Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Christopher Lasch

"Narcistická láska" Christopher Lasch (z knihy "Kultura narcismu")

Obrázek
  "Dokonce i tehdy, když terapeuti mluví o potřebě „smyslu“ a „lásky“, definují lásku a smysl jen jako naplnění emocionálních požadavků pacienta. Sotva je napadne – ani není žádný důvod, proč by mělo, uvážíme-li podstatu terapeutického podnikání – povzbudit pacienta k tomu, aby svoje potřeby a zájmy podřídil potřebám a zájmům ostatních, někomu, nějaké věci či tradici mimo sebe.  „Láska“ jakožto sebeoběť či sebeponížení, „smysl“ jakožto podřízení vyšší loajalitě – takovéto sublimace připadají terapeutické senzibilitě jako nesnesitelně tyranské, pohoršlivé pro zdravý rozum a škodlivé pro osobní zdraví a blaho.  Osvobodit lidstvo od takových zastaralých představ o lásce a povinností se stává úkolem postfreudovské terapie a zejména jejích nadšenců a popularizátorů, pro něž duševní zdraví znamená překonat zábrany a okamžitě uspokojit každý pud.“  zdroj: "Kultura narcismu" Christopher Lasch (1979, česky Triton 2016), s. 30 další ukázka z knihy "Kultura narcismu"

"Kultura narcismu" Christopher Lasch (1979)

Obrázek
  "Kultura narcismu" Christopher Lasch (Triton, 2016) Angl. originál: Culture of narcissism: American Life in an Age of Diminishing Expectations (1979, W. W. Norton & Company) "Narcismus [...] upírá na svůj odraz ani ne tak pohled plný obdivu jako spíše pohled, který nepřetržitě pátrá po vadách, známkách únavy, rozkladu." (s. 108) "...masová kultura romantického úniku jim do hlavy cpe vidinu zážitků, jež jsou nad jejich prostředky - i nad jejich emocionální i imaginativní schopnosti -, a tím přispívá k dalšímu znehodnocení rutiny. Disproporce mezi světem romantickým a skutečným, světem krásných lidí a lidí obyčejných, vytváří právě onen ironický odstup, který sice tlumí bolest, ale také ochromuje vůli změnit sociální podmínky, vylepšit byť jen nepatrně práci a hru a navrátit smysl a důstojnost všednímu životu. Únik skrze ironii a kritické sebeuvědomění je v každém případě sám o sobě iluzí; v nejlepším případě poskytne jen chvilkovou úlevu. Distancování se ...

"Tajnosti levice: Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu" Jean‑Claude Michéa (Masarykova demokratická akademie, 2019)

Obrázek
Kniha Tajnosti levice. Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu byla vydána ve francouzském originále Les mystères de la gauche v roce 2013. Český překlad od Petra Druláka, předsedy vědecké rady Masarykovy demokratické akademie, je obohacen o celé, doposud nikdy zveřejněné znění rozhovoru s autorem knihy, pořízeného pro francouzský deník Midi Libre.   „Michéa důsledně sdílí Laschovu kritiku kapitalismu, kulturní konzervativismus i schopnost dívat na základní otázky společnosti zdola, tj. z perspektivy její chudší a slabší části. Snad se nedopustíme žádného násilí vůči jednomu či druhému, pokud je oba budeme považovat za představitele určitého konzervativního socialismu, který není ani liberální, ani komunistický.“  – z předmluvy Petra Druláka   „Kritika se nesmí spokojovat s tím, že bude rituálně odsuzovat následky ekonomického liberalismu (pro tyto účely cudně překřtěného na ‘neoliberalismus’) a současně posilovat dopady liberalismu politického a kulturníh...

"Kultura narcismu" Christopher Lasch (Triton, 2016)

Obrázek
Kulturní historik zkoumá kořeny a důsledky normalizace patologického narcismu v americké kultuře 20. století na základě psychologické, kulturní, umělecké a historické syntézy. Podle jeho definice (převzaté z Freuda) narcista, jehož pohání potlačená zlost a nenávist k sobě samému, uniká do velkolepého sebepojetí neboli obrazu o sobě, přičemž ostatní lidi využívá jako nástroje k uspokojení, i když zároveň touží po jejich lásce a uznání. Ozvěny takových vlastností vidí Lasch ve fascinaci osudem a slávou celebrit, ve strachu ze soutěživosti, v neschopnosti potlačovat nedůvěru, v mělkosti a krátkodobosti osobních vztahů a v hrůze ze smrti. Podle Lasche Amerika zplodila po 2. světové válce typ osobnosti, který klinickým definicím "patologického narcismu" plně odpovídá. Svou tezi staví Lasch na osobitých politických názorech a encyklopedickém uchopení amerických sociálních a ekonomických dějin, aktuálních výtvarných a literárních děl a na klinickém výzkumu a psychologických teoriích...