* fitra - knihovna *

  Vskutku, než přijde Hodina lidé budou zdravit jen ty, které znají. Obchodování bude tak rozšířené, že manželka bude pomáhat svému muži hromadit majetek. Rodinné pouto bude zpřetrháno. Lidé budou křivě přísahat a ti, co znají pravdu, ji budou tajit. Rozšíří se zapomnětlivost a lidé budou nuceni vědomosti zapisovat, aby je uchovali. (Musnad Ahmad, vol. 1 pgs. 407-408; rovněž: Hashiyatus Sindhi, vol. 1 pg. 654) ✻ P ravil prorok, صلى الله عليه وسلم: „Mezi tím, co si lidé osvojili z prvních proroctví, je: Jestliže se nestydíš, dělej si, co chceš.“ Vyprávěl al-Buchárí. s. 510 (hadith č. 1844) ✻ Jeden muž se zeptal posla božího, صلى الله عليه وسلم: Jaký islám je nejlepší? On pravil: „Abys nakrmil nuzného a zdravil, koho znáš i koho neznáš.“ s. 288 (hadith č. 845) ✻ „Jezdec zdraví pěšího a pěší sedícího, menšina většinu a mladý starého.“ s. 290 (hadith č. 857) ✻ Prorok, صلى الله عليه وسلم, šel kolem sněmu, v němž byli pomícháni muslimové a pohani - modloslužebníci  a židé ...

  foto: Rukopis koránského textu datovaný 568 n.l. - 645 n.l., nalezený na Birminghamské univerzitě v roce 2015; patří mezi nejstarší dochované rukopisy Koránu. Arabský text zapsaný na (pravděpodobně velbloudí nebo ovčí) kůži je koránská súra (kapitola) č. 20. Dle islámské tradice bylo Boží slovo (Korán) sesláno proroku Muhammadovi (570 - 632) v letech 610-632 n.l. Korán byl uchováván orální tradicí, ale rovněž zapisován. Finální redakce koránského textu proběhla za vlády třetího chalífy Uthmána ibn Affána (576 – 656).   více informací @BBC News, 22.7.2015 "Formy ústní a písemné fixace qur´ánského textu: Přehled islámských a Západních perspektiv" Václava Tlili (prosinec 2020) "Podle tradiční představy muslimů představuje Qur´án – základní posvátné Písmo stoupenců islámu – jedinou seslanou Knihu existující ve své původní podobě. Muslimové se přitom odkazují na boží slib uchovat zjevení ve svém autentickém znění a argumentují veršem Qur´ánu, kde Bůh ve významu řekl: „My z...

Překlad Koránu od Ivana Hrbka je již třetí v pořadí a patří k těm nejlépe hodnoceným, neboť překladatel si byl vědom chyb a nedostatků v předešlých překladech (Čeština A.R.Nykl, stručný komentáře I.Veselého) a vyvaroval se jich. Jeho text je používán jak orientalisty a odborníky na islám, tak i česky mluvícími muslimy.

Podobně jako překlad Koránu od Ignáce Veselého , patří i tento text do kategorie, která nám spíše podává informaci, jak se o islámu a muslimech psalo a nahlíželo na jejich náboženství, než na islám samotný.

Žádné jiné náboženství není obestřeno obavami z neznámého tak jako islám. Náboženství, které se jako jediné může pochlubit stoupajícím počtem přívrženců. Mezi obvyklé představy Evropana či Američana o islámu patří jeho extrémní formy – terorismus, diktátorské režimy nebo utlačování žen. Kniha se pokouší tento jednostranný pohled poopravit: poukazuje na myšlenkovou bohatost a komplexnost islámského učení v otázkách věroučných, právních i etických. Podává přehled dějin islámu od Mohamedova vystoupení přes rozrůznění šířící se nové víry v tak odlišných místech světa, jako je Arabský poloostrov, severní Afrika, Persie a Indie. Evropskému čtenáři poskytuje příležitost uvědomit si tváří v tvář jinému svou vlastní identitu.

Překlad životopisu Proroka Muhammada od Ibn Isháka patří mezi první publikace zabývající se islámem na Slovensku. Autor, orientalista Ján Pauliny, se tímto knižním počinem snažil udržet krok s orientalisty z Českých zemí, jako byl např. Ivan Hrbek nebo Karel Petráček.

V 6.století se uprostřed arabských pouští narodil Muhammad, syn Abd´lláhův z rodu Hášim, prorok Islámu, Boží rytíř, bojovnák svého lidu. Ten, který přijal poselství Alláha. Navázal na odkaz Abraháma, Mojžíše a Ježíše a stal se velkým prorokem. Tato kniha se snaží pravdivě vyprávět dny a noci Muhammadova života tak, jak následovaly za sebou...

"Není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží!" Snad žádné jméno na světě se dnes nepronáší tak často jako jméno Muhammada, postaru Mohameda. Vždyť stamilióny muslimů je denně vyslovují při modlitbách. Pro mnoho Evropanů a jistě i Američanů může být islám čímsi jako vírou zla - viz bojovný nesmiřitelný Táliban, zabijácká al-Ká´idá a Írán s touhou po jaderných zbraních. A Muhammad, prorok legenda a Posel Alláhův, dal tomuto náboženství před staletími základy. Věci však není třeba vidět tak divoce, a pokud si arabský řidič u pumpy povzdychne slovy "ó, Alláha", neznamená to nic víc než naše české "ach, Bože...". 

Rogersonovo převyprávění Muhammadova živote se čte s napětím a přináší potěšení i užitek. Poznatky, které zprostředkovává, nabízejí klíč k porozumění významné části duchovního světa muslimů, a zachází-li se s ním moudře, zároveň klíč k jejich srdcím. Autor sám projevil nepochybně mnoho dobré vůle, přesahující až k laskavému zanícení. Prorokova osobnost vyvstává z jeho vyprávění v plné dějinné velikosti, k níž patří i Muhammadova prostota a lidskost, neušetřená slabostí - právě tak, jak ji vidí ve své trvale živé historické paměti stamiliónů muslimů. Je třeba si rozhodně přát, aby v Evropě - a zvlášť u nás - vzestoupilo vědomí křesťanských kořenů naší kultury na podobnou úroveň znalostí a živých reflexí, jaká je u muslimů ve vztahu k velkým příběhům jejich svatých dějin běžná.

Monografie našich dvou předních arabistů (Ivana Hrbka a Karla Petráčka) věnována proroku Muhammadovi a historii náboženství, které zvěstoval v 7. století n.l. na Arabském poloostrově, představuje do určité míry zásadní dílo mezi česko-slovenskými orientalisty. Z dnešního pohledu je určitě v mnoha ohledech překonáno, nicméně v roce 1967*, kdy bylo publikováno, patřilo k první samostatné publikaci, která se zabývala podrobněji počátky islámu a s tím spojený život proroka Muhammada. Do roku 1967 lze považovat za publikace věnované islámu nebo historii spojené s muslimským světem jen několik děl**.