* fitra - knihovna *

  foto: Dorothea Sharp (1874-1955), Na vrcholu útesu (The Cliff Top), 1920 Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Tato nedůvěra, že mladý člověk „není zcela spolehlivý“, prostupovala tehdy všechny vrstvy. Můj otec by byl nikdy do svého obchodu nepřijal mladého člověka, a kdo měl tu smůlu, že vypadal obzvlášť mladě, musel všude čelit nedůvěře. Tak se stávalo to, co je dnes téměř nepochopitelné, že mládí bylo pro každou kariéru překážkou, kdežto vyšší věk předností. Zatímco v naší dnešní, zcela změněné době čtyřicetiletí dělají vše, aby vypadali jako třicetiletí a šedesátiletí jako čtyřicetiletí, zatímco dnes se mladost, energie, výkonnost a sebedůvěra se podporují a doporučují, v onom věku jistoty se musel každý, kdo chtěl kupředu, maskovat všemi možnými způsoby, aby vypadal starší. Noviny doporučovaly prostředky, jak urychlit růst vousů, čtyřiadvacetiletí nebo pětadvacetiletí lékaři, kteří právě absolvovali studium medicíny, nosili mohutné plnovousy a nasazovali ...

  foto: Hans Belting věnoval v roce 2015 Masarykově univerzitě část své knihovny         (více v rozhovoru @MUNI) V českém překladu vychází první kniha z trilogie Hanse Beltinga " Obraz a kult: Dějiny obrazu před érou umění ", vydané v roce 1990, kde Belting "usiloval o odpoutání studia obrazu od  tradičních dějin umění. Samotný koncept "umění" v předmoderních kulturách neexistoval, a bylo tak zapotřebí pracovat při jeho studiu s úplně jiným metodologickým rámcem. " * Na tuto knihu navazuje "Neviditelné dílo: Moderní mýty umění" (1998), ve kterém se "Belting naopak věnuje tomu, jak se obraz stal součástí moderního uměleckého mýtu," * do češtiny přeloženo ale nebylo. Poslední z trilogie Beltingova nového pohledu na dějiny umění je " Antropologie obrazu: Návrhy vědy o obrazu " (2001, česky 2021), která je "jistou formou završení procesu přemýšlení nad obrazy a jejich studiem, který začal již v raných osmdesátých letech a p...

  Alasdair MacIntyre  (12. ledna 1929 – 21. května 2025)  byl skotský a americký morální a politický filosof, přední představitel komunitarismu a kritik moderních individualistických společností. Jeho nejznámější dílo je Ztráta ctnosti (1981, česky 2004) , ve kterém předkládá svou tezi o moderním světě, v němž dominují koncepce liberálního individualismu a marxismu. Jedná se sice o dva protikladné ideové systémy, avšak oba spojuje jeden společný rys. Představují ethos moderního světa. MacIntyre odhaluje negativní atributy těchto myšlenkových systémů negativně ovlivňují současnou morální teorii i praktický život. Východisko nachází v radikálním odmítnutí valné části tohoto ethosu.  ( wikipedia ) "Na čem je možno založit morální odmítnutí stalinismu. Není možné znovuoživit morální obsah marxismu tím, že prostě vezmeme stalinistické pojetí historického vývoje a připojíme k němu liberální morálku. Navíc jsem si uvědomil, že příčino...

  foto: Neil Postman, c. 90. léta 05:00 "V této přednášce se snažím postihnout významový rozdíl mezi slovy informace, poznání a moudrost. Je zřejmé, že informace není totéž co poznání a už vůbec se neblíží tomu, co bychom mohli nazvat moudrostí. Informace se skládá z faktických výroků o světě. Ve světě existuje nespočet faktů. Fakta se stávají informací teprve tehdy, když si jich všimneme a mluvíme o nich, nebo – v případě novin – o nich píšeme. Podle této definice fakta nemohou být chybná, jsou taková, jaká jsou. Výroky o faktech, tedy informace, však chybné být mohou – a často jsou. Říci, že žijeme v bezprecedentní éře informací, znamená pouze to, že máme k dispozici více výroků o světě, než jsme měli kdykoli předtím. To ale taky znamená, že máme k dispozici více chybných výroků než kdykoli předtím. Diskutuje vůbec někdo o tom, jak rozlišit pravdu od nepravdy? Kromě škol, které by se tím měly zabývat, ale většinou to ignorují, existuje vůbec nějaká instituce či médium, které se ...

