* fitra - knihovna *

  foto: Plakát upozorňující na skupinu Baader-Meinhof známou jako Frakce Rudé armády ze 70. let (wikipedia) „Anarchistický přelud dokonalé svobody, vepsaný na jejich praporu, vábí obzvláště silnější osobnosti. Kdož by se rád nevyrval konvenci, jež je tak nesnesitelně sešněrovala lidstvo! Kolik vzpour, soukromých i veřejných se proti ní již zdvihlo! Není snad jedince, národa a společnosti, aby jí občas nesetřásly třeba i s risikem života. Heslo svobody je ze všech hesel nejsvůdnější. Tomu rozumí každý. Čím je nezkušenější a naivnější, tím více je jím strhován. A věří mu ovšem doslova, netuše jeho relativity. Nechápe, že jím by zvítězila sama zkáza. Vždyť život existuje jen, pokud je spořádán. Bez řádu by nebylo žádné jednoty a tedy ani osobnosti, jež by se rozložila v tříšť pocitů, citečků a dojmů. Nebylo by ostatně ani těla, jehož důmyslná organisace zakládá se právě na řádu. Konvence ovšem není řád. Řád život rozvíjí a ochraňuje, kdežto konvence jej mrzačí a dusí. Hubit konve...

  Theodor W. Adorno "Teorie polovzdělanosti" (1959)  český překlad Ivan Vojtěch, Orientace 1, 1966, č. 1, s. 62–71; Orientace 1, 1966, č. 2, s. 66–75 download PDF "... díky masovým médiím rozhlasu a televize - byl prudce prolomen předměšťanský, v podstatě na tradičním náboženství lpějící svět představ. Je potlačován duchem kulturního průmyslu; avšak autonomie jako a priori vlastního měšťanského pojmu vzdělání neměla čas se zformovat. Vědomí přechází bezprostředně z jedné heteronomie do druhé; na místo autority bible nastupuje autorita sportovního stadiónu, televize, "skutečných příběhů", opírajících se o právo na doslovnost a reálnost, která nemá nic společného s tvořivou fantazií." [...] "Nejméně významná je snad okolnost, že miliony lidí dříve o těchto statcích nic nevěděli, nyní jsou jimi doslova zavaleni a nejsou na to duchovně vůbec připraveni." [...] "Na vzdělání ke svému štěstí či neštěstí participují jen jednotlivá individua, nebo p...

  Frankfurtská škola v 30. letech: druhá dekáda 30. léta byla pro kritickou teorii, jak ji dnes známe, elementární a ustanovující. Také proběhly závažné společensko-politické události a jevy. V roce 1929 vypukla v USA ekonomická krize, která se rozšířila do Evropy a uvrhla velkou část nižších a středních tříd v nezaměstnanost a chudobu. Krize otřásla nepevným Versaillským systémem , který se rozsypal jako domeček z karet. Mladé neukotvené evropské demokracie padaly jedna za druhou a nahrazovaly je fašizující a fašistické autoritativní režimy. V tomto zlomovém historickém okamžiku nebyly levicové strany — sociální demokracie a komunisté - schopny jednotného postupu a postavit hráz šíření fašismu a nacismu. Část proletariátu - teoretické opory marxismu - se přiklonila k fašismu a nacismu. Dílčí marxistické teze se v praxi ukázaly jako neplatné. V Německu byla rozložena demokratická Výmarská republika a k moci nastoupil Hitler. [...] Analytická práce ve 30. letech byla spojena zejména...

  foto: Angela Davis and Herbert Marcuse (c. 1968) Hledání ztraceného smyslu revoluce zrod a počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953-1960 Michal Kopeček (Argo, 2009) 386 s. Revoluce na pořadu dne : kritická teorie Frankfurtské školy a její recepce v německém protestním levicovém hnutí šedesátých let dvacátého století, Frakci Rudé armády a německé strany Zelených: diskursivní analýza Martin Valenta (Matfyzpress ; Ústav pro studium totalitních režimů, 2011) 318 s. celý text v PDF Od Adorna k Habermasovi : studie ke vztahu kritické teorie a náboženství Karel Hlaváček (Centrum pro studium demokracie a kultury, 2020) 191 stran Smrt Západu : jak vymírání obyvatel a invaze přistěhovalců ohrožuje naši zemi a civilizaci Patrick J. Buchanan (Mladá fronta, 2004) Buchanan v knize popisuje zánik Západu. Příčinu vidí ve ztrátě jeho hodnot, především potom ve ztrátě židovské a křesťanské víry. Vinu za to dává idejím čtyř myslitelů, „Čtyřem, kteří stvořili revoluci“, marxistický...

  "Termín "kulturní průmysl" byl snad poprvé použit v knize Dialektika osvícenství, kterou jsme Horkheimer a já publikovali v Amsterodamu v roce 1947. Ve svých konceptech jsme původně mluvili o "masové kultuře". Tento výraz jsme nahradili "kulturním průmyslem," aby byla vyloučena interpretace hodící se jeho obhájcům: že je to záležitost něčeho jako kultury, která povstává spontánně z mas samotných, současná forma populárního (lidového) umění. Od tohoto musíme kulturní průmysl velmi pečlivě odlišovat. Kulturní průmysl slévá staré a familiární do nové kvality. Ve všech jeho odvětvích existují produkty, jež jsou šity na míru masové konzumaci a do velké míry povahu této konzumace samy určují, neboť jsou produkovány více či méně podle plánu. [...] Kulturní průmysl záměrně integruje svého konzumenta seshora. Ke škodě obou nutí ke spojení oblasti vysokého a nízkého umění, oddělené po tisíce let. Vážnost vysokého umění je zničena spekulacemi o jeho účinnosti ...

  foto: Vincent van Gogh "The Potato Eaters" 1885 Lithographie on paper . 26.5 x 32.5 cm 02:14  Otázka současného umění Jak být subverzivní? [Subverze = podkopat, podvrátit] lat. "subverto" = podvrátit něco 03:10  Subverze je prvek moderního umění 03:40  Walter Benjamin ""umělec ve věku vrcholného kapitalismu" [Charles Baudelaire: A Lyric Poet in the Era of High Capitalism] 04:13  Marxismus dělí společnost na buržoazii a proletariát, Charles Baudelaire ještě přidává jeden prvek: moderní umělec Moderní umělec má s proletářem společné to, že oba prodávají svou pracovní sílu na trhu. Umělec svůj umělecký potenciál Moderní umělec chce ale uplatnit svou tvůrčí sílu/představivost, která není ohodnocena trhem. Chce umění, které má jiné umělecké normy/ideály, než je vkus tehdejší buržoazie. Stejně jako proletář, který chce svou prací uplatnit svou tvůrčí energii 06:00 Moderní umělec a proletář se ale rozchází v tom, že jeho umění je nepochopitelné jak prole...