Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem afrika : poezie

Bibliografie afroamerické a africké literatury v časopise Světová literatura (1956-1995)

Obrázek
  Na webu Národní knihovny ČR je v digitalizované podobě časopis Světová literatura, ročníky 1956 - 1995, viz cesta níže a soupis těch nejzajímavějších článků a překladů prózy, poezie nebo esejů afroamerické a africké literatury. V menu vpravo " Přihlášení " --- > " přihlásit knihovním účtem /eduID " --- > zobrazí se vyhledávač " Národní digitální knihovna "; vyhledávat pod "Světová literatura - revue zahraničních literatur".   James Baldwin (1924-1987) „Dopis z jedné oblasti v mém mozku“, Světová literatura, 1965, č. 3, s. 82-110, překlad Jaroslav Schejbal angl. originál "Down at the Cross: Letter from a Region in my Mind" vyšel samostatně v časopise The New Yorker v r. 1962, knižně ve sbírce esejů "The Fire Next Time” (1963) „Vyjdi z temnoty“ Světová literatura, 1970, č. 2, s. 2-16, překlad: Michal Žantovský angl. originál "Come Out the Wildemess” vyšlo samostatně v časopise Mademoiselle v březnu 1958, knižně ve sbírc...

"Trpký čas" Aimé Césaire (Odeon, 1968)

Obrázek

"Zápisky o návratu do rodné země" Aime Césaire (1947)

Obrázek
Sláva těm, kdo nevynalezli ani prach, ani kompas, těm, kdo nikdy nezkrotili páru či elektřinu, těm, kdo neprozkoumali ani moře, ani oblohu, ale znají nejodlehlejší končiny země útrap; těm, kdo poznali cestování, jen když je odvlékali, těm, jejichž tělocvikem bylo poklekání, těm, jež domestikovali a pokřeťanšťovali, těm, kterým očkovali degeneraci, tamtamům prázdných rukou, tamtamům vysíleným bubnováním, tamtamům smějícím se zradě. Mé černošství není kámen s hluchotou vrženou do řevu dne, mé černošství není bělmo mrtvé vody na mrtvém oku země, mé černošství není věž, ani katedrála. Noří se do rudého mase země, noří se do žhavého masa nebe, svou poctivou trpělivostí navrtává neprůsvitnou ochablost. Sláva královskému žezlu, těch, kdo nikdy nic nevynalezli, těch, kdo nikdy nic neprozkoumali, těch, kdo nikdy nich nezkrotili, ale uchváceně se oddávají podstatě každé věci, neznají povrch, ale jsou uchváceni pohybem každé věci, nedbají o zkrocení, ale hrají hru světa, Sku...

Rozhovor s afrikanistou Vojtěchem Šaršem na téma africké literatury a hnutí Négritude (12.10.2018)

Obrázek
foto: Schomburg Center for Research in Black Culture (Harlem, NYC) Podobně jako Afroameričané vytvořili pojem „New Negro“ ve 30. letech 20. století, zareagovali z podobných důvodů studenti frankofonních kolonií Afriky a Antil v Paříži a zrodilo se hnutí Négritude. Cílem hnutí bylo vytvořit společensko-kulturní směr vyvěrající z kultur afrického kontinentu a konfrontovat tak vliv bílé koloniální Evropy, který mnohdy velmi agresivně přerušil kulturní kontinuitu afrických etnik, společenství a kmenů. Afrikanista Vojtěch Šarše (nar. 1989) se tímto hnutím dlouhodobě zabývá a v předkládaném rozhovoru odkrývá nejen pozadí jeho vzniku, ale také nastiňuje jeho názory, východiska a jak se vymezovalo vůči kolonialismu. Jeho eseje o africké literatuře či její překlady jste mohli slyšet během tohoto léta na Českém rozhlasu Vltava nebo číst v literárních revue Plav, Analogon nebo Souvislosti. Vojtěch Šarše  vystudoval francouzskou filologii na FF UK, kde je nyní doktorandem oboru Románské ...

"Zamyšlení nad africkými identitami zobrazenými v básnickém prostoru" (ed.) Vojtěch Šarše (FFUK, 2020)

Obrázek
Dva předešlé díly zde  Kolektivní monografie Zamyšlení nad africkými identitami zobrazenými v básnickém prostoru, poslední díl trilogie o afrických literaturách, sestává z deseti esejů z pera zahraničních i českých literárních badatelů a badatelek, kteří se zaměřují na hledání identity v poetickém prostoru vytvářeném nejenom africkými básníky a básnířkami, ale i autory a autorkami z africké diaspory. Tato kolektivní monografie není jako předchozí dva díly zaměřena na subsaharskou frankofonní produkci. Jejím cílem je vyhodnotit, do jaké míry poetická tvorba ovlivňuje identitární přináležitost básníka i jeho lyrického subjektu k teritoriu, které i po více jak tisíci letech zůstává chtěnou, či nechtěnou křižovatkou kulturních a politických vlivů. Každý esej nahlíží na tuto otázku z jiného úhlu pohledu, vybrané texty vycházejí z konkrétních básní, jiné se věnují spíše národním literaturám a typickým prvkům, které je propojují a vytvářejí tak určité literární pole. Ukázka v PDF ....

Keita Fodeba „Africké svítání“ (Aube africaine, 1965)

Obrázek
Keita Fodeba (19. ledna 1921 v Siguiri (Guinea) - 27. května 1969 v Camp Boiro) byl guinejský tanečník, hudebník, spisovatel, dramatik, skladatel a politik. Zakladatel prvního profesionálního afrického divadelního souboru „Africké divadlo“, je autorem skladby Liberté, která je národní hymnou Guineje. Během studia práv v Paříži v roce 1948 založil skupinu Sud Jazz. Koncem 40. let založil „Africké divadlo“ (později Africký balet), úspěšnou taneční skupinu, která vystupovala po Africkém kontinentě šest let a později se stala národní taneční společností v Guineji; tehdy se seznámil s prezidentem Senegalu Léopoldem Sédar Senghorem. Po návratu do Guineje vydal básnickou sbírku Poèmes africains (1950), román Le Maître d'école (1952) a v roce 1957 Keita napsal a inscenoval narativní báseň Aube africaine („Africké svítání“) jako divadelní/taneční představení založeném na skutečných událostech, kdy francouzské jednotky stříleli do protestujících Afričanů, kteří sloužili ve francouzské ...