  Lewis Mumford (19. října 1895 – 26. ledna 1990) Americký historik, sociolog, filozof a literární kritik. Byl ovlivněn pracemi Patricka Geddese o moderním městě, sám proslul nejvíce také sociologií velkoměsta, k nejslavnějším patří kniha The City in History z roku 1961, za niž získal National Book Award v kategorii literatury faktu. Definoval zde ideál tzv. organického města. Silně kritizoval rozvoj některých amerických měst, zejména vznik tzv. sídelních kaší, a chyby v urbanistickém rozvoji označil za příčinu řady sociálních problémů. Kritizoval též dehumanizační účinky moderních technologií. Česky vyšla pouze jediná kniha "Technika a civilizace" (Technics and civilization), přeložil Dr. Vlad. Roháček, Práce, 1947    (@wikipedia) "Mechanický světový názor, který se zrodil v 17. století, musí být nyní nahrazen filosofií a metodou, která lépe činí zadost lidské povaze v jejím celku. Abychom zachránili naši vědu a techniku, které obě jsou cennou pomůckou lidského výv...

  foto: John Baldessari (1931–2020) " Vše až na umění je z tohoto obrazu odstraněno. V tomto díle se neuplatnily žádné myšlenky. " (1966) ✻ Dějiny umění (moderna, postmoderna, avantgarda, tradice) ✻ "Ponoříme-li se do literatury o umění, která v 18. století hovořila o umění nejraději jako o ideálu, přičemž jednotlivá díla o tom mohla vždy jen svědčit, zatímco v 19. století vznik „dějin umění“ zase redukoval veškerá díla na doklady, a to průběhu stylu, vývoje atd. V obou případech byla díla spíše sekundárními tématy bádání, zaostávajícími za primárními tématy jako „uměním“ nebo „dějinami. Až později, snad teprve po válce, kdy současné umění stále nemilosrdněji zpochybňovalo pojem díla, se váhavě uznalo, že studium umění získalo svou skutečnou věrohodnost z vlastnictví děl." "Dějiny umění zkoumají, jak víme, díla, jež jsou nositeli ztvárnění. Ztvárňují však i samy sebe, když se objeví na veřejnosti a přitom používají diskurs zvláštního druhu, diskurz dějin umění....

  "Společnost spotřeby a její mýty" Jean Baudrillard  Vydáno: 2025 , Dauphin Originální název: La Société de consommation, 1970 Překlad: Vladimír Čadský Počet stran: 344 Jazyk vydání: český

  foto: obálka "The End of Education: Redefining the Value of School" Neil Postman (Knopf, 1995) 03:45 [Neil Postman]  "Absence konce znamená absenci smyslu." 05:40 [Neil Postman]  "Abyste se naučili dát něco dohromady, něco používat, to vyžaduje určité zredukování vzdělávání na mechanický proces a pro takové dovednosti to je ten nejlepší způsob, jak si je osvojit. Nicméně abyste se stali jiným člověkem, který skrze studium získá náležitý vhled, koncept nebo vizi, jež mu změní obraz světa, to je záležitost zcela jiná. Aby se tak stalo, je zapotřebí mít "smysl" a to je otázka metafyziky. Termín "smysl", o kterém tady hovořím, je zcela něco jiného než "motivace". V souvislosti s výukou se pojem "motivace" vztahuje k dočasným fyzickým úkonům, kdy student oplývá zvědavostí a jeho pozornost se soustředí na studium. Nemám v úmyslu tento přístup shazovat, ale nesmí být zaměňován za "smysl", proč jsme ve třídě, poslou...