Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Orientalisté - Jan Marek

Rozhovor s indologem Janem Markem (14. září 2011)

Obrázek
Pohled na převážně arabský svět, ale částečně i na jih Španělska (al-Andalus) byl zastoupen panem profesorem Kropáčkem. Následující rozhovor představuje odborníka na oblast, která se nachází dál na východ od Arabského poloostrova, řeč bude o Afghánistánu, Pákistánu, Indii, ale i Íránu a vyprávět o nich bude orientalista Jan Marek. V 50. letech studoval na FF UK hindskou a urdskou filologii a perštinu u prof. J. Rypky. Postgraduálně studoval v Indii na univerzitách v Dillí a Alígarhu (1959-60). V letech 1958-90 pracoval v odd. jižní a jihovýchodní Asie OÚ ČSAV. Externě vyučoval v kursech hindštiny a perštiny na Jazykové škole v Praze, na UK přednášel urdskou literaturu, perštinu a středověké indické dějiny. Od října 1990 působil na Indologickém ústavu UK, 1992 se habilitoval pro dějiny a kulturu muslimské Indie a Pákistánu. Tématicky se ale nezabývá jen historií, ale rovněž se věnuje překladům poezie, beletrie a kulturním dějinám obecně této asijské oblasti. Psal o poezii duchovního otc...

"Příběhy čtyř dervíšů" Mír Amman z Díllí (Mladá fronta 1963)

Obrázek
Rámcový cyklus vyprávění o čtyřech dervíších je rozšířen v Indii a Íránu. Patří mezi sbírky lidových pohádek, podobně jako arabská Tisíc a jedna noc, indické Papouškovy povídky nebo perské Příběhy čtyř vezírů. Jeho původ přesně neznáme.

"Jarní zahrada" Abdurrahmán Džámí (Praha, 1957)

Obrázek
Z ostatních děl Džámího patří do umělecké literatury toliko BAHÁRESTÁN, napsaný roku 1487. Je to dílo literárního druhu na Východě velice rozšířené. Spisy tohoto typu mají svůj počátek v rámcových sbornících povídek a vyprávění, jaké byly oblíbeny ve středověku. Na rozdíl od vyprávění rámcových je látka v Bahárestánu sestavena podle společné tématiky do různých kapitol. Jakýsi rámec dává knize jen úvodní poznámka Džámího, že Bahárestán sestavil pro poučení a pobavení svého syna. (…)  Džámí psal svůj Bahárestán nepochybně podle vzoru Gulistánu šejcha Sa´dího * . Stejně jako Růžová zahrada i Jarní zahrada se skládá z osmi oddílů. Přes zřejmé podobnosti však jednotlivé části neodpovídají přesně příslušným partiím Gulistánu. (…) Oba autoři sledovali podobný didaktický cíl. V obou knihách nalezne čtenář stejně ušlechtilé city, touž lásku ke spravedlnosti, náboženskou vroucnost a stejnou náklonnost k ctnosti.