"Dětský dělník" Alan Marshall (1963) - Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta

 


foto: Frederick Oswald Barnett (1883–1972) byl australský fotograf a sociální reformátor. (wikipedia)
F. Oswald Barnett "Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta", @The Great Depression in Australia


"Bylo léto a já jsem vstoje zapisoval položky do účetní knihy. Někdo bázlivě zaklepal na pult, za kterým jsem stál. Vzhlédl jsem a díval se přímo do očí dívky v černém baretu. Hlavou jen málo převyšovala pult. Její oči vypadaly ve vychrtlém obličejíku příliš velké. Měla plochou dětskou postavu. Otvírala rty a chtěla vyslovit slova, která si připravila před příchodem do kanceláře. Ale z úst nevycházelo ani slůvko. Odvrátila se a potom mi znovu pohlédla do očí. „Máte pro mne nějakou práci?“ vykoktala po dlouhém otálení. „Počkejte chvilku, zjistím to,“ odpověděl jsem jí. Stiskl jsem na automatickém telefonu knoflík s nápisem "Čistírna". Ozval se ženský hlas. „Je tady nějaké děvče, paní Bourkeová — začátečnice. Potřebujete ji, viďte? Dobrá.“ Zavěsil jsem a řekl děvčeti: „Přijde mistrová a promluví si s vámi.“ 

Přijala toto sdělení s plachým zašeptáním: „Děkuji vám." Začervenala se. Otočila se a dívala se uličkou vedoucí od hlavních vrat na chodbu, již přede mnou zakrývala stěna Fulshamovy, u které někdo stál. Dívčina tvář vyjadřovala naléhavou prosbu. Objevila se hubená, ustaraná žena a postavila se vedle děvčete. Usoudil jsem, že je to její matka. Nemluvily spolu. Stály vedle sebe na tomto cizím, nevlídném, neosobním místě, které vyžadovalo vážné ticho, třebaže se otřásalo hukotem strojů. Stály vedle sebe, odloučeny od veškeré laskavé pomoci, matka jako kněžka obětující dítě, dítě váhající a přece připravené a doufající, že dostane zaměstnání, které bude znamenat konec dětství v skřípění a řevu, jež přicházely z prostoru za zavřenými dveřmi.

Za těmi dveřmi se nezelenaly trávníky, kde by se dalo skákat a hrát si, nescházely se tam děti, aby zpívaly učiteli, nebyly tam knihy, nebyly tam obrazy ... Jakmile se za ní zavřou tyto dveře, nikdy nepozná všechny ty hezké věci, které by měla znát. Bude se učit malovat podrážky, nikoli obrazy. Její ruce sice získají obratnost a jistotu, ale o její duši nebude nikdo pečovat, ač by se pod vedením učitelů chtěla seznámit s krásou a s věděním. Na tohle se nepřipravovala. Bude naslouchat vyděšeně, krčit se, ptát se zmateně, nakonec vše přijme a ani nebude vědět, že to, co přijímá, není přirozený úděl děvčátek chudých rodičů, ale přesně propočtený model existence, který se hodí do krámu chamtivcům. 

Paní Bourkeová otevřela dveře a kráčela k pultu a podívala se z dívky na matku. „Jak je stará? zeptala se matky. „Minulý měsíc jí bylo čtrnáct. Děvče stálo napjatě v pozadí. Ruce mělo křečovitě sepjaté před sebou a pohledem bloudilo mezi matkou a mistrovou. Podívalo se chodbou ven na ulici, kde na chodníku leželo horké slunce a kde nebyl stín.

„Má povolení?“ „Ano.“ Matka hledala v kabelce. „Tady je.“’ Paní Bourkeová vzala formulář a prohlížela si ho.



Paní Bourkeová mi podala doklad, abych jej založil.
„Může začít ihned?“ zeptala se matky.
Matka rychle pohlédla na dceru, jako by ji děvče volalo k ochraně. Děvče zhluboka zadrželo dech. Dívalo se neochvějně matce do očí a hledalo posilu. „Ano,“ řekla matka. Usmála se povzbudivě na dceru.

