Alan Marshall "Hegelova dialektika pána a raba" - Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta
foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963)
"Pan Bodstern mě pozval domů na večeři. Toto naprosté vybočení z normální praxe překvapilo kancelářský personál, leč vysvětlovalo se tím, že se šéf rozhodl zjistit, co o mně usoudí jeho manželka. Vzal mě domů přímo z práce. Seděl jsem vzadu v jeho dlouhém černém voze a rozhlížel se po ulici, po které jsem chodíval každý den večer i ráno. Všímal jsem si obtížných i snadných míst a stoupání na konci ulice, kdy mi únava už po dlouhé chůzi svírala údy. Nyní jsem klouzal kolem nich bez nejmenšího úsilí. Paní Bodsternová čekala u dveří, zatímco my jsme stoupali po schodech. Byla to bystrá žena ptačího vzhledu; vyzařovalo z ní jakési skryté štěstí a její oči jako by náhle objevovaly v lidech dobré stránky. Vřele políbila manžela, mně položila ruku na rameno, jako by vítala starého přítele, a uvedla mě do pokoje s mohutnými křesly.
Pan Bodstern odešel do své pracovny a paní Bodsternová něco dělala v kuchyni. Ale vždy po několika minutách se objevila u dveří a mluvila se mnou. Její přátelské způsoby a tón jejího hlasu naznačovaly, že si spolu dokonale rozumíme a že není třeba navazovat vztah, který již existuje. Za malou chvíli jsme splynuli ve společenství, jehož jediným cílem bylo zalíbit se panu Bodsternovi. Vyprávěla mi. co nám uvařila k večeři a popis nějakého chodu s masem zakončila slovy: Panu Bodsternovi to bude jistě chutnat, viďte? Byl jsem přesvědčen, že bude. Z večeře jsem nic neměl. Vztah mezi mnou a panem Bodsternem vznikal za podmínek, které dovolovaly, abychom se k sobě chovali pouze jako nadřízený a podřízený. Tento vztah umožňoval výměnu poznámek, které naznačovaly rovnost, ale ve skutečnosti byly jen důkazem přesvědčení pana Bodsterna, že přesně dávkované projevy přátelství jsou nezbytné k tomu, aby udržovaly zaměstnance ve stavu jisté spokojenosti. Dodávalo to zaměstnanci pocit důvěry, hrdosti a zvyšovalo to jeho touhu, aby se zalíbil.
Moje přítomnost u stolu vyžadovala, aby do konverzace zavedl rovnováhu mezi přátelskými poznámkami a zaměstnavatelskou rezervovaností. Musel zachovat náš úřední vztah a přitom hrát úlohu hostitele vůči hostu, který mu v té chvíli byl rovný. Bez manželčiny pomoci by to bylo pro něho velmi obtížné. Kompromisu dosáhl tím, že přenechal přátelské chování ženě, zatímco sám se tvářil blahosklonně. Této situace se zbavil, když se po jídle uchýlil do své pracovny a ponechal mě paní Bodsternové, která se mnou seděla před krbem a hovořila o knihách, o hudbě a o panu Bodsternovi.
„Vypadá velmi přísně,“ svěřovala se mi, „ale ve skutečnosti je to ten nejroztomilejší člověk. Jsem velice šťastná, že mám takového manžela." Měl jsem pocit, že je šťastná, ale nemohl jsem jí to říci. Kdybych jí tuto poklonu složil, vyznělo by to jako drzost. Snad dojem, kterým působil její manžel, jak věděla, na jiné lidi, ji olupoval o vlastní hrdost, a ona hledala u mne potvrzení žádoucího obrazu, které by jí hrdost vrátilo. Pocta jejímu manželovi by byla poctou pro ni."
zdroj: Alan Marshall "Ve vlastním srdci" (1963, česky 1980), s. 51-52, přel. Ladislav Smutek
foto: Alan Marshall c. 1984 ©National Portrait Gallery
Alan Marshall (1902–1984) byl australský spisovatel, publicista, cestovatel a folklorista. V roce 1908 onemocněl dětskou obrnou a od té doby byl nucen používat berle. Od roku 1922 do roku 1933 pracoval jako úředník, v této době se začal zajímat o psaní. Měl svůj vztah i k Československu, neboť si od roku 1965 dopisoval s Boženou Foltýnovou, která mu napsala, protože ji zaujala jeho kniha. Roku 1972 dokonce přijel do Prahy, kde se s ní osobně setkal. Během svého života obdržel celou řadu ocenění např. Řád Británie, Řád za přátelství mezi národy (SSSR) a v Austrálii získal mj. Řád za služby literatuře Austrálie, Čestný doktorát právních věd. Biografii nazvanou I can jump oceans: the world of Alan Marshall o něm napsal Harry Marks.
Podle Marshallovy knihy Jumping Over Puddles Again (1955) natočil Karel Kachyňa v roce 1970 stejnojmenný český film s Vladimírem Dlouhým (tehdy 12ctiletým) v hlavní roli. Jedná se o první díl životopisné trilogie; This is the Grass (1962) a In Mine Own Heart (1963), česky "Ve vlastním srdci" (Vyšehrad, 1980), přel. Ladislav Smutek. (wikipedia)
_part%2BI..jpg)
