* fitra - knihovna *

  foto: Alexandrijská knihovna byla největší a nejslavnější knihovna starověku. Byla součástí věhlasného múseia v Alexandrii, vybudovaného z podnětu Ptolemaia I. Sótéra. Byla považována za hlavní centrum vzdělanosti od 3. století př. n. l. až do roku 48 př. n. l., kdy za války mezi Caesarem a Pompeiem zčásti vyhořela. Roku 641 dobyli Arabové, vedeni slavným válečníkem Amrem ibn al-Ás, Alexandrie, hlavního města tehdejší byzantské provincie Egypta. Muslimské vojsko se usadilo v městě a Amr začal zařizovat mírovou civilní správu. Při hledání vhodných úředníků z řad původního řeckého obyvatelstva seznámil se také s proslulým řeckým filosofem a gramatikem Janem Filofonem, se kterým se spřátelil. Jan, obávaje se o osud alexandrijské knihonvy, největší knihovny v tehdejší době, požádal Amra, zda by mu nevydal knihy tam uložené. Amr byl ochoten, ale považoval za nutné obrátit se v tak důležité otázce na chalífu Omara, sídlícího v Medíně. Omar na jeho dotaz odpověděl: „a co se týče knih, o...

Muslimský pacient patří, vzhledem k nutnosti respektovat tradice a věrouku islámu, k nejsložitějším religiózním limitacím pro lékaře a zdravotníky jiného vyznání. Je tomu tak nejen v zemích islámu, kam jsou tito odborníci často najímáni k výkonu své praxe v místních zdravotnických zařízeních, ale i v zemích s významnou muslimskou menšinou. Autoři práce si stanovili za cíl objasnit úskalí výkonu takové praxe vzhledem k poměrně výrazným, často zcela proti záměrům a běžným postupům diagnostiky a terapie jdoucím omezením, která plynou z tradic islámu, muslimského práva i ne zcela pominutelným postojům muslimských kleriků v dané oblasti. Ve své práci se autoři snaží o stručný vhled do islámu samotného se zaměřením na ortopraxi každého muslima, provázející ho po celý život, o rozčlenění problematiky na jednotlivé fáze muslimova života a zájmy široké muslimské rodiny. (text nakladatel) Ukázka z knihy "Muslimský pacient" ............................. Název: Muslimský pacient:...

download PDF „Arabská a evropská věda mezi antikou a středověkem“ (ed. P. Houser "Kapka metanového deště") Praha 2007 „Arabské intelektuální inspirace latinského Západu kolem roku 1000“ (Dějiny věd a techniky 46/4, 2013) „Aritmetika a Bůh na přelomu antiky a středověku“ ("Situovaná věda: Filozofické a společenské kontexty vědeckého poznání", ed. Z. Kalnická, M. Škabraha, Ostrava 2013 "Bůh v Ibn Sínově božské vědě“ (Nový Orient 60/2, 2005) „Cesty arabské a raně středověké vědy I: Zmizela věda z Evropy?“ (Computerworld – Scienceworld, Praha 2006) „Dvě aristotelské disputace na ottonském císařském dvoře“ (Aithér: Časopis pro studium řecké a latinské filosofické tradice 7/13, 2015) „Filosofie jako hra: matematické hry středověkých intelektuálů“ (Filosofie v provincii / Filozofia na prowincji, ed. A. Olech, M. Otisk, Ostrava 2016) "Heinzmannova Středověká filosofie" Marek Otisk (recenze) „Ibn Rušdův Bůh mezi metafyzikou a fyzikou“ (Nový ...

download PDF "Islám a lékařství" Měsíčník Ciba (Duben 1935, 2. ročník, č. 15) Islám a jeho lékařství Vliv islámu a jeho lékařství na západní svět K dějinám lékařství a hygieny v Turecku Muristan sultán Kalauna v Kahiře Nemocnice z doby rozkvětu islámského lékařství Skarabeus, stará egyptská ocharan proti nemocem

"Moorish remains in Spain; being a brief record of the Arabian conquest of the Peninsula with a particular account of the Mohammedan architecture and decoration in Cordova, Seville & Toledo"   by Albert Frederick Calvert (1905)

Významný text pro formování evropské kultury a civilizace, který nebyl nikdy doposud přeložen. Dva útlé, ale o to významnější traktáty, kterými vstoupily základy celé matematiky kalkulací (sčítání, odečítání, násobení, dělení a v druhém případě řešení základních typů rovnic) do Evropy, až se staly náplní dnešního učiva základního školství. Provádění těchto operací je popsáno formou, kterou označujeme jako ALGORITMUS, což je odvozenina ze jména autora. Al Chvárizmí byl arabský matematik, který podle indických textů sepsal toto dílo; jeho jméno pak znělo v latinském přepisu: Algorismi. Oba dva traktáty bohatě komentoval a velmi podrobně uvedl přední český matematik – Petr Vopěnka.

Abú Alí Ibn Sína, lat. Avicenna (980 - 1037) je představitel východní medicíny. Veškerá jeho lékařská činnost je nerozlučně spjatá s rozvojem lékařské vědy a praxe ve Střední Asii, Íránu, Afghánistánu a dalších zemích muslimského Východu. Osvojil si všechny dostupné poznatky medicíny národů, obývající tehdy rozsáhlá teritoria od Arabského chalífátu až po Indii, Tibet a Čínu. Mimo to také znal pokročilé lékařství antické. Ibn Sína byl íránského původu, vyrůstal v Bucháře a také svá další léta strávil v oblastech, kde žilo íránské obyvatelstvo. Jeho mateřským jazykem byla perština. Přesto však byla a někdy dosud je mylně vydáván za arabského vědce. To plyne ze skutečnosti, že většinu svých pojednání, a také své nejrozšířenější dílo - lékařský Kánon - napsal v arabském jazyce; to byl tehdy a ještě dlouho potom jazyk vědy, asi jako latina v Evropě. Ibn Sínova činnost ve vědě byla skutečně mnohostranná a jeho myšlenky ovlivnily evropskou vědu v mnoha oborech od 13.století.

Among many writings of the brilliant scholar, philosopher and writer Avicenna (from his Arabic name Abu Ali al-Hussayn b. Abd Allah Ibn Sina, born in 980 in Afsana, close to Bohara, and deceased in 1037 in Hamadan), the sixth book of his big work “Ash-shifaa“  (The Book of Healing), treating the subject of psychology , is highly significant by his importance. During the Greek antiquity as well as in the Middle Age, in Asia and in Europe, psychology had probably been, within the wide frame of philosophy and natural sciences, the most important scientific branch, for the questions it rises extend to all the phenomenon of life but mostly to the problems of sensible and intellectual knowledge, and also the problems regarding the union of the body and soul, from here, psychology enters the field of ancient natural sciences.

Psychologie d’Ibn Sina – D’apres son oeuvre Ash-shifa’ II. (Français) Edition : L’Académie Tchécoslovaque des sciences -  Prague 1956 Parmi les écrits du brillant savant, philosophe et écrivain Avicenne (de son nom arabe Ali al-Hussayn b. Abd Allah Ibn Sina, né en 980 a Afsana, pres de Bohara et mort en 1037 a Hamadan), le sixieme livre de son grand ouvrage As-sifa (La guérison), traitant de la psychologie, se signale par son importance. C’est le livre qui fait l’objet de nos recherches. Dans l’antiquité grecque de meme que pendant tout le Moyen âge, en Asie aussi bien qu’en Europe, la psychologie avait peut-etre été, dans le large cadre de la philosophie et les sciences naturelles, la plus importante branche scientifique, puisque les questions qu’elle abordait s’étendaient a tous les phénomenes de la vie, mais surtout aux problemes de  l’union de l’âme avec le corps ; par-la, la psychologie rentrait dans le domaine des anciennes sciences naturelles. Cette richesse...

Kniha " Lo que Europa debe al Islam de Espana " (Barcelona 1999), pro jejíž český překlad byl zvolen titul Arabské Španělsko a evropská vzdělanost, je aktualizovanou reedicí práce profesora Verneta "La cultura hispanoárabe en Oriente y Occidente" (Hispanoarabská kultura na Východě a na Západě; Barcelona 1978). Její počáteční kapitolu tvoří historický úvod věnovaný vzniku islámu, arabské kultury a dějinám muslimského panství na Iberském poloostrově. V dalších kapitolách se přibližují aspekty antického dědictví v arabském světě.

Naší vědeckou veřejnost není třeba seznamovat s Abú Alí ibn Sínou - Avicenou. Zná dobře nejen jeho jméno, ale i jeho význam pro celé myšlení středověké Evropy. Avicenna a s ním dlouhá řada ostatních vědců arabského chalífátu je oním spojovacím článkem mezi vědou antickou a vedou Evropy v druhém tisíciletí našeho letopočtu. A nejen článkem spojovacím, ale článkem, který nesmírně obohatil a obrodil antické vědění tím vším, co do něho vnesl z pokladnic kultur východních národů, stmelených pod vládou Arabů v mocnou říši.

"Autorem knihy "Maurové a Evropa" není - jak bychom očekávali - profesionální arabista či odborník v oboru středověkých španělských dějin, nýbrž fyzik a matematik, zabývající se hlavně teorií a praxí výpočetní techniky. Časté návštěvy Španělska vzbudily v doktoru Kaufmannovi mnohem hlubší zájem o minulost této země, než je u turistů obvyklé.(...) A vyústěním toho všeho byla svěže napsaná knížka, v níž uložil své osobní dojmy, úvahy a zamyšlení a pokusil se přiblížit čtenáři onen podivuhodný svět, kde po tak dlouhou dobu vedle sebe koexistovaly dvě zdánlivě odlišné kultury(židovská, křesťanská a islámská) v určité symbióze, umožňující plodnou výměnu - byť s převahou na jedné straně - myšlenek, kulturních statků, technologie i vědění. Jeho erudice exaktního vědce - fyzika a matematika - mu umožnila vidět mnohem zřetelněji a pronikavěji působení arabské vědy na rozvoj jednotlivých vědních oborů (...)  Jestliže pak Kaufmann dochází v závěru k neobyčejně vysokému ocenění...