Mistrová pokynem ukázala dítěti, aby popošlo ke dveřím kanceláře. Dívka se vzpamatovala. Vyslala poslední prosebný pohled k matce, ale v jejích očích vyčetla, že se jí, třebaže proti své vůli, zříká. „Pošlu ti oběd,“ hlesla matka. Mistrová ustoupila ke zdi a usmála se uklidňujícím úsměvem na novou pracovní sílu. Na chvíli bylo ticho, pak se matka sklonila a dceru políbila. Děvče vstoupilo do kanceláře. Stálo nejistě, čekalo na rozkazy, které určí jeho další osud. Mistrová za ní uzavřela pult. Upevnila těžkou závoru —- cvak. Děvče na okamžik zavřelo oči. Mistrová jí položila ruku na rameno a doprovázela ji kanceláří. Dívka dál klopýtala kolem dveří vedoucích do továrny. Mistrová ji zadržela a otevřela dveře, kterými přicházel tlumený nepřetržitý rachot strojů. Přepadl dívku jako vítr. Zarazila se, jako by dostala ránu pěstí, a pak prošla dveřmi." 



zdroj: Alan Marshall "Ve vlastním srdci" (1963, česky 1980), s. 81-83, přel. Ladislav Smutek


foto: Frederick Oswald Barnett (1883–1972) byl australský fotograf a sociální reformátor. (wikipedia)
F. Oswald Barnett "Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta", @The Great Depression in Australia

The key of the front door of the Apartment house. Inside on the wall is pasted a notice, "The last person in at night please see that the front door is locked properly and shut the door gently." It is rather interesting to know how the last person in at night ascertains that he is the last person, and then draws the key in through the hole in the door. This easy means of access is the open door to immorality.

Klíč od vchodových dveří činžovního domu. Uvnitř je na stěně vyvěšeno upozornění: „Prosíme posledního příchozího, aby se večer ujistil, že jsou vchodové dveře řádně uzamčeny, a zavíral je šetrně." Je docela zajímavé vědět, jak onen poslední příchozí pozná, že je skutečně poslední, a jak poté protáhne klíč otvorem ve dveřích. Tento snadný způsob přístupu otevírá dveře nemravnosti.


Související:

"Hegelova dialektika pána a raba" Alan Marshall - Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta

"Zoufalství a hlad" Alan Marshall (1963) - Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta

"Spokojte se tím, čím jste. Svět potřebuje lidi jako jste vy." Alan Marshall (1963)

Téma v literatuře V. - Peníze, bankovnictví & chudoba


Populární příspěvky z tohoto blogu

Téma v literatuře VI. - Knihy, literatura a psaní

Obrázek
  foto: Theresa Bernstein "The Readers" (1914) Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Neříkej mi, že jsem knihy měl rád víc než tebe. Měl jsem je rád víc než sebe." "Ve šťastných rodinách nemívají velké knihovny." Jan Zábrana "Celý život 2" (1992) ✻ ✻ ✻ "Spisovatel je slavný až tehdy, když ho víc citují, než čtou." William Faulkner ✻ ✻ ✻ "Jste obklopen knihami – jako velký knihomil? Víte, knihy, to je hrozná věc! Vidíte u mě tu záplavu. Nevím si s ní rady. A to myslím doopravdy! Radím vám, abyste byl velice přísný ve výběru knih pro svou knihovnu. Nemilosrdně vyřazujte všechno, co už nebudete potřebovat. Hlavně různou beletrii a vůbec knihy, které jednou přečtete a víte, že se k nim už vracet nebudete. (1972)" Václav Černý, Antonín Bělohoubek "Rozmluvy s Václavem Černým" (1998) ✻ ✻ ✻ "Mně se líbí,“ opakoval jsem. „Bav se s ní rozumně. Ne abys jí povídal nesmysly jako ,Orchestr hraje dnes prima“...
celý text

"Spokojte se tím, čím jste. Svět potřebuje lidi jako jste vy." Alan Marshall (1963)

Obrázek
 foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Řekl jsem mu, proč k němu přicházím. Vysvětlil jsem, že mám pocit, jako bych byl málo placen, a že srovnání s částkou, kterou dostává on, by mu snad umožnilo navrhnout mi spravedlivý honorář. „To nesouvisí s hodnotou vašich článků,“ pravil. „Všichni jsme placeni podle toho, jakou máme převahu, jakou váhu má naše osobnost, abychom dovedli přesvědčit ostatní o své ceně. Jste asi placen tolik, zač stojíte. Kolik vlastně dostáváte?“ „Tři libry deset." "Tři libry deset — ano, tak to je. Tak já dostávám patnáct liber za stejný počet slov, ale můj honorář vyjadřuje schopnost přesvědčit redaktora, že za tolik stojím. Vy takovou schopnost nemáte, a proto vám vždycky budou platit jenom to, čemu říkám pakatel. Kdybych byl vámi, netrápil bych se kvůli tomu. Spokojte se tím, čím jste. Svět potřebuje lidi jako jste vy, aby poskytovali blahobyt těm, jejichž potřeby jsou větší než vaše.“ „Vy si tedy mys...
celý text

Hip hop jako kultura, nebo žánr? (Affro, Filip Konvalinka, Dj Mehdi, Bobby a Jakub Tichý)

