* fitra - knihovna *

Muslimové ve výrocích napříč dějinami; od Proroka Muhammada (saws), přes učence, historiky, filosofy, vědce, až po intelektuály 20. století. Muslimové se vyjadřovali nejen k teologickým otázkám, ale rovněž ke způsobu vládnutí svých panovníků a jak chápali a praktikovali své náboženství. Přelom 19. a 20. století byl rovněž obdobím setkávání Západu s muslimským Východem a konfrontace obou světonázorů.  Pozn.: Většina citací byla převzata z knih:  "Dějiny arabského světa" Albert Hourani ,  Duchovní cesty islámu " Luboš Kropáček ✻ "Zdržujte se trestu nad muslimy, nakolik jen můžete. Je-li pro obviněného jakékoli cesty úniku, nechte jej jít. Pro imáma je skutku lepší chybovat v odpuštění, než chybovat v potrestání." Prorok Muhammad (saws) (570 - 632) zdroj: " Tvář milosrdenství v islámu " (2005) ✻ Reakce imáma Mahmúda Šaltúta na tendence ukazovat na soulad Koránu s moderní vědou: „Takový pohled na Korán je nepochybně ...

Ghassán Kanafání, významný palestinský spisovatel, se narodil roku 1936 v městě Akka v severní Palestině, avšak již ve 12 letech byl nucen se svou rodinou opustit vlast v důsledku izraelské okupace, podobně jako statisíce jiných rodin palestinských Arabů. Po krátkém pobytu v Libanonu přesídlila rodina do Sýrie a Ghassán se svými sourozenci prodělával těžké mládí palestinského vyhnance a pomáhal od mládí živit rodinu. Přitom navštěvoval večerní školu, později i střední a po jejím absolvování se stal učitelem v táborech pro uprchlíky. Od roku 1960 žil většinu času v Bejrútu jako novinář a zapojil se do palestinského hnutí; stal se členem politického vedení Lidové fronty pro osvobození Palestiny a zastával pozici oficiálního mluvčího hnutí a rovněž byl šéfredaktorem týdeníku al-Hadaf (cíl). Jeho literární a politická činnost, stejně jako neobyčejná popularita v celém arabském světě způsobily, že se ocitl na černé listině izraelské rozvědky, která do jeho auta umístila bombu, která p...

  Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) "Živý syn Bdícího - حي بن يقظان " Abu Bakr Ibn Tufajl, 1. vydání z r. 1957 (KNIHA) Título: El filósofo autodidacto de Abentofail : novela psicológica / traducida directamente del árabe por Francisco Pons Boigues ; con un prólogo de Menéndez y Pelayo Autor: Muhammad Ibn `Abd al-Malik Ibn Tufayl Publicación original: [lugar no identificado : editor no identificado], Zaragoza : Tip. de Comas Hermanos., 1900 Descripción física: LVI, 250 p.

Kniha náboženských a filosofických sekt a škol perského učence Muhammada aš-Šahrastáního (1086–1153) je všeobecně pokládána za nejvýznamnější islámské středověké dílo věnované náboženstvím a filosofickým směrům na tehdejším Blízkém východě a ve Středomoří. V prvním díle této pomyslné „protoreligionistické encyklopedie“ různých proudů, sekt a teologických škol v islámu se Šahrastání snažil, na rozdíl od svých předchůdců na poli hereziografie, především vysvětlovat a analyzovat, nikoliv soudit a proklínat. A právě pro tuto svou relativní nestrannost, jakož i přehlednost a úctyhodný rozsah je Šahrastáního kniha stále vydávána, studována i citována jakožto význačný pramen ke studiu středověké islámské duchovnosti. Bohatě komentovaný český překlad Bronislava Ostřanského obsahuje rozsáhlou úvodní studii věnovanou jak Šahrastáního odkazu a jeho interpretaci, tak i jeho zasazení do kontextu středověkého islámského myšlení. Neskromnou ambicí tohoto aparátu je, aby kniha byla užitečná pro odborn...

