* fitra - knihovna *

  foto: Dorothea Sharp (1874-1955), Na vrcholu útesu (The Cliff Top), 1920 Ostatní posty v kategorii "Téma v literatuře" "Tato nedůvěra, že mladý člověk „není zcela spolehlivý“, prostupovala tehdy všechny vrstvy. Můj otec by byl nikdy do svého obchodu nepřijal mladého člověka, a kdo měl tu smůlu, že vypadal obzvlášť mladě, musel všude čelit nedůvěře. Tak se stávalo to, co je dnes téměř nepochopitelné, že mládí bylo pro každou kariéru překážkou, kdežto vyšší věk předností. Zatímco v naší dnešní, zcela změněné době čtyřicetiletí dělají vše, aby vypadali jako třicetiletí a šedesátiletí jako čtyřicetiletí, zatímco dnes se mladost, energie, výkonnost a sebedůvěra se podporují a doporučují, v onom věku jistoty se musel každý, kdo chtěl kupředu, maskovat všemi možnými způsoby, aby vypadal starší. Noviny doporučovaly prostředky, jak urychlit růst vousů, čtyřiadvacetiletí nebo pětadvacetiletí lékaři, kteří právě absolvovali studium medicíny, nosili mohutné plnovousy a nasazovali ...

  Alasdair MacIntyre  (12. ledna 1929 – 21. května 2025)  byl skotský a americký morální a politický filosof, přední představitel komunitarismu a kritik moderních individualistických společností. Jeho nejznámější dílo je Ztráta ctnosti (1981, česky 2004) , ve kterém předkládá svou tezi o moderním světě, v němž dominují koncepce liberálního individualismu a marxismu. Jedná se sice o dva protikladné ideové systémy, avšak oba spojuje jeden společný rys. Představují ethos moderního světa. MacIntyre odhaluje negativní atributy těchto myšlenkových systémů negativně ovlivňují současnou morální teorii i praktický život. Východisko nachází v radikálním odmítnutí valné části tohoto ethosu.  ( wikipedia ) "Na čem je možno založit morální odmítnutí stalinismu. Není možné znovuoživit morální obsah marxismu tím, že prostě vezmeme stalinistické pojetí historického vývoje a připojíme k němu liberální morálku. Navíc jsem si uvědomil, že příčino...

  foto: Frantz Fanon, kresba William Kentridge (2016) "Černoch je černý člověk. Jinými slovy se následkem řady afektivních omylů etabloval ve světě, odkud bude nutné ho konečně vytáhnout. Jde o vážný problém. Nesnažím se o nic menšího než o osvobození barevného člověka od jeho samého." Frantz Fanon "Černá kůže, bílé masky" (1952) Dnes (20.7.2025) uplyne rovných 100 let od narození martinického psychiatra a antikoloniálního myslitele Frantze Fanona. Svým významem se řadí mezi ty osobnosti, bez nichž by 50. a 60. léta boje za lidská práva byla jen politickým kolbištěm plytkého resentimentu. Intelektuál bez kariérních ambici přináší jedinečnou zkušenost a vhled do tématu; Frantz Fanon, společně s James Baldwinem, Ralph Ellisonem, Kenneth B. Clarkem, W. E. B. Duboisem, Ngugi wa Thiong'em, Chinua Achebem ad., je jedním z nich.  Jestliže Dubois upozorňoval na dvojakost černého vědomi, Baldwin odmítal označení "černošsky" spisovatel, Fanon vyvodil z diagnózy ...

  Letos uplyne 100. výročí narození Aliji Izetbegoviće (8.8.1925 - 19.10.2003), prvního prezidenta samostatné Bosny a Hercegoviny, zakladatel Strany demokratické akce, ale také muslimského intelektuála z poslední generace muslimů kriticky hodnotící Západ a jeho vliv na muslimský svět. Nebýt dvou Izetbegovićových knih -  Islámská deklarace  (1970) a Islám mezi Východem a Západem  (1980) -  stal by se z něj pravděpodobně právník, jehož myšlenky by se nedostaly dál než za hranice Sarajeva. Osud Aliju Izetbegoviće ale nasměroval mimo obor, který vystudoval a jeho životním tématem bylo náboženství a politika v sekularizovaném světě. V obou zmíněných knihách teoretizuje na toto téma a za tu první byl v roce 1983 odsouzen na 14 let vězení. Tento text je koncipován jako snaha definovat hlavní body z knihy druhé - Islám mezi Východem a Západem (1980, česky 1997) - tedy Izetbegovićův koncept "islámského myšlení" a kritice západního myšlení (materialismu/ateismu/kapitalism...

  John Kenneth Galbraith  (1908–2006) byl vlivný kanadsko-americký ekonom, harvardský profesor, ekonomický popularizátor, prezidentský poradce a velvyslanec USA v Indii. V ekonomii je řazen mezi post-keynesiánce a institucionální ekonomy. Politicky patřil k představitelům sociálního liberalismu. Jako aktivní člen Demokratické strany USA působil v administrativách prezidenta F. D. Roosevelta, H. Trumana, Johna F. Kennedyho a L. B. Johnsona a významně se podílel na tvorbě hospodářské politiky USA druhé poloviny 20. století. Během svého života napsal více než 30 knih, z nichž několik se stalo svého času ekonomickými bestsellery, a cca 390 odborných článků. Nejznámější je trilogie Americký kapitalismus (1952), Společnost hojnosti (1958, česky 1967) a Nový industriální stát (1967). Galbraith je také autorem několika významných ekonomických konceptů, např. teorie vyvažující síly, teorie konvergence ad. Mimo jiné zpopularizoval termíny „technostruktura“ či „konvenční moudrost“. Za r...

  "Zmocňuje se nás pocit, že mezních možností umění bylo již dosaženo a rušení konvencí se vlastně stalo rutinou. Jsme-li ochotni cokoli považovat za umění - a takového bodu jsme vskutku dosáhli -, pak se jakákoli další inovace zdá nemožná, dokonce nepotřebná. V tomto momentě rozchodu s moderní kulturou, kdy avantgarda vyčerpala svůj záměr, bychom měli zvážit, čeho jsme dosáhli a co ztrácíme. Postmoderna skutečně nabízí širší pole svobody, jde o efekt toho, co Hegel nazval nepovedeným nekonečnem. Falešná komplexnost, jež pouze maskuje nedostatek významu.  Kvantitativní rozvoj umění a nahromadění jeho vitálních možností. Vzrůst očekávání a eskalace požadavků. Jednou ze znepokojujících skutečností ohledně moderního umění je, že od samého počátku ho pronásleduje ze strany veřejnosti pocit, že jde vlastně o podfuk. V minulosti všichni umělci ovládali stejné řemeslo, sdíleli tutéž vizi světa a drželi se společné víry - každý se naučil malovat stejným způsobem a sdílel společné nábo...