* fitra - knihovna *

Monografie navazuje na autorovu knihu Kmeny a klany v arabské politice (Praha, Karolinum 2004). V pěti kapitolách analyzuje politický vliv kmenových, klanových, městských a venkovských elit v zemích arabského Maghribu (Lybie, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Mauretánie). Qadhdháfího elitní "vnitřní kruh" byl tvořen příslušníky privilegovaných libyjských kmenů. 

Přední český znalec Blízkého a Středního východu se věnuje analýze současného politického vývoje států, které představují významný ideologický model společenského uspořádání dané oblasti. Čtenář tak má možnost seznámit se v samostatných kapitolách s vnitřní a zahraniční politickou situací Sýrie, Libye a Íránu. V rámci jednotlivých studií jsou představeny i další blízkovýchodní režimy (např. Irák). V závěrečném shrnutí autor předkládá alternativy budoucího vývoje sledovaných států. Publikace obsahuje velké množství faktografických údajů. Její součástí jsou i přehledné mapy a seznam další literatury. Kniha čtenářům poskytne mnoho potřebných a užitečných informací z dějin a současnosti Blízkého a Středního východu. 

Úkolem publikace je seznámit českého čtenáře s tradičními rodovými a kmenovými vazbami, které ovlivňují chování společenských elit zemí Blízkého východu. Eduard Gombár čtenáře seznamuje se základními prvky tradiční muslimské společnosti a popisuje jednotlivé rodinné a kmenové struktury, jejich vývoj a společenský vliv. Kniha je rozdělena do šesti geograficky vymezených kapitol: Saudská Arábie, státy zálivu, Jemen, Jordánsko a arabské kmeny Iráku. Publikaci doplňují genealogické tabulky, mapy, jmenný rejstřík a seznam literatury.

Zájem veřejnosti o problematiku islámských zemí v poslední době vzrostl. Základy geopolitiky soudobého Blízkého východu i významné prvky politické kultury této oblasti se formovaly od počátku 19. století a vycházely z několika konstant, jež jsou stále aktuální a do velké míry platí do dnes. Monografie poskytuje syntetický a přehledný výklad dějin Blízkého východu a severní Afriky v období od poloviny 18. století do konce I. světové války. Výklad se zaměřuje jak na mezinárodněpolitické problémy, reprezentované především východní otázkou, tak na vnitřním politický a hospodářský vývoj, jehož osou bylo reformní hnutí v Osmanské říši, Egyptě a Tunisku, i snahy o centralizaci v Persii, Afghánistánu a Střední Asii. V rámci východní otázky si monografie všímá také Balkánu a oblasti Černého moře v době, kdy tato území spadala do orbitu Osmanské říše. Publikace je výsledkem dlouhodobého studia a pedagogických zkušeností. V celkovém pojetí moderních dějin islámských zemí se snaží o překonání dvou...

Tato práce v jistém slova smyslu navazuje na učební text profesora Rudolfa Veselého Úvod do studia dějin zemí Předního východu I. pomocné vědy historické (Praha 1988). Úvod do dějin islámských zemí je obsahově rozdělen do čtyř celků. První část je věnována specifikám heuristiky středověkých, moderních i současných dějin islámských zemí Blízkého východu a severní Afriky, a to jak při studiu literatury, tak i v oblasti práce s prameny. Pro tuto část je nezbytná znalost postupu a techniky historikovy práce tak, jak je obsažená v úvodu do studia dějepisu.