Michael Hauser: Proč být klasický? Umění v dobách odcházejícího postmodernismu (subverze, iluze plurality, pozdní kapitalismus, nivelizace sfér společnosti) (11.11.2014 @FaVU VUT v Brně)

 



foto: Vincent van Gogh "The Potato Eaters" 1885
Lithographie on paper . 26.5 x 32.5 cm





02:14 
Otázka současného umění Jak být subverzivní? [Subverze = podkopat, podvrátit] lat. "subverto" = podvrátit něco

03:10 
Subverze je prvek moderního umění

03:40 
Walter Benjamin ""umělec ve věku vrcholného kapitalismu" [Charles Baudelaire: A Lyric Poet in the Era of High Capitalism]

04:13 
Marxismus dělí společnost na buržoazii a proletariát, Charles Baudelaire ještě přidává jeden prvek: moderní umělec
Moderní umělec má s proletářem společné to, že oba prodávají svou pracovní sílu na trhu. Umělec svůj umělecký potenciál
Moderní umělec chce ale uplatnit svou tvůrčí sílu/představivost, která není ohodnocena trhem. Chce umění, které má jiné umělecké normy/ideály, než je vkus tehdejší buržoazie.
Stejně jako proletář, který chce svou prací uplatnit svou tvůrčí energii

06:00
Moderní umělec a proletář se ale rozchází v tom, že jeho umění je nepochopitelné jak proletariátu, tak buržoazii.
Moderní umělec, dle Waltra Benjamina, má vyloučenou pozici; není součástí jak proletariátu, tak buržoazie.

08:10
Moderní umělec a jeho spřízněnost s proletariátem, kterou odhalil Walter Benjamin.
Vincent van Gogh a jeho "Jedlíci brambor" "Vesnické boty". V českém prostředí to byl např. Jaroslav Seifert

09:30
Otázka je, proč moderní umělec netvoří díla, která na trh uplatnit lze? Proč je tam distance? Mezi společností a moderním umělcem je nepochopení.
Proč netvoří díla, co vyhovují většinovému vkusu?

11:15
Kolem roku 1950 se umělecké směry a díla stala součástí institucí a trhu.
Ve většině domácností se objeví reprodukce Van Goghovy Slunečnice, který za svého života neprodal jediný obraz

13:00
V 50. letech (v Evropě) se také mění pozice proletáře.
Integrace dělnického obyvatelstva do systému, systémem je myšleno instituce a trh. (Jürgen Habermas)

13:50
V 50. a 60. letech objevuje otázka "v čem spočívá subverze?"
Tehdejší umělec podkopával maloměšťácké ideály/morálku a způsob života.
Kde je ale subverze po začlenění modernistického umění do systému a jak ji znovu vytvořit?
V 70. letech přichází postmodernismus se dá chápat jako pokus o znovu objevení subverze.

16:00
"Postmoder­nis­mus neboli kulturní logika pozdního kapi­ta­lismu" Fredric Jameson (2016)
"Postmodernism, or, The Cultural Logic of Late Capitalism" (1991)
Ernest Ezra Mandel (1923 -1995), "Pozdní kapitalismus" (1975)

17:00
Pozdní kapitalismus je stav ve společnosti, kdy např. mizí rozdíly mezi městem a vesnicí.
Totéž se odehrává v celé společnosti, která ztrácí vnitřní sféry, které ji rozčleňovaly a dávaly jí tak svou kulturu, slovník, nebo způsob odívání.
Tehdy vzniká jeden komplexní celek; člověk z vesnice se obléká stejně jako člověk z města, také hovoří stejně.

20:00
Ztráta diferenciace se projevuje také v umění
Umění ztrácí svou oddělenou/vyloučenou pozici

21:00
V pozdním kapitalismus ekonomika do sebe vstřebala prvky moderního umění a přichází postmodernistické umění.

22:20
Co je hlavní ideologická konstrukce současného kapitalismu, jako byl např. marxismus-leninismus v minulém režimu; ve vrcholném kapitalismu to byla pracovitost; v pozdním kapitalismus to je užívání, ale je to zároveň i příkaz.
Dnešní společnost ztratila svou diferenciaci dřívějšími sférami (město/vesnice, umělec/proletariát/buržoazie)

25:00
Falešný obraz rozmanitosti, který při pohledu zblízka odhaluje centralizaci, viz ekonomika, kde mnoho značek má stejného nadnárodního vlastníka.
Tenze mezi pluralitou (kterou vnímáme) a panstvím (ovládáním)

28:00
Ve světě, ze kterého není úniku, slouží "pluralita" jako útěšný prostředek, tudíž jako ideologie. Umožňuje nám, v tomto světě žít.

29:30
"Jsme jiní" Jinakost, jako reklamní slogan. Kdo je ale jiný, když jsme všichni jiní?
"Podvod mnohosti" (Adorno)
MARTIN NOVÝ (HISTORICKÁ SOCIOLOGIE 1/2016)



32:00
Moderní umění vzniklo jako pokus o obnovu subverze
Př. Wagnerova opera "Parsifal" (director: Christoph Schlingensief, conductor: Pierre Boulez)

Dílo prezentuje flexibilitu a to dělá dnes kapitál.
Je to tedy subverze, ale čeho?
Není jasné, co chce postmoderní umění rozvracet.

42:00
Hegelovské splynutí protikladů
Kapitalismus vyžaduje flexibilitu pro dvojí funkci. Člověk musí být flexibilní vůči normám, rodině...
Subverze se spojuje s panstvím

43:00

49:00
„Proletářský aristokratismus“ A. Badiou = umělec se neřídí pravidly, které mu předkládá mainstream. Umění, obracející se k ideálu lidství v každém člověku.

53:00
Affirmacionismus = přitakání tj. přitakání umělecké pravdě
Subverze dnešní doby, vytvářet affirmacionistické umění



Vincent van Gogh "The Potato Eaters" 1885, oil on canvas, 82 cm × 114 cm


Populární příspěvky z tohoto blogu

ERIC GARNER "I Can´t Breathe" (RIP)

"Tři dimenze modernismu" Daniel Bell (1978)

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)