* fitra - knihovna *

Kniha představuje souhrnný vhled do politických, kulturních a náboženských dějin podstatné části Arabského poloostrova, počínaje historií kdysi slavných státních a kmenových útvarů a jejich kulturního prostředí až po dějiny střední Arábie v době vzniku islámu v městských centrech – Mekce a Medíně. Těžiště výkladu spočívá v historii oblasti od poloviny 18. století, kdy se v srdci Arábie zrodilo reformistické wahhábovské hnutí. Stoupenci jeho učení, jejich ambice a s nimi spjaté kmenové a regionální války jsou zarámovány do kontextu velmocenského boje mezi Velkou Británií, osmanskou říší a dalšími státy. Saúdská Arábie se pak „nenápadně“ zrodila v průběhu dělení Blízkého východu mezi vítěze první světové války a po druhé světové válce založila svůj geopolitický význam na strategických nalezištích ropy.

                                foto: Malcolm X v Káhiře, duben 1964 V dubnu roku 1964 vykonal Malcolm X pouť (ar. Hadždž) do Mekky a své pocity zaznamenal v dopise svým harlémským spolupracovníkům. V jeho posledním roce života se zřejmě jedná o nejvýznamnější moment, kdy Malcolm konfrontoval svůj politický a náboženský světonázor se sunnitským islámem a jeho univerzalismem, kde člověk není neposuzován dle své etnicity. Vzhledem k politické a společenské situaci ve Spojených státech je pravděpodobné, že Malcolm nemohl jen tak přes noc změnit svůj pohled na svět a zapomenout na americké černochy a jejich problém, nicméně mezi jeho životní milníky patří právě pouť do Mekky mezi ty nejvýznamnější. Dopis Malcolma X z Mekky (25. duben 1964) český překlad

Publikace českého arabisty zkoumá vývoj a hlavní rysy Saúdské Arábie na přelomu tisíciletí. Autor umisťuje dynamiku saúdského státu do širšího politického kontextu a vysvětluje ji prostřednictvím faktorů, které mají klíčový vliv na současnou podobu země a její budoucí vývoj. Zaměřuje se zejména na saúdskou domácí politiku a zahraniční vztahy v období po válce v Zálivu v letech 1990–1991. 

Předmětem této monografie je společenský jev, který se s větší či menší intenzitou objevuje v dějinách tří velkých monoteistických náboženských systémů - judaismus, křesťanství a islám. Spočívá v rozhodnutí náboženské pospolitosti (obce, komunity), jež sdílí společné duchovní (politické) hodnoty, vystěhovat se (odejít, uprchnout, příp. uzavřít se do vnitřní izolace), a vyjádřit tak negativní vztah ke svému okolí, jež je touto pospolitostí zpravidla hodnoceno jako nepřátelské, případně "bezvěrecké". Dotyčná náboženská komunita se zpravidla přemístí a usadí na jiném místě, jež si definuje v náboženských (ideologických) kategoriích a na němž se její příslušníci cítí bezpečněji a svobodněji. Hidžra byla obecně nahlížena jako zlomový moment Muhammadovy profecie, a zároveň jako počátek islámského měření historického času. Stala se symbolickým i reálným "bodem nule" od něhož se počínala kvalitativně nová éra lidstva. (text je převzat z knihy, autor Miloš Mendel)

Despite the saturation of global media coverage, Osama bin Laden's own writings have been curiously absent from analysis of the "war on terror." Over the last ten years, bin Laden has issued a series of carefully tailored public statements, from interviews with Western and Arabic journalists to faxes and video recordings. These texts supply evidence crucial to an understanding of the bizarre mix of Quranic scholarship, CIA training, punctual interventions in Gulf politics and messianic anti-imperialism that has formed the programmatic core of Al Qaeda. In bringing together the various statements issued under bin Laden's name since 1994, this volume forms part of a growing discourse that seeks to demythologize the terrorist network. Newly translated from the Arabic, annotated with a critical introduction by Islamic scholar Bruce Lawrence, this collection places the statements in their religious, historical and political context. It shows how bin Laden's views draw ...

Tato kniha je vyprávění o životě dvou cestovatelů, které přilákal do pouště vábivý cinkot zvonců karavan. jejich cesty do Arábie, Súdánu, Etiopie, Somálska, do východu a střední Afriky kdysi vzrušoval svět. Přestrojení za domorodce kráčeli s karavanami týdny, měsíce, někdy i roky, dokud nedorazili do cíle. Tam pochopili smysl arabského přísloví: "Cestování je výhra" Burckhardt a Burton ukázali, že bez lidského porozumění, laskavého humoru a rozvahy se nedá zvítězit ani v poušti, ani v pralese.