* fitra - knihovna *

  Emir Omić (1977) se narodil v Bosně. Islámskou teologii vystudoval v Jordánsku a v letech 2007 až 2011 zastával funkci imáma v Praze. Celý rozhovor vyšel ve věstníku Maskil (Červen 2012), který vydává židovská reformní kongregace Bejt Simcha, přidružený člen Federace židovských obcí ČR (viz odkaz na celé číslo v PDF, s. 4.-5.) . Ptal se: Pavel Kuča, foto: archiv Emira Omiće. Vaše rodná země má zeměpisnou šířku Florencie či Marseille. Kde se v ní vzal islám? Ve středověku značná část bosenských Slovanů vyznávala bogomilství – náboženství, které se  vydělilo z křesťanství. Zatímco křesťany byli pronásledováni, tak s příchodem Osmanů na Balkán našli v islámu ochránce. V době osmanské nadvlády pak většina z nich na islám přestoupila. Dnes tvoří muslimští Bosňáci více než polovinu obyvatel Bosny a Hercegoviny. Útočiště v Bosně našli také Židé vyhnaní roku 1492 ze Španělska, odkud pochází i slavná Sarajevská hagada. Můžete nám přiblížit nějakou významnou bosenskožidovskou osobnost...

Režisérka Kristýna Bartošová se rozhodla setkat s profesorem Rajkem Dolečkem, odborníkem na zdravou výživu, aby jednak řešila své osobní břímě vyrovnat se s konfliktem na Balkáně, protože část její rodiny pochází z Bosny, ale také určité z důvodu konfrontovat někoho, kdo popírá evidentní fakta nedávné historie. Výsledkem byl dokument "Nebezpečný svět Rajka Dolečka" natočený v roce 2015, jehož název je dvojsmysl narážející na Dolečkův knižní cyklus "Nebezpečný svět kalorií" z přelomu 70. a 80. let, ale hlavně na jeho podporu a obdiv k Ratko Mladičovi, odpovědného za masakr v bosenské Srebrenici v červenci 1995. Hlavní postava dokumentu by možná poradil autorce, jak snídat a čemu se vyhnout při večeři, co se ale masakru ve Srebrenici týče nabízí " dialog o překračování vlastních předsudků a ideologií se snahou najít smíření ."; toť alespoň oficiální anotace k filmu. Hned v první čtvrthodině ale divák zjistí, že do sebe zahleděný dietolog sice d...

Kniha se zabývá proměnami muslimské pospolitosti (dnešních Bosňáků) v Bosně a Hercegovině za rakousko-uherské okupace mezi lety 1878 a 1918. V kontextu utváření moderních středoevropských a balkánských národů je blíže rozebrán politický, společenský a demografický vývoj komunity, včetně rozvoje spolkového života a náboženských, kulturních a vzdělávacích institucí. Retrospektivním pohledem stojí habsburská správa nejsevernější osmanské provincie na začátku dlouhého, ve své podstatě nejistého a nejednoznačného, ale nakonec přece jen úspěšného procesu národního sebeuvědomování slovanské muslimské komunity v Bosně a Hercegovině a takzvaném Sandžaku. Výklad je rozdělen do více analytických částí, které v hrubých rysech kopírují ustálený model studia národních hnutí v Evropě. Za stmelující teoretické východisko je bráno modernistické paradigma, které národní ideu spojuje se změnou společenských, hospodářských a politických okolností, nástupem modernity, opírající se o koncept jak konstru...

As the leading Muslim political spokesman and intellectual, Izetbegovic was imprisoned by the Yugoslavian government in 1983 for a 14-year sentence. During the six years he served in prison, Izetbegovic wrote notes on life issues, religion and culture, and politics and political philosophy. These reflections were smuggled out of prison and edited for publication along with a selection of letters from his family. After describing prison life, Izetbegovic has organized his reflections into sections. From his first note " When I lose the reasons to live, I shall die, " Izetbegovic provides a provocative collection of reflections that will interest scholars and researchers of contemporary Balkans, European Islam, and life during the last days of Communist Yugoslavia. (Greenwood Press, 2001) Number of pages: 264 CONTENTS • Preface • Chapter 1 - On Life People and Freedom • Chapter 2 - On Religion and Morality • Chapter 3 - Political Notes • Chapte...

Srebrenickou enklávu, která je dnes výlučně srbská, obývali až do vypuknutí války na jaře roku 1992 převážně Muslimové. Z celkového počtu 36 666 lidí žijících na území „opštiny“ (okresu) Srebrenica se podle sčítání lidu z roku 1990 k muslimské národnosti hlásilo 75,2 procenta obyvatel. Srbové tvořili jen 22,7 procenta. V samotné Srebrenici, kde žilo kolem 6000 lidí, byly národnostní poměry stejné.

Dvousvazková publikace překladů bosenských povídek nazvaná „ Národní epika bosenských mohamedánů ", může podle názvu slibovat zajímavou ukázku balkánské, zvláště ale muslimské literatury, která se v českých překladech objevila až v 90. letech ve sbírce " Pevná pouta - moje náruč bílá " *. Autor překladu je český spisovatel Josef Holeček (1853 - 1929), který si zřejmě svůj zájem o Balkán vybudoval během pracovního pobytu v Záhřebu, kde v 70. letech pracoval jako vychovatel a rovněž jako zpravodaj "Národních listů" během balkánské války.

Výbor z lidové poezie bosenských a hercegovských muslimů předkládá českému čtenáři sbírku lyrických nebo lyricko-epických lidových písní, z nichž nejtypičtější jsou tzv. sevdalinky. Jde o milostné písně, v nichž často zaznívá nejen vášnivý a bolestný milostný cit, ale současně až jakási osudová, a přesto sladká teskná melodie, vystižená ve své podstatě verši. Nejde však o čistě orientální milostný styl, i když označení „sevdah“ pro milostnou touhu převzali neznámí pěvci těchto písní z turečtiny.

Autoři této monografie, jeř zahajuje českou řadu jubilujícího vědeckého časopisu Archív orientální, předkládají pohled na spletité osudy islámu "v diaspoře", to jest mimo ústřední arabské a další muslimské země. Na základě pečlivého studia originálních materiálů osvětlují přístupnou formou podstatu vzniku a vývoj muslimských komunit v Evropské unii, na Balkáně, v Indii a v Číně. I v současnosti se islám šíří do nových oblastí a také posiluje své pozice tam, kde již má své vyznavače. Zároveň reaguje na množství nových podnětů, které přinášejí odlišná prostředí a dynamický charakter doby. Předkládané studie přibližují, jak se muslimské komunity mohou efektivně integrovat do moderní pluralitní společnosti. Seznámit se s touto tematikou může být užiteční i u nás.

Kniha dvojice holandských autorů dokumentuje a analyzuje jeden z mezníků války v Bosně a Hercegovině i nezměrnou lidskou tragédii, kterou se stal bosenskosrbský útok na "bezpečnou oblast" Srebrenica v červenci 1995 a následný masakr několika tisíc bosenských Muslimů. Autoři se stavějí kriticky k obviňování příslušníků sil OSN ve Srebrenici ze zbabělosti i k hypotéze o tajné dohodě, podle níž mělo být město údajně obětováno, a události vysvětlují spíše jako důsledek střetu zájmů na světové politické scéně a neschopnosti mezinárodního společenství dostát v praxi morálním a politickým závazkům, které ve věci bosenského konfliktu přijalo. Svým věcným a objektivním pohledem a rekapitulací šir, ších souvislostí srebrenické tragédie se kniha řadí k nejlepším titulům ve své oblasti. Tato kniha si klade tři cíle. Za prvé chce předložit detailní rozbor „bitvy“ o Srebrenici v období 6. – 11.července a následujících deportací a masových poprav. Za druhé se pokusí vysvětlit , proč bos...