Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2019

"Možnost volby" The Impressions (1969)

Obrázek

Básník a historik John Henrik Clarke

Obrázek
Jméno afroamerického historika a aktivisty Johna Henrika Clarka (1915-1998) je spíše známé ve spojitosti s jeho vědeckou profesí nebo přátelským vztahem s Malcolmem X. Jeho méně známou tvář se pokusí ukázat jeho sbírka básní "Rebelie v rýmu" (Rebellion in Rhyme, Decker press, 1948; text v angličtině). Clarkova poezie zachycuje tvorbu z dob jeho mládí, které jako osmnáctiletý mladík prožíval se svými rodiči v Alabamě, ale hlavně období hospodářské krize, kdy odjel do newyorské čtvrti Harlem a dostal se tak více do kontaktu s afroamerickou kulturou. Dalším obdobím je rok 1941, kdy odešel do armády a strávil v ní téměř 5 let. Z básní je zcela patrné, že sympatizoval s myšlenkami panafrikanismu a znovunabytým sebevědomím amerických černochů. V úvodu své sbírky říká: " "Tyto básně odrážejí mé rané začátky jako pozorovatele společnosti a jako mladého muže z jihu, který během svých prvních let v Harlemu přemýšlí o afrických problémech a uvědomění, získaném spoluprac

"Reflection on Free Will" Gil Scott-Heron

Obrázek
“We do not need more legislation or liberals. What we need is self love and self respect: By Every Means Necessary! Unfortunately it is not easy to love yourself after years of self hatred. We see evidence of self hatred and self destruction in every city. We must make the extra effort needed to identify the true enemies of our piece and peace of mind. A beginning might be recognition of the fact that through we are all trapped and enslaved by economic boundaries and geographical boundaries we are still capable of spiritual freedom, supported by truth.” Gil Scott-Heron 5/15/72 *The text was used on the inner cover for the album “Free Will”, 1972

Život černého literáta Johna Olivera Killense, vypráví Keith Gilyard (audio)

Obrázek
download MP3 (32:19 min) Zdroj: " A Life of Black Literary Activism: John Oliver Killens " Keith Gilyard (University of Georgia Press, 2010) Anotace a obsah knihy @books.google

"Vúdú, zombie, karnevaly" Miloslav Stingl, Kateřina Mildnerová (Jota, 2014)

Obrázek
Vzrušující vyprávění o černých bozích Ameriky.  Miloslav Stingl, žijící legenda cestopisné literatury, nás tentokrát zavádí do Nového světa mezi stále záhadnou a pozoruhodnou skupinu afroamerických obyvatel kontinentální Latinské Ameriky a ostrovů v Karibském moři. Vydáme se do Venezuely, Brazílie a zejména na četné ostrovy Antil – na Haiti, Kubu, Bahamy, Jamajku, Bermudy a mnohé další. Autor líčí poutavým a zároveň přehledným způsobem fascinující dějiny a kulturu Afroameričanů. Černoši přišli do Nového světa poprvé před pěti stoletími. Každý dobře ví, že nepřišli z vlastní vůle, ale byli zavlečeni jako zvěř na otrokářských lodích. Během této dlouhé doby tu otročili na plantážích, bojovali v desítkách povstání a vzpour, prchali do zdejších pralesů a zakládali si v nich své státečky. Díky svébytnému charakteru etnika jejich kultury nezanikly, ale na mnoha místech se rozvinuly. Stingl nám tak může odhalit tajemství zvané vúdú, děsivou záhadu haitských zombie a zachytit vzrušující at

Vojtěch Šarše 2 x o subsaharské literatuře

Obrázek
"Hledání subsaharských identit v románové tvorbě. Antologie subsaharského frankofonního románu" Autor Vojtěch Šarše (ed.) Vydavatel Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Rok vydání 2019 Ediční řada Varia Počet stran 221 První díl nesoucí název Hledání subsaharských identit v románové tvorbě je komentovanou antologií třinácti úryvků z románů napsaných jedenácti subsaharskými frankofonními autory mezi léty 1954 a 2009. Vybraná díla, odehrávající se v různých prostředích a odlišných obdobích, spojují témata hledání kořenů, kulturní alienace a vypořádávání se s koloniálním dědictvím. Autoři těchto románů jsou kritiky a literárními historiky považováni za klasiky subsaharských frankofonních literatur. Antologii předchází šest esejů, které vysvětlují na příkladech dalších děl subsaharských autorů stejného období stále aktuální problematické aspekty těchto literatur a zasazují je do historického kontextu. Jedná se především o koloniální politiku asimilace a její důs

Afroameričané, dějiny, otroctví, politika a kultura (Richard @Cream.cz)

Obrázek