poznámka: Rozhovor s islamologem Bronislavem Ostřanským o knize "Islámská čítanka" mapující muslimské písemnictví (28.10.2020) Záměrem této publikace je především napomoci zájemcům o islámské písemnictví v arabštině. Vybrané ukázky z nejrůznějších „žánrových“ i tematických okruhů v ní zahrnuté jsou uváděny paralelně (zrcadlově) dvojjazyčně, arabsky a česky. (...) Při četbě je v každém případě nutné pamatovat na to, že předkládaný text, jak ostatně název napovídá, je arabskou čítankou. Pochopitelně ne všechny texty islámu jsou pouze v arabštině. Naším záměrem však není výklad dějin islámu ani poskytnutí komplexního přehledu islámských textů ze všech možných geografických a jazykových oblastí. Usilovali jsme o vyvážené a přehledné zastoupení nejrůznějších „žánrů“ – Korán, hadíthy, fatwy, exegeze, teologické traktáty, islamistické texty, liberálně či konzervativně laděná zamyšlení, vyjádření islámských autorit v prostředí sociálních sítí a mnoho dalších, různě obsahově i formáln...

......................... Název: Al-Mukaddima: Úvod do dejín Arabský název Orig.: "Mukaddimat Ibn Chaldūn Nasr al-Hūrīnī" Autor: Abū Zaid’ Abdarrahmān ibn Muhammad Ibn Chaldūn (1332 - 1406) Preložil: Ladislav Drozdík Jazyk: slovensky Nakl.: Bratislava : Tatran Edice  Svetová tvorba ; Zv. 159 Rok: 1984 Počet stran: 397 ......................... Ibn Chaldún (nar. v Tunie r. 1332) pochádza zo vznešenej rodiny juhoarabského pôvodu, ktorá sa asi v 8. storočí n. l. usadila v moslimskom Španielsku a neskôr, pod tlakom kresťanských vojsk, spolu s mnohými inými presídlila do severnej Afriky. Časť svojho nepokojného života prežil Káhire a tam ho aj zastihla smrť r. 1406. Keď Ibn Chaldún v novembri r. 1337 dokončil úvodnú časť svojich rozsiahlych svetových dejín Kniha poučných príkladov, ešte netušil, že práve tento úvod (arab. al-mukaddima) sa stane základom jeho nesmrteľnosti a jednou z najoriginálnejších, najnadčasovejších a myšlienkovo najpredstihovejších diel arab...

Marocký profesor Muhammad ‘Ábid al-Džábirí (1935–2010) ( více o autorovi z de ) byl jedním z  nejvýznamnějších arabských filosofů současnosti. Je autorem velmi významné Kritiky arabského rozumu, ve čtyřech svazcích (Rozvoj arabského rozumu, 1984; Struktura arabského rozumu, 1986; Arabský politický rozum, 1990; Arabský etický rozum, 2001). Ta je kritikou (ve smyslu analýzy) celé arabské vědecké kultury. Ukazuje meze a  originální přínosy arabského myšlení, čímž vyvolává rozsáhlou debatu v akademickém světě i v politice. Kniha, kterou držíte v ruce, je úvodem ke zmíněným čtyřem svazkům. Arabské myšlení se dnes zdá být v napětí mezi fundamentalismem, který chce rekonstruovat současnost podle idealizované minulosti, a  dovezeným modernismem, který odmítá tradici. Al-Džábirí odmítá toto falešné napětí a zkoumá tvůrčí filozofickou cestu k arabské modernitě. Jeho progresivní kritika mu umožňuje stanovit principy čtení koncepčních přístupů arabského rozumu. Tato kniha evropsk...

Kniha Arabský román: vznik a vývoj uměleckého žánru (1830-1930) se zabývá formativním obdobím moderní arabské prózy v kontextu arabské kulturní a literární obrody - nahdy. Monografie přináší nový pohled na úlohu arabských obrozeneckých autorů při hledání literárních forem a metod směřujících ke vzniku moderního arabského románového žánru. Cesty arabských obrozenců do Evropy dokládají jejich snahu získat vědomosti nejen o vývoji moderní evropské literatury, ale i celé společnosti. Arabští autoři tak nacházeli v Evropě inspiraci pro svou literární tvorbu a také pro rozsáhlé reformy, které chtěli uskutečnit ve své vlasti (Egyptě, Levantě, Tunisku aj.). Kapitoly týkající se typologie arabského románového žánru obsahují odpovědi na řadu zkoumaných otázek a současně přinášejí řadu hypotéz, jimiž se v současné době zabývá arabská i západní literární kritika. Během devatenáctého a první poloviny dvacátého století se arabský román stal respektovaným uměleckým žánrem, který seznamoval své čt...