Počet stran: 344 Jazyk vydání: český

  John Kenneth Galbraith  (1908–2006) byl vlivný kanadsko-americký ekonom, harvardský profesor, ekonomický popularizátor, prezidentský poradce a velvyslanec USA v Indii. V ekonomii je řazen mezi post-keynesiánce a institucionální ekonomy. Politicky patřil k představitelům sociálního liberalismu. Jako aktivní člen Demokratické strany USA působil v administrativách prezidenta F. D. Roosevelta, H. Trumana, Johna F. Kennedyho a L. B. Johnsona a významně se podílel na tvorbě hospodářské politiky USA druhé poloviny 20. století. Během svého života napsal více než 30 knih, z nichž několik se stalo svého času ekonomickými bestsellery, a cca 390 odborných článků. Nejznámější je trilogie Americký kapitalismus (1952), Společnost hojnosti (1958, česky 1967) a Nový industriální stát (1967). Galbraith je také autorem několika významných ekonomických konceptů, např. teorie vyvažující síly, teorie konvergence ad. Mimo jiné zpopularizoval termíny „technostruktura“ či „konvenční moudrost“. Za r...

  "Zmocňuje se nás pocit, že mezních možností umění bylo již dosaženo a rušení konvencí se vlastně stalo rutinou. Jsme-li ochotni cokoli považovat za umění - a takového bodu jsme vskutku dosáhli -, pak se jakákoli další inovace zdá nemožná, dokonce nepotřebná. V tomto momentě rozchodu s moderní kulturou, kdy avantgarda vyčerpala svůj záměr, bychom měli zvážit, čeho jsme dosáhli a co ztrácíme. Postmoderna skutečně nabízí širší pole svobody, jde o efekt toho, co Hegel nazval nepovedeným nekonečnem. Falešná komplexnost, jež pouze maskuje nedostatek významu.  Kvantitativní rozvoj umění a nahromadění jeho vitálních možností. Vzrůst očekávání a eskalace požadavků. Jednou ze znepokojujících skutečností ohledně moderního umění je, že od samého počátku ho pronásleduje ze strany veřejnosti pocit, že jde vlastně o podfuk. V minulosti všichni umělci ovládali stejné řemeslo, sdíleli tutéž vizi světa a drželi se společné víry - každý se naučil malovat stejným způsobem a sdílel společné nábo...

  Marxismus-leninismus, doktrína na ústupu (Konec ideologie v Sovětském svazu?) (Svoboda, 1964)

  foto: Vincent van Gogh "Červený vinohrad" (1888) "Věřím v hodnotu podloženého úsudku o kvalitě uměleckých děl a považuji za nezbytný princip autority při určování hodnoty zkušenosti, umění či vzdělání. [...] Vulgárnost modernity spočívá v jejím důrazu na sebevyjádření a v tom, že stírá hranici mezi životem a uměním, díky čemuž se uspokojivým stává impulsivní jednání, nikoli přemýšlivá, disciplinovaná imaginace. Aby měla kultura význam, musí transcendovat přítomnost, neboť jedině skrze věčně se obnovující konfrontaci se základními otázkami lze dospět k odpovědím, které dodají smyslu naší existenci životadárnou koherenci. A jelikož smyslu pro tradici v kultuře a pro vkus v umění je třeba se učit; autorita - v podobě vzdělanosti, výuky a umění exegeze - je nezbytným vodítkem pro bloudící.  Kulturní sféra je sférou významů. Spočívá v úsilí nalézat imaginativním způsobem, skrze expresivitu umění a rituálu, smysl ve světě - zejména pokud jde o jeho nepochopitelné aspekty jak...

    this book brings together most of Daniel Bell's best work in his second career as a sociologist. The essays deal with a diverse range of topics including technology and culture, religion and personal identity, the intellectual and society, and the validity of the concept of class.   TABLE OF CONTENTS Part I. Techne and Themis Technology, Nature, and Society: The Vicissitudes of Three World Views and the Confusion of Realms Teletext and Technology: New Networks of Knowledge and Information in Postindustrial Society Part II. Prophets of Utopia Veblen and the Technocrats: On The Engineers and the Price System Charles Fourier: Prophet of Eupsychia The Once and Future Marx * Part III. The Intellectuals and “The New Class” The “Intelligentsia” in American Society Vulgar Sociology: On C. Wright Mills and the “Letter to the New Left” The New Class: A Muddled Concept Part IV. Directions of Social Change National Character Revisited: A Proposal for Renegotiating the Concept Eth...

  foto: Metropolis (1927), rež. Fritz Lang, vizualizace/animace: Otto Hunte, Erich Kettelhut, Karl Vollbrecht ( ukázka zde ) "Obtížnost definice modernismu je notoricky známá. V rámci schématické definice bych zdůraznil tři jeho dimenze: 1. Tématicky spočívá modernismus ve vzpouře proti řádu a zejména proti buržoazní spořádanosti. Důraz je kladen na individualitu Já a na neustálé hledání nové zkušenosti. Ústřední premisa zní, že lidské zkušenosti nelze stavět žádné překážky, že nic nesmí být svaté. 2. Po stylistické stránce se modernismus vyznačuje syntaktickým jevem, který nazývám "zánikem distance". Jde o úsilí dosáhnout bezprostřednosti, sílu efektu, souběžnosti a mimořádnosti skrze zrušení estetické a psychické distance. Snižování estetické distance vytlačuje nezúčastněnou reflexi a uzavírá pozorovatele do zakoušeného prožitku a uvolňuje prostor snění a halucinaci, instinktu a pudu. Ve všech těchto ohledech modernismus zavrhuje "kosmologii racionality", kte...

  foto: politická karikatura z časopisu Puck založeného ve Spojených státech v r. 1877 @Puck magazine (wikipedia)   "Rostoucí bohatství plutokarcie, které se v americké "pozlacené éře" stalo zcela zřetelným, znamenalo, že práce a akumulace přestávaly být cílem samy o sobě, nýbrž prostředkem k luxusní a okázalé spotřebě. Status a jeho příznaky, nikoli práce a vyvolení Bohem, se staly znamením úspěchu. Tento jev doprovází vzestup nových tříd po celé sociální dějiny. [...] Hlavní rozdíl je ovšem v tom, že dřívější zbohatlické třídy si snadno vytvářely odstup od zbytku společnosti a sociální proměny, jimiž procházely, proto život nižších tříd často podstatněji neovlivnily. Z tohoto pohledu znamenala skutečnou revoluci 20. léta 20. století, kdy nástup masové výroby a spotřeby začal přetvářet život samotné střední třídy.  V důsledku toho byla protestanská etika jakožto sociální realita a životní styl střední třídy vytlačena materialistickým hédonismem a puritánský duch jakýmsi...