Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Epistemologie

Pavel Barša: "Vystihnout člověka v jeho jedinečnosti a neredukovat ho na obecný jev." (12.5.2025 @EDO)

Obrázek
  Pavel Barša: Mají být jsoucna přírody našimi předměty, nebo společníky? (12.5.2025 @EDO) 00:00 Úvod 02:00 René Descartes ---> Člověk je subjekt a měl by se k přírodě chovat jako k objektu? Pavel Barša: "Teď se ale zdá, že ten objekt (příroda) se stal druhým subjektem a vrací úder" --- > antropomorfní interpretace ekologické krize. 03:00 Michel Serres "Smlouva s přírodou" (1990) 04:30 Vztahy k objektům a vztahy mezi subjekty, Michel Serres:           "Jednat s přírodou, jako by byla subjekt." 06:00 Přirozenost a konvence            Vztah k předmětu            Vztah k jinému subjektu - konvence, pravidla 07:30 Zákony přírody vs. zákony obce             Přírodní zákony jsou nutné            Společenské zákony jsou kontingentní = pluralita kultur vs. homogenita přírody            Thomas Hobbes "Válk...

Morální a politický filosof Alasdair MacIntyre (1929-2025)

Obrázek
  Alasdair MacIntyre  (12. ledna 1929 – 21. května 2025)  byl skotský a americký morální a politický filosof, přední představitel komunitarismu a kritik moderních individualistických společností. Jeho nejznámější dílo je Ztráta ctnosti (1981, česky 2004) , ve kterém předkládá svou tezi o moderním světě, v němž dominují koncepce liberálního individualismu a marxismu. Jedná se sice o dva protikladné ideové systémy, avšak oba spojuje jeden společný rys. Představují ethos moderního světa. MacIntyre odhaluje negativní atributy těchto myšlenkových systémů negativně ovlivňují současnou morální teorii i praktický život. Východisko nachází v radikálním odmítnutí valné části tohoto ethosu.  ( wikipedia ) "Na čem je možno založit morální odmítnutí stalinismu. Není možné znovuoživit morální obsah marxismu tím, že prostě vezmeme stalinistické pojetí historického vývoje a připojíme k němu liberální morálku. Navíc jsem si uvědomil, že příčino...

"Člověk nejí, když má hlad, nýbrž když jej hodiny k tomu pobídnou" Lewis Mumford (k 130. výročí jeho narození)

Obrázek
  Lewis Mumford (19. října 1895 – 26. ledna 1990) Americký historik, sociolog, filozof a literární kritik. Byl ovlivněn pracemi Patricka Geddese o moderním městě, sám proslul nejvíce také sociologií velkoměsta, k nejslavnějším patří kniha The City in History z roku 1961, za niž získal National Book Award v kategorii literatury faktu. Definoval zde ideál tzv. organického města. Silně kritizoval rozvoj některých amerických měst, zejména vznik tzv. sídelních kaší, a chyby v urbanistickém rozvoji označil za příčinu řady sociálních problémů. Kritizoval též dehumanizační účinky moderních technologií. Česky vyšla pouze jediná kniha "Technika a civilizace" (Technics and civilization), přeložil Dr. Vlad. Roháček, Práce, 1947 .  (@wikipedia) Naše mechanická civilizace — toť splynutí četných zvyklostí, idejí a způsobů života, jakož i technických pomůcek; Avšak první projev nového řádu nastal v celkovém obraze světa: za prvních sedm set let existence strojů se kategorie času a prostoru n...

"Informace, poznání a moudrost" Neil Postman (1999)

Obrázek
  foto: Neil Postman, c. 90. léta 05:00 "V této přednášce se snažím postihnout významový rozdíl mezi slovy informace, poznání a moudrost. Je zřejmé, že informace není totéž co poznání a už vůbec se neblíží tomu, co bychom mohli nazvat moudrostí. Informace se skládá z faktických výroků o světě. Ve světě existuje nespočet faktů. Fakta se stávají informací teprve tehdy, když si jich všimneme a mluvíme o nich, nebo – v případě novin – o nich píšeme. Podle této definice fakta nemohou být chybná, jsou taková, jaká jsou. Výroky o faktech, tedy informace, však chybné být mohou – a často jsou. Říci, že žijeme v bezprecedentní éře informací, znamená pouze to, že máme k dispozici více výroků o světě, než jsme měli kdykoli předtím. To ale taky znamená, že máme k dispozici více chybných výroků než kdykoli předtím. Diskutuje vůbec někdo o tom, jak rozlišit pravdu od nepravdy? Kromě škol, které by se tím měly zabývat, ale většinou to ignorují, existuje vůbec nějaká instituce či médium, které se ...

Marshall McLuhan "Formativní silou médií jsou média sama" (1964)

Obrázek
  foto: "Understanding Media: The Extensions of Man" Marshall McLuhan (Routledge & Kegan Paul, 1964) ✻ Formativní silou médií jsou média sama ✻ "Arnold Toynbee nemá ani ponětí o tom, jak média utvářejí historii. Jednou zcela vážně tvrdil, že výchova dospělých, jako například práce britského Sdružení pro výchovu dělníků, je užitečnou protiváhou bulvárního tisku. To zní jako hlas literárního člověka, který je zavalen reklamou a přitom se chlubí: „Osobně nevěnuji reklamě žádnou pozornost.“ Duchovní a kulturní výhrady, které mohou mít orientální národy k naší technologii, jim nebudou k ničemu. Technologie nepůsobí na úrovni názorů či pojmů, nýbrž stále a bez jakéhokoli odporu mění vzájemný poměr jednotlivých smyslů a modely vnímání. Vážný umělec je jedinou osobností, která se s technologií dokáže beztrestně střetnout, právě protože si je jako odborník vědom změn, k nimž ve smyslovém vnímání dochází. (...) Peníze reorganizovaly smysl života národů právě proto, že jsou ext...

Jean Baudrillard o odcizeném a unaveném člověku, nové kultuře, obrazu ženy, narcismu, úroku a mediích rozkládajících naši realitu (z knihy "Společnost spotřeby a její mýty")

Obrázek
  "Společnost spotřeby a její mýty" Jean Baudrillard  Vydáno: 2025 , Dauphin Originální název: La Société de consommation, 1970 Překlad: Vladimír Čadský Počet stran: 344 Jazyk vydání: český