Obrázek
  foto: Brooklynský rapper Special Ed. Toto foto bylo použito pro obálku alba "Youngest in Charge" (1989) Ačkoliv je hip hop už delší dobu nazýván "novým popem", stále bývá označován za městskou subkulturu. Kontroverzní newyorský podcaster Troi "Star" Torai ve svém pořadu The Star Report tvrdí, že hip hop není kultura, ale hudební žánr. Samotný pojem "kultura" definují vědní obory různými způsoby: sociolog Daniel Bell označuje kulturu za "sféru významů", jež je schopna "nalézat imaginativním způsobem, skrze expresivitu umění a rituál, smysl ve světě." Kulturní historik J. Huizinga vidí zase v kultuře "směřování k ideálu, který je více než ukojení pouhých tělesných potřeb." Jinými slovy, 20. století definuje kulturu jako nehmotné statky určité skupiny lidí (národa/civilizace), bez nichž by nebyla sama sebou. Teprve až éra amerického multikulturalismu a kulturní revoluce 60. let rozšířila význam kultury a zahrnula do...
celý text

Téma v literatuře V. - Peníze, bankovnictví & chudoba

Obrázek
  foto: politická karikatura z časopisu Puck Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Jedna z velkých zkušeností, které jsem v životě udělal (a ne příliš brzo) : dávej si pozor, všímej si, jak se lidé tváří, nebo co jim bezděčně dělá obličej, když mluví o penězích..." Jan Zábrana "Celý život (1) - výbor z deníků 29. dubna 1948 - 5. listopadu 1976 (Torst, 1992) ✻ ✻ ✻ "Dělníci zoufale dřeli, aby se udrželi v továrnách na boty, podvyživená děvčata často omdlévala u strojů, byli zavedeni takzvaní vodiči, kteří udávali rytmus výroby. (Držte krok s vodičem po své levici, nebo půjdete. Vodič pracuje rychle. Je to vybraný dělník. A vy musíte také pracovat rychle.1) Jak se prohlubovala krize, zvyšovala se zaměstnanost dětí, zatímco mladí lidé přes jednadvacet let nemohli najít práci." Alan Marshall "Ve vlastním srdci" (1964, česky 1980) přel. Ladislav Smutek, s. 81 ✻ ✻ ✻ "Bankéř je člověk, který vám zapůjčí deštník, když svítí slunko, a ch...
celý text

Seriál Chalífát a racionalizace nenávisti vůči muslimům v Evropě (20.6.2020)

Obrázek
„Civilizace, jež zjevně nedokáže řešit problémy vyvolané vlastním fungováním, je civilizací úpadkovou. Civilizace, jež raději přivírá oči před svými nejklíčovějšími problémy, je civilizací zasaženou. Civilizace, jež se snaží oklamat vlastní zásady, je civilizací na smrt nemocnou. (...) Evropa je neobhajitelná. (...) To není samo o sobě nijak závažné. Závažné je, že „Evropa“ je mravně, duchovně neobhajitelná.“ „Rozprava o kolonialismu“ Aimé Césaire (1950)* Začátkem roku 2020 odvysílala švédská televize (Sveriges Television) a v březnu Netflix osmidílný seriál Chalífát, popisující příběh muslimů, kteří se buď do tzv. Islámského státu (IS) dostat chtějí a nebo v něm již naopak jsou, a rádi by se vrátili zpět do Evropy. V zásadě se příběh odehrává ve dvou rovinách; v té první je hlavní hrdinka Pervin, švédská muslimka, která se svým manželem odjede do syrského města Rakka (arab. aR-Raqqa) a naivně očekává v Dáiš ovládaném městě idylickou islámskou společnost. Po tomto zklamání s...
celý text

Psychologie d’Ibn Sina – D’apres son oeuvre Aš-šifa’ I. "arabic" (CSAV, 1956)

Obrázek
Among many writings of the brilliant scholar, philosopher and writer Avicenna (from his Arabic name Abu Ali al-Hussayn b. Abd Allah Ibn Sina, born in 980 in Afsana, close to Bohara, and deceased in 1037 in Hamadan), the sixth book of his big work “Ash-shifaa“  (The Book of Healing), treating the subject of psychology , is highly significant by his importance. During the Greek antiquity as well as in the Middle Age, in Asia and in Europe, psychology had probably been, within the wide frame of philosophy and natural sciences, the most important scientific branch, for the questions it rises extend to all the phenomenon of life but mostly to the problems of sensible and intellectual knowledge, and also the problems regarding the union of the body and soul, from here, psychology enters the field of ancient natural sciences.
celý text