* fitra - knihovna *

Arabská literatura se v povědomí mnoha lidí pojí pouze s pohádkami Tisíce a jedné noci nebo ještě s Koránem. o trochu lépe jsou na tom čtenáři, kteří sledují překlady z arabské literatury vydané našimi nakladatelstvími a časopisy. Přes omezené vydavatelské možnosti leccos z této oblasti už vyšlo, chybí však dosud ucelenější přehledné dílo, které by širší veřejnosti informovalo o kulturním bohatství arabského světa a o jeho současném dynamickém vývoji.

Jednotlivé kapitoly románu o zdánlivě všedním životě obyvatel alžírského města a blízkého venkova jsou spojeny obecnou situací. V zemi je válka, denně se množí zprávy o zatčených, vládní vojáci provádějí čistky, přátelé mizí. Osudy několika postav z různých prostředí se odehrávají na pozadí rozvíjející se revoluce, která dává lidským cílům a hodnotám jiný smysl. (text nkp.cz) " Africké léto " Mohammed Dib z franc. orig. " Un été africain " (Éditions du Seuil, Paris 1959) překl. Eva Outratová poznámky: Svetozár Pantůček graficky upravila Ludmila Zapletalová obálku a vazbu navrhl: Adolf Born Praha, SNKLU, 1962 zadní strana " Africké léto " Mohammed Dib

Tím, kdo ke konci období, kdy Súdán ještě patřil k britské říši, podniká onu cestu na sever, to jest do Anglie, aby tam studoval, vyučoval, sváděl anglické dívky a nakonec se octl ve vězení, je mladík ze súdánské vesnice Mustafa Sa´íd - jenže jeho cesta ani návrat netvoří osnovu vyprávění, ale jeho pozadí. Sa´ídovy osudy, hlavně jeho vnitřní život, jsou záhadou pro vypravěče tohoto příběhu, ani ne tak záhadou kriminální, záhadu faktu, jako záhadu existenciální, již se vypravěč snaží dobrat a nakonec se sám stane její součástí - pro sebe i pro čtenáře. U samého dna té záhady je zřejmě otázka: dají se hodnoty moderní civilizace, dravé a nezadržitelné, smířit se setrvačnými hodnotami súdánského života a prožitku světa? Cesta na sever převyšuje ostatní dílo Sáleha at-Tájjiba v podstatě asi především tím, že v pozadí vyprávění intenzivně jiskří pro Súdán - ale i pro ostatní arabské země - základní otázka: Co pro zemi znamená moderní, v podstatě západní civilizace? Co zde znamenala kolonizac...

Na širokých i drobných plochách těchto příběhů oživil al-Džáhiz pro příští věky dobu, která představuje vrchol arabské slávy, pokud měříme slávu bohatstvím a přepychem, územním rozsahem a mocí, vzdělaností a kultivovanou snášenlivostí. Vypráví hlavně o lakomcích – a většinou takových, kteří zároveň ztělesňovali lesk této doby jako lidé čelní, zámožní, učení, duchaplní, a dokonce i těch, jejichž jméno dodnes neztrácí svůj zvuk, jako byl básník Abú Nuvás nebo filozof al-Kindí – a přece se těžko dá říci, že se tu pln jízlivosti a hořkosti prohrabuje rubem té slávy. Skrblictví bylo skoro nezbytným doprovodem společnosti jejíž vedoucí vrstvy ještě nedávno byly hladovějícími obyvateli pouští a přinesli si odtud tradice pohostinství a štědrosti takřka bezmezné, ideálů, které v nové společnosti nemohly vyhovovat a v srdcích bohatců budily nedůvěru a nevraživost.