* fitra - knihovna *

První díl edice korespondence Aloise Musila (1868-1944), orientalisty, arabisty, teologa a cestovatele, sleduje kulturní a politický kontext společenských sítí první Československé republiky v souvislosti s budováním Orientálního ústavu. Výběr osob pro edici vycházel především z okruhu vědců a vysoce postavených úředníků ministerstev a obchodních a živnostenských komor, kteří se podíleli na výstavbě struktury, zákona, stanov a výběru členů Orientálního, respektive Slovanského ústavu a následně se významně prosadili ve vedení těchto ústavů. Generace „otců zakladatelů” - právník a specialista na zahraniční obchod Zdeněk Fafl, právník, ministr zahraničního obchodu a vedoucí Úřadu pro zahraniční obchod Rudolf Hotowetz a archeolog a etnolog Lubor Niederle - zanechala o své činnosti svědectví v korespondenci s Aloisem Musilem. ................................................ Název: Korespondence Aloise Musila I.: Alois Musil a počátky Orientálního ústavu v korespondenci "otců zak...

Nejvýznamnější český orientalista Alois Musil byl jako katolický kněz, navíc úzce spjatý s posledním rakousko-uherským císařským párem i s „buržoazní“ Masarykovou republikou, odsouzen komunistickým režimem k zapomnění. Přesto je mezi zahraniční odbornou veřejností dobře známý. Díky odhodlání a zapálení se původem chudý moravský chlapec stal cestovatelem, spolunáčelníkem dvou beduínských kmenů i objevitelem jednoho ze skvostů raně islámské architektury, unikátní stavby Qusajr cAmra. Napsal 70 knih a přes 1400 odborných i populárních článků a během první republiky pod Masarykovým vedením významně formoval československou orientalistiku. Vedle orientalistiky se zabýval biblistikou, kartografií, archeologií, etnografií i kulturní a sociální antropologií. Kniha v PDF související:  "Ze světa islámu" Alois Musil (Akropolis, 2014)