"Maurové a Evropa" Hans Kaufmann (Praha, 1982)

"Autorem knihy "Maurové a Evropa" není - jak bychom očekávali - profesionální arabista či odborník v oboru středověkých španělských dějin, nýbrž fyzik a matematik, zabývající se hlavně teorií a praxí výpočetní techniky. Časté návštěvy Španělska vzbudily v doktoru Kaufmannovi mnohem hlubší zájem o minulost této země, než je u turistů obvyklé.(...)

A vyústěním toho všeho byla svěže napsaná knížka, v níž uložil své osobní dojmy, úvahy a zamyšlení a pokusil se přiblížit čtenáři onen podivuhodný svět, kde po tak dlouhou dobu vedle sebe koexistovaly dvě zdánlivě odlišné kultury(židovská, křesťanská a islámská) v určité symbióze, umožňující plodnou výměnu - byť s převahou na jedné straně - myšlenek, kulturních statků, technologie i vědění. Jeho erudice exaktního vědce - fyzika a matematika - mu umožnila vidět mnohem zřetelněji a pronikavěji působení arabské vědy na rozvoj jednotlivých vědních oborů (...) Jestliže pak Kaufmann dochází v závěru k neobyčejně vysokému ocenění arabské vědy a vyzdvihuje její podstatný přínos k rozvoji mnoha vědních odvětví, má jeho svědectví tím větší hodnotu právě proto, že vychází především z dějin těchto věd a že jej nelze rovněž podezřívat - jak se to často stává historikům arabské a islámské kultury - z nějakého "profesionálního" zájmu přehánět nebo nesmírně vyzdvihovat význam objektu vlastního bádání či oboru." *

K dílu H.Kaufmanna je nutno dodat, že doslov od Dr. Hrbka je rovněž významnou a na informace velmi cennou částí této publikace. V této kapitole je představen jak samotný autor knihy, tak rovněž sporná témata dějin jižního Španělska pod vládou muslimů. Kapitola "Terminologie" zkoumá názvy a označení jako např. "Andalus (ar. al-Andalus), vlivy berberského jazyka a samotné označení "Maurové". 

Zajímavý pohled přináší kapitola "Muslimské dobytí a křesťanská reconquista", kde se I. Hrbek zamýšlí nejprve nad samotným rokem 711 a s ním spojený příchod prvních muslimů na území Španelska. Dále pak analyzuje rychlost a snadné dobytí španělského území arabskými vojsky a rovněž je zmíněn stav tehdejší společnosti pod vládou Visigótů. Velmi odvážná je analýza termínu "reconquista" (doslova "zpětné dobytí nebo dobývání"), kde I. Hrbek oponuje názoru H. Kaufmanna o kontinuitě španělských dějin od Ibero-Keltů přes Římany a Visigóty až ke křesťanským státům a Španělsku "katolických králů", zatímco éra muslimů je považována za cizí epochu a něco, co netvoří integrální součást "pravých" španělských dějin; doslova říká:

"Paradoxnost pojmu reconquista a s ním spjatých mýtů o "ztrátě" a později "osvobození" Španělska se stane ještě zřetelnější, vezmeme-li v úvahu, že v polovině 11.století se 80% původního obyvatelstva al-Andalusu, tj. asi 5,6 mil. lidí, hlásilo k islámu a k arabsko-muslimské kultuře, zatímco křesťanů žilo v obou částech poloostrova pouze okolo dvou miliónů, takže vlastně menšina "osvobozovala" většinu" *

Na předešlé téma a problematiku navazuje třetí kapitola "Etnické a sociální poměry", zabývající se stavem a hierarchií ve společnosti tehdejší Andalusie jak v rovině etnické a náboženské, tak i sociální a ekonomické: 

"I když arabsko-muslimská kultura v al-Andalusu se mohla již od poloviny 8. století chlubit úspěchy, nemohla se až do 10. století nikterak srovnávat s obrovským rozkvětem ve východních částech islámského světa. Andalůsané se v té době také dívali na Sýrii a Irák jako na jediné vzory vzdělanosti (...); a naopak každý Andalusan, který chtěl dosáhnout úspěchu v některém z odvětví pěstovaných muslimy, pokládal za naprosto nutné podniknout studijní cestu na východ. Příčinou relativního zaostávání al-Andalusu byla v prvé řadě úzká sociální základna daná malým počtem muslimů v zemi. S hromadnou islamizací v 10. století však zde nastává podstatná změna; krystalizuje se vlastní andaluská muslimská kultura, rozšiřují se typické muslimské instituce jako školy, madrasy, knihovny, avšak také soudnictví, jež odedávna bylo líhní muslimských vzdělanců.(...) Současně se snižoval počet studijních cest na Východ, neboť domácí školství dosáhlo stejně kvalitní úroveň - a do konce 11.století jsou to naopak východní země, jež zvou andaluské učence na své školy, a mnozí Syřané, Egypťané a Iráčané odcházejí za vzděláním na západ." *

Jako zajímavost na závěr Doslovu od Dr.I.Hrbka jsou uvedeny jazykové spojitosti a původ některých španělských (ale i českých) slov z arabštiny. V závěr knihy je chronologický přehled politických událostí Španělska od roku 711 - do 1616, tj. odchodu morisků z Iberského poloostrova a chronologický přehled kulturních dějin od roku 716 do roku 1406 (zemřel Ibn Chaldún, historik a sociolog) Moriskové (kastilsky "moriscos - malí Maurové, myšleno pejorativně) byli muslimové z granadského království, kteří byli po roce 1500 postaveni před volbu nechat se pokřtít nebo odejít do severní Afriky. Většina, tvořená zemědělci, zůstala a přijala na oko křesťanství, přesto ale zachovávali své zvyky a tajně vyznávali islám.


* zdroj: Dr. Ivan Hrbek, 1977 (text byl převzat z doslovu knihy)
..........................
Název: Maurové a Evropa : cesty arabské vědy a kultury
Originální název: Toledo-Wege und Wirkung arabischer Wissenschaft in Europa
Autor: Hans Kaufmann (1926-2000)
Překlad: Ivan Hrbek (1923-1993)
Vydavatelství: Praha, Panorama
Rok vydání: 1982
Počet stran: 180 s. 
..........................