* fitra - knihovna *

V roce 1671 přeložil Edward Pococke ml. Ibn Tufajlovo dílo do latiny. Pro překlad použil arabský originál, který roku 1630 v Aleppu získal jeho otec Edward Pococke st. Anglický překlad, jehož autor byl britský orientalista Simon Ockley (1678 – 1720), vyšel až r. 1708, tedy 11 let před vydáním Robinsona Crusoe od Daniela Defoea.               foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Překlad: Ivan Hrbek Připravila: Lucie Němečková Hudební spolupráce: Josef Plechatý Režie: Lída Engelová Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová Natočeno v roce 2014 pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut" "Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: ...

  Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) "Živý syn Bdícího - حي بن يقظان " Abu Bakr Ibn Tufajl, 1. vydání z r. 1957 (KNIHA) Título: El filósofo autodidacto de Abentofail : novela psicológica / traducida directamente del árabe por Francisco Pons Boigues ; con un prólogo de Menéndez y Pelayo Autor: Muhammad Ibn `Abd al-Malik Ibn Tufayl Publicación original: [lugar no identificado : editor no identificado], Zaragoza : Tip. de Comas Hermanos., 1900 Descripción física: LVI, 250 p.

  Kniha seznamuje čtenáře s hlavními přístupy středověkých myslitelů reagujících na problematické postavení filozofie v arabském světě, jež vycházelo z úsilí harmonizovat řecké myšlenkové dědictví s náboženskou tradicí islámu. Proti těmto harmonizačním tendencím s cílem obrany náboženství před filozofy velmi ostře vystupovali mnozí vládci, učenci a duchovní. Postavení filozofů v arabském světě proto nebylo jednoduché. Mnozí museli své teze skrývat mezi řádky vědeckých spisů a vyhýbat se veřejnému filozofování. Vedle nepřátelského prostředí určovalo místo filozofie v tehdejší společnosti také mezi učenci všeobecně sdílené přesvědčení o škodlivosti filozofických názorů prezentovaných nepřipravenému posluchači či rozvoj arabské mystiky. Ibn Bádždža, andaluský filozof z 12. století, reaguje na nejasnou pozici filozofie v arabském prostředí a ve své filozofii osamoceného se snaží velmi důrazně spojit obec s životem filozofa. Nabízí tak v arabské filozofii zcela originální pojetí role fi...

Láska jako cesta k Bohu je netradičním výběrem z rozsáhlého díla Ibn Síny, jednoho z nejvýznamnějších středověkých muslimských filozofů. Přináší tři spisy, které stály vždy v pozadí myslitelových velkých filozofických kompendií a medicínských sum, a které přesto dodnes jitří představivost orientalistů a vzbuzují dohady o autorově příklonu k mysticismu. Živý, syn Bdícího, Pták a Salamán a Absál jsou příběhy o iniciaci lidské duše při její duchovní cestě vzhůru směrem k Bohu. Tento vyprávěcí cyklus je vhodně doplněn čtvrtým spisem, Pojednáním o lásce , představujícím jeho filozofické zázemí a sdílejícím společné motivy lásky jakožto hybného principu duchovní poutě a andělského potenciálu lidské duše. Přeložila, sestavila a teoretickým úvodem doplnila Magdaléna Vitásková Ibn Síná (980–1037), známý též pod svým latinizovaným jménem Avicenna, byl jeden z nejvýznamnějších myslitelů islámského Východu. Je autorem více než stovky děl, z nichž jsou nejznámější filozofická a medicínská kom...

Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495). Oproti výkladu A. de Libery , který v řadě Dějiny filosofie již vyšel a který věnuje rovnoměrný prostor byzantské, židovské, islámské i latinské tradici, se Kobuschova prezentace soustředí na klíčové autory křesťanského Západu.

V prvním rozhovoru s arabistou Lubošem Kropáčkem (září 2011) převládal převážně politický islám jako hlavní téma a nezbylo mnoho prostoru pro muslimskou filosofii (falsafa), což se tímto rozhovorem pokusíme částečně napravit.  Téma falsafy představil českému čtenáři již v roce 1957 Ivan Hrbek svým překladem filosofického románu Ibn Tufajla, " Živý, syn bdícího ", který Luboš Kropáček v roce 2011 revidoval a doplnil překladem Tufajlovy předmluvy (Muqaddima), a dále napsal úvod a poznámkový komentář.  Další možnost setkat se s muslimským učencem byla prostřednictvím Ghazzálího " Zachránce bloudícího " (Vyšehrad, 2005). 

poznámka : Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Z řady překladů Ivana Hrbka jsou nejvíce zmiňovány díla z edice „Živá díla minulosti“ (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, al-Mas’údí) a hlavně Korán (Al-Qur´an), dále pak překlady prózy (Táhá Husajn nebo Ghassán Kanafání). Mezi těmito publikacemi tvoří výjimku dílo, které se zabývá muslimskou filosofií a jejímž autorem je filosof a lékař Abu Bakr ibn Tufajl, který žil ve 12. století, v období muslimské vlády ve Španělsku (od 7. do 15. století ). Dílo „Živý syn Bdícího" (arab.“ Risála Hajj ibn Jakzán), a i jeho autor, představují filosofii převážně aristotelského typu v logice, fyzice, psychologii a přírodních vědách, neboť ta je také nedílnou součástí muslimské filosofie. Dále dílo reflektuje východiska novoplatonismu, který byl na základě mylně přisuzovaného autorství tzv. "Aristotelovy theologie" (jejímž autorem byl ve skutečnosti Porfyrios, žák a propagátor myšlenek Plótína) rovněž součástí filosofi...

Dějiny středověké filosofie se obvykle píší z hlediska západního křesťanství. Tento přístup má své důsledky. Stanovuje předmět zkoumání i příslušné problémy a oblasti, třídí, rozděluje, proškrtává a člení podle svých perspektiv, zájmů a tradic, vrhá to či ono v zapomínání, vtiskuje výsledkům své zaměření a své předpisy a také budí dojem, že středověké období bylo jednotné.

Kniha  V.V.Sokolova  Středověká filozofie přehledně seznámí čtenáře s učením i s životními osudy významných představitelů středověkého myšlení od období poznání antiky až po vrchol a rozklad scholastiky. Autor přitom sleduje a objasňuje nejen hlavní směry ve vývoji teologicko-filozofické problematiky této doby, ale upozorňuje také na řadu zásadních otázek, které byly v jejich rámci řešeny a měly přes svou převážně teologickou formu důležité místo v celkovém vývoji filozofie. Za postavami křesťanských teologů a náboženských teoretiků, jsou představeni i hlavní osobnosti islámské filozofie, včetně její historie. Autor se věnuje jménům Al-Kindí, Al-Fárábí nebo Ibn Rušd a Al-Ghazzálí a porovnává jednotlivé názory těchto postav z islámské historie. Tato monografie je ideální zdroj informací pro čtenáře českých překladů Al-Ghazzálího " Zachránce bloudícího " a " Výklenek světel " nebo Ibn Rušdovo " Rozhodné pojednání ". Pro úplné pochopení textu je dů...

Kniha „Velké postavy východního myšlení“ je souborem více jak než sta portrétů význačných filozofů a náboženských myslitelů Číny, Indie, Japonska, Korey a islámského světa. Každý medailon obsahuje souhrn a stručný výklad ústředních myšlenek jednoho významného představitele východních myšlenkových proudů. Text by měl čtenáři poskytnout zasvěcený úvod do širší problematiky daného tématu.