Miloslav Topinka o Jindřichu Chalupeckém a jeho pohledu na umění a umělce (@Bubínek Revolveru 26. 11. 2020)
foto: Jiří Kolář "Úšklebek století" koláž z roku 1961, přehled tvorby Jiřího Koláře vyšel v publikaci "Jiří Kolář: Úšklebek století / Grimace of the Century" (NGP, 2020)
"Chalupecký říká: „Umění se musí změnit.“ I v dalších textech ze sedmdesátých a osmdesátých let Chalupecký problematizuje pojem umění: „Sama kategorie umění se stává pochybná,“ píše v doslovu k esejům zařazeným do knihy Na hranicích umění. Lidé jako by umění nepotřebovali, „svět umění se stává uzavřeným, světem sám pro sebe, elitářskou záležitostí nebo organizovanou zábavou“. A v eseji Umění v odlišném světě z roku 1976: „Moderní umění degeneruje.“ Kořeny „akademizace“ nalézá už v Bauhausu a v Malevičově vitebské škole. Konjunktura moderního umění nastává už počátkem dvacátého století. Umění se stává zbožím. Osmadvacetiletý Picasso si už roku 1909 mohl najmout rozsáhlý byt na bulváru Clichy, měl služebnou a uzavřel velice výhodnou smlouvu s obchodníkem Kahnweilerem. Za úspěch se ale podle Chalupeckého platí. Umění ovládli sběratelé, teoretici, obchodníci, muzejní kurátoři. Umělecké, komerční a kritické zájmy jsou propleteny. Díla se stala dobrou kapitálovou investicí. „Umělec ztrácel svobodu; zavazoval ho úspěch.“ Umění se začala zmocňovat média, popularizovala ho, redukovala jeho význam na snadno pochopitelné formulky. Z novosti moderního umění se stávaly novinky uměleckého trhu. Objevila se snaha upoutat na sebe pozornost nápadným gestem. „Nakonec zbylo jen to gesto,“ dodává Chalupecký. Umění se mění v manýru, která se na trhu osvědčila. Avantgarda upadá do konvence. Propojuje se s velkými obchodními galeriemi, vlivnými časopisy, s oficiálními institucemi. „Podstatné není odmítnout čestnou legii, je potřeba si ji nezasloužit,“ cituje Erika Satie v eseji Dílo a oběť z roku 1978. Avantgardismus se stal avantsnobismem. Surrealismus se stal uměním bohaté společenské smetánky. Minimalismus vyústil do estetismu úhlednosti, konceptualismus končí jako Andersenova pohádka o císařových nových šatech. Moderní umění už unavuje, žije ze zbytků jako hyeny. Umění vzniká z umění, odtud Chalupeckého nedůvěra k postmodernismu. Transavantgarda končí v rétorice, eklekticismu, v novém akademismu. Umělecké dílo není kam dát. V galerii se stává zbožím."
zdroj: Miloslav TOPINKA "Cestou necestou za svlékanou nevěstou, až do konce" (k výročím Jindřicha Chalupeckého)
(@Bubínek Revolveru 26. 11. 2020)
.jpg)
