* fitra - knihovna *

  foto: původní obálka z roku 1961 Úvod k překladu od Ivana Hrbka k vydání z r. 1961 "Cesty po Africe, Asii a Evropě vykonané v letech 1325 až 1354" Muhammad ibn Abdallah Ibn Battuta (Odeon, 1961) "Na celém Předním východě se ve středověku cestovalo hodně a daleko. Zvláště Arabové jsou vášnivými cestovateli, snad je to pozůstatek jejich kočovného života. Ale Arabové si také libují v popisné literatuře a mají rádi dlouhá vypravování. Je mnoho příčin, proč Arabové a ostatní muslimové tak často a tak rádi cestovali. Jednou z těch příčin je povinnost každého muslima vykonat pouť do Mekky, jiným podnětem k podnikání dalekých cest byly tzv. cesty za věděním, to jest za poznáním a prohloubením znalostí islámských věd. Mezi Córdobou na západě a Buchárou na východě, mezi Halabem a Jemenem putovali neustále mladí i staří, poháněni touhou usednout u nohou některé z významných autorit své doby, aby nabyli příslušného vzdělání a získali diplom. Přehlédneme-li arabskou cestopisnou lit...

Překlad Koránu od Ivana Hrbka je již třetí v pořadí a patří k těm nejlépe hodnoceným, neboť překladatel si byl vědom chyb a nedostatků v předešlých překladech (Čeština A.R.Nykl, stručný komentáře I.Veselého) a vyvaroval se jich. Jeho text je používán jak orientalisty a odborníky na islám, tak i česky mluvícími muslimy.

Na celém Předním východě se ve středověku cestovalo hodně a daleko. Zvláště Arabové jsou vášnivými cestovateli, snad je to pozůstatek jejich kočovného života. Ale Arabové si také libují v popisné literatuře a mají rádi dlouhá vypravování. Je mnoho příčin, proč Arabové a ostatní muslimové tak často a tak rádi cestovali. Jednou z těch příčin je povinnost každého muslima vykonat pouť do Mekky, jiným podnětem k podnikání dalekých cest byly tzv. cesty za věděním, to jest za poznáním a prohloubením znalostí islámských věd. Mezi Córdobou na západě a Buchárou na východě, mezi Halabem a Jemenem putovali neustále mladí i staří, poháněni touhou usednout u nohou některé z významných autorit své doby, aby nabyli příslušného vzdělání a získali diplom.

poznámka : Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Z řady překladů Ivana Hrbka jsou nejvíce zmiňovány díla z edice „Živá díla minulosti“ (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, al-Mas’údí) a hlavně Korán (Al-Qur´an), dále pak překlady prózy (Táhá Husajn nebo Ghassán Kanafání). Mezi těmito publikacemi tvoří výjimku dílo, které se zabývá muslimskou filosofií a jejímž autorem je filosof a lékař Abu Bakr ibn Tufajl, který žil ve 12. století, v období muslimské vlády ve Španělsku (od 7. do 15. století ). Dílo „Živý syn Bdícího" (arab.“ Risála Hajj ibn Jakzán), a i jeho autor, představují filosofii převážně aristotelského typu v logice, fyzice, psychologii a přírodních vědách, neboť ta je také nedílnou součástí muslimské filosofie. Dále dílo reflektuje východiska novoplatonismu, který byl na základě mylně přisuzovaného autorství tzv. "Aristotelovy theologie" (jejímž autorem byl ve skutečnosti Porfyrios, žák a propagátor myšlenek Plótína) rovněž součástí filosofi...

O málokteré významné osobnosti arabského středověku máme tak skoupé životopisné údaje jako o al-Mas´údím. Nelze říci, že by biografická a bibliografická díla o něm mlčela, avšak pravda je, že mnohem větší pozornost věnují jeho rozsáhlému, dnes bohužel většinou ztracenému dílu než jeho životu. Al-Mas´údí se již v mladém věku vydal na cesty a léta putoval po okrajových zemích islámského světa i mimo jeho hranice.

O málokteré významné osobnosti středověku, a to nejenom islámského, máme k dispozici tak podrobné a přesné zprávy jako právě o Ibn Chaldúnovi. Vděčíme za to především jemu samému, neboť zanechal vlastní biografii, lze říci, že Ibn Chaldúnova autobiografie je vůbec nejpodrobnější v celé islámské literatuře.  Abdarrahmán ibn Chaldún, severoafrický dějepisec, polyhistor a myslitel, se během pobytu na hradě Kal´at Ibn Saláma rozhodl sepsat dějiny světa, jejichž první vydání dokončil po sedmi letech práce (1375-1382) a až do konce svého života je doplňoval a zdokonaloval. Ibn Chaldún zamýšlel napsat dějiny těch národů a oblastí, s nimiž se islámský svět dostal do styku. Celý spis se skládá ze sedmi svazků: první díl "Úvod" (arab. Mukaddima), druhý až pátý díl obsahuje historii Arabů od dob před islámských až do Ibn Chaldúnovy doby. Hlavním přínosem Ibn Chaldúna pro arabskou a muslimskou historii je jeho výbor materiálu a jeho kritické hodnocení. Z historického hlediska jsou ne...

Naší vědeckou veřejnost není třeba seznamovat s Abú Alí ibn Sínou - Avicenou. Zná dobře nejen jeho jméno, ale i jeho význam pro celé myšlení středověké Evropy. Avicenna a s ním dlouhá řada ostatních vědců arabského chalífátu je oním spojovacím článkem mezi vědou antickou a vedou Evropy v druhém tisíciletí našeho letopočtu. A nejen článkem spojovacím, ale článkem, který nesmírně obohatil a obrodil antické vědění tím vším, co do něho vnesl z pokladnic kultur východních národů, stmelených pod vládou Arabů v mocnou říši.