* fitra - knihovna *

  foto z knihy "Tarkovsky - Films, Stills, Polaroids and Writings" (2019) Andrej Tarkovskij "Umění – touha po ideálu" (2010) čte: Jiří Hromada V textu s názvem "Umění – touha po ideálu" Tarkovskij zkoumá samu podstatu umění a tvorby. Klade si zásadní otázky jako např. Proč umění existuje? a Kdo umění potřebuje? Lidstvo je podle Tarkovského odsouzeno k nekonečnému úsilí dosáhnout pravdy a umění i věda jsou způsoby, jak získat svět a představují prostředky jeho poznávání na cestě člověka k takzvané „absolutní pravdě“. Umění si podle Tarkovského eseje na rozdíl od vědeckých koncepcí neklade za úkol žádné praktické cíle v materiálním smyslu. Jedna z nejsmutnějších věcí, která se v současnosti odehrává, je definitivní rozpad všeho, co je ve vědomí člověka spojeno s chápáním a vnímáním skutečné krásy. Současná masová kultura, zaměřená na „konzumenta“, mrzačí duše. (text Tur, Vltava) Tarkovskij3286 · Andrej Tarkovskij: Umění – touha po ideálu I. (2010) Tarko...

  "Kýč a krása mají k sobě (vizuálně) tak blízko, že jsou mnohdy těžko rozeznatelné, protože kýč je zlo, které ke svému kontaktu s člověkem užívá výrazových prostředků krásy. Mezi nimi je ale jeden podstatný rozdíl: krása je vyjevením lásky, kdežto kýč v sobě lásku nemá. Kýč má cíl člověka zmanipulovat a zahltit jeho mysl nepodstatným. [...] Zážitek, který v nás vybuzuje fyziologické smysly je zážitek velmi intenzivní, ale velmi krátkodobý a proto jej člověk musí opakovat. Zážitek, který v nás vyvolá duchovní vjem, není tak intenzivní, ale roste a nejde zapomenout, protože nás dovedl k něčemu úplně jinému."  Vladimír Suchánek zdroj: Andrej Tarkovskij a duchovní filmy (13. listopad 2011, Český rozhlas) Vladimír Suchánek (*1949) @wikipedia Vladimír Suchánek (video přednášky) @youtube *  *  *  *  * "Nejde totiž jen o to, že avantgarda vzniká jako reakce na šíření kýče, ale i kýč se obnovuje a daří se mu díky tomu, že neustále těží z objevů avantgardy." Umberto...

  "Mám pocit, že lidstvo si přestalo věřit. Když myslím na dnešního člověka, vidím ho jako zpěváka, jak otvírá a zavírá ústa v rytmu, ale nevydává žádný tón. Koneckonců všichni ostatní zpívají. Chová se tak, protože už nevěří v důležitost vlastních aktivit. Člověk bez víry, bez naděje na to, že by ovlivnil společnost, v níž žije, svým chováním. V každém případě vidím smysl lidské existence v úsilí zvítězit nad sebou, odlišit se od toho, kým jsme se narodili. Mně jde o to poukázat na nerovnoměrný vývoj našeho duchovního a hmotného světa. Tolik jsme upřednostňovali náš hmotný vývoj, až jsme stanuli zcela nepřipraveni zacházet s technologiemi, jež jsme vytvořili. Pro mě je člověk v zásadě duchovní bytost a jeho život spočívá v rozvoji tímto směrem. Jestliže se mu to nedaří, společnost upadá." s. 193-193 "Nelze dosud zapomenout na geniální film ještě z minulého století, film, kterým všechno začalo, Příjezd vlaku. Tento proslulý film bratří Lumiérů vznikl jednoduše díky